Desatero správného zavlažování

K rutinním činnostem v zahradě během léta patří zavlažování. Bez pravidelného přísunu vláhy rostliny vadnou, živoří, málo kvetou, přestávají plodit nebo hynou. Zavlažovat však můžete efektivněji a úsporněji, když budete dodržovat pár základních pravidel.
Reklama

1. Zaléváme ve správnou dobu

Rostliny v záhonech a ve vegetačních nádobách je nejlepší zalévat brzy ráno, případně v nočních hodinách. Jelikož je chladněji, vláha se v půdě udrží déle a rostliny mají šanci lépe ji zužitkovat. Vždy však musíme dbát na to, aby substrát před každou další zálivkou mírně proschl. Je to důležité, protože tak se ke kořenům dostane vzduch, který je nezbytný pro jejich rozvoj. Vodu, kterou dodáme rostlinám ráno, naplno využijí.

Zahradník radí: Zalévat během horkého dne je nejméně vhodné, protože část vody se rychle odpaří a kapky na listech rostlin mohou působit jako malé lupy. (foto: thinkstock.cz)

Zahradník radí: Zalévat během horkého dne je nejméně vhodné, protože část vody se rychle odpaří a kapky na listech rostlin mohou působit jako malé lupy. (foto: thinkstock.cz)

2. Malý test

Jak poznáme, že rostliny už je potřebné zavlažit? Pokud se půdní hrudky po jemném stisknutí drtí, nelze je vyformovat ani se nelepí, je nejvyšší čas na přísun vody.

3. Na listy, či ke kořenům?

Zalévat ke kořenům je přínosnější, ale můžeme také na listy. Při večerní zálivce však hrozí vyšší riziko napadení rostlin houbovými nemocemi. Na listech se totiž vlhkost udrží až do rána. Pokud zaléváme ráno, listy po zálivce rychleji osychají. Platí to pro rostliny v záhonech i v nádobách.

V rámci šetření je praktické přistavět k okapové rouře sud na zachytávání dešťové vody.  (foto: thinkstock.cz)

V rámci šetření je praktické přistavět k okapové rouře sud na zachytávání dešťové vody. (foto: thinkstock.cz)

4. Vydatnost zálivky

Při každé zálivce je důležité, aby se voda dostala ke kořenům. Některé rostliny mají kořeny rozložené těsně pod povrchem, jiné hlouběji. Také proto je efektivnější zalévat zahradu méně často a intenzivněji. Mírné a každodenní zvlhčování povrchu půdy nemá význam a rostliny tím spíš trpí. Obecně platí, že na provlhčení půdy (závisí však na jejím typu a struktuře) do hloubky asi 25 cm je potřeba přibližně 20 až 25 l vody na čtvereční metr.

Dobrá rada: Rostliny nezalévejte silným proudem vody – půda by se totiž mohla rozbahnit. Přínosnější je zálivka ve formě jemného deště. (foto: thinkstock.cz)

Dobrá rada: Rostliny nezalévejte silným proudem vody – půda by se totiž mohla rozbahnit. Přínosnější je zálivka ve formě jemného deště. (foto: thinkstock.cz)

5. Teplota vody

Teplota zálivkové vody nesmí být nižší než teplota půdy. Ne vždy je to možné, ale občas je dobré půdu před zavlažováním zkypřit.

Sud s vodou na zalévání je vhodné umístit na nezastíněné místo.  (foto: thinkstock.cz)

Sud s vodou na zalévání je vhodné umístit na nezastíněné místo. (foto: thinkstock.cz)

6. Ve vegetačních nádobách

Ve vegetačních nádobách substrát rychleji prosychá (v keramických květináčích pomaleji než v plastových), proto výsadby v nich zaléváme častěji. Platí jedno pravidlo: rostliny pěstované v nádobách by se měly během nejteplejších letních dní zalévat i dvakrát denně – brzy ráno a večer.

Rizikové jsou zejména hodně malé květináče, které je potřeba denně zavlažovat.   (foto: Janka Mičová)

Rizikové jsou zejména hodně malé květináče, které je potřeba denně zavlažovat. (foto: Janka Mičová)

7. Přínosná nastýlka

Pokud nemáme dostatek času na pravidelné zavlažování, můžeme záhony nastlat posekanou trávou, slámou, drcenou kůrou, štěpkou či hrubším kompostem. Díky tomu se vláha v půdě udrží déle, což znamená ekonomický benefit – ušetříme za vodu. Kořeny se moc nepřehřívají, mají dostatek vlhkosti a rostliny netrpí nedostatkem vláhy.

Nastýlání, například slámou, udržuje vlahu déle v půdě.  (foto: thinkstock.cz)

Nastýlání, například slámou, udržuje vlahu déle v půdě. (foto: thinkstock.cz)

8. Výběr rostlin

Další možností, jak snížit spotřebu vody, je pěstovat rostliny, které jsou méně náročné na zavlažování. Vysokou spotřebu má zejména zelenina, z okrasných rostlin jsou to zase letničky. V jednotlivých růstových fázích mají tyto rostliny různé požadavky na množství vody. Obvykle na začátku vegetace je spotřeba vody vyšší než například v době dozrávání. Obecně platí, že druhy s velikými listy potřebují víc vláhy než druhy s menšími listy. Ze zeleniny je na vláhu nejvíce náročná plodová zelenina, ale také košťálová a kořenová zelenina. Druhy, které mají delší kořeny, dokážou přežít bez vláhy delší dobu než ty, které mají kořeny těsně pod povrchem půdy.

V samozavlažovacích nádobách, v nichž není nutné zalévat rostliny tak často, můžete pěstovat široké spektrum – pokojové a balkónové rostliny, letničky, trvalky, dřeviny a jehličnany menšího vzrůstu, drobné ovoce, zeleninu. Pouze suchomilné a sukulentní rostliny se k pěstování v těchto květináčích nehodí. (foto: Mountfield)

V samozavlažovacích nádobách, v nichž není nutné zalévat rostliny tak často, můžete pěstovat široké spektrum – pokojové a balkónové rostliny, letničky, trvalky, dřeviny a jehličnany menšího vzrůstu, drobné ovoce, zeleninu. Pouze suchomilné a sukulentní rostliny se k pěstování v těchto květináčích nehodí. (foto: Mountfield)

9. Typ půdy

To, jak budeme zahradu zavlažovat, závisí také na typu půdy. Rostliny v lehkých půdách můžeme zalévat častěji a menšími dávkami vody. Naopak, těžší půdy zaléváme méně frekventovaně, zato jim dopřejeme víc vláhy.

10. Zavlažovací pomůcky

Na zalévání zeleně můžeme využít několik pomůcek. V menší zahradě (případně tam, kde převažuje výsadba v nádobách) nám postačí přiměřeně velká konev, případně hadice – v nabídce je množství různých druhů a příslušenství. Při zavlažovaní hadicí je však třeba dát pozor na to, aby proud vody nebyl příliš silný – měl by se rozptýlit na malé kapky připomínající déšť a měl by dopadat zejména na povrch půdy, méně na listy a květy. Také z tohoto důvodu je lepší investovat do kvalitní růžice na hadici. Ta vám umožní zvolit si sílu proudu. Hadici můžeme navinout na speciální vozík, tak se nebude válet po zemi, což má pozitivní vliv nejen na naše nervy, ale také na její životnost. Praktickými pomocníky při zavlažovaní zahrady, zejména trávníku, jsou plošné zavlažovače a postřikovače (například čtyřhranné na zavlažování pravoúhlých ploch anebo kruhové). Asi nejvíc efektivním způsobem zavlažování je podzemní závlaha. Její vybudování je sice finančně náročné, ale časem lze dosáhnout výrazné úspory vody. Investovat do automatické závlahy se oplatí zejména ve větších zahradách.

V menší zahradě nám na zalévání postačí obyčejná konev.  (foto: Daniel Košťál)

V menší zahradě nám na zalévání postačí obyčejná konev. (foto: Daniel Košťál)

Výhodou automatické závlahy je také možnost časového nastavení.  (foto: thinkstock.cz)

Výhodou automatické závlahy je také možnost časového nastavení. (foto: thinkstock.cz)

Kolik vypijí?

Největší pijani

Nejnáročnější na vláhu jsou letničky – v záhonech i vysazené v nádobách (zde se substrát velmi rychle přehřívá a vysychá). Také exotické kvetoucí dřeviny pěstované v nádobách musíme v horkém létě intenzivně zavlažovat.

Největší pijani jsou letničky.  (foto: Daniel Košťál)

Největší pijani jsou letničky. (foto: Daniel Košťál)

Častější zálivku v létě dopřejeme také růžím (substrát, v němž rostou, by měl být pořád mírně vlhký), rododendronům, azalkám (nesnášejí tvrdou vodu), bambusům, živým plotům, stálezeleným dřevinám, hortenziím, kapraďorostům, solitérním dřevinám, miniaturním jehličnanům, zahradním bonsajům a zelenině.

V užitkové zahradě nejčastěji zaléváme listovou zeleninu, dýně, melouny, hrách, košťáloviny, rajčata, papriky, mrkev… Vyšší spotřebu vody mají ovocné dřeviny, drobné bobulové ovoce, jahody, maliny a borůvky.

Více zavlažovat musíme zejména mladé rostliny – okrasné i užitkové – a totéž platí také o čerstvě vysazených jehličnatých i listnatých dřevinách a také o vřesech a vřesovcích. Dostatek vody budou vyžadovat i trvalky – zejména v období, kdy se jim vyvíjejí květní poupata. To se vztahuje také na cibuloviny (tulipány, narcisy, hyacinty, lilie) a hlíznaté rostliny (jiřiny, gladioly).

Vysoké nároky na vláhu má také trávník. Pokud ho chceme mít během léta svěže zelený, budeme ho muset zavlažovat denně (mimo deštivých dnů).

Střídmá zálivka 
Se střídmou zálivkou se uspokojí okrasné trávy, trvalky sukulentního charakteru (rozchodníky, lomikameny), mrazuvzdorné kaktusy či okrasné rostliny se stříbřitým olistěním.

Nenáročné na vláhu
Nízké nároky na vláhu mají bylinky (z nich nejvíce vody potřebuje máta, pažitka a petržel). Pravidelnou zálivku nevyžadují ani štěrkové záhony, skalka či vřesoviště. Okolí jezírka bychom měli sem tam zalít, a to zejména tehdy, když jsou tam vysazeny vlhkomilné rostliny a převládá delší období sucha a tepla.

Text: Daniel Košťál
Foto: autor, thinkstock.cz, archiv vydavatelství

Reklama

Komentáře

  • Proč píšete tutu přehlídku nicneříkajích blitin místo faktické potřeby vody za 24 hodin pro různé rostliny? Vaše kecy jsou něco jako žvásty z parlamentu….

    Zdeněk Nejdl

Komentovat