Příprava zahrady na zimu

Zimní období bývá pro každou zahradu poměrně zátěžovou etapou v roce. Zvláště pokud nenapadne sněhová pokrývka a přijdou silné holomrazy, musíme počítat s komplikacemi.
Reklama

Aby ovšem vaše zelená oáza přečkala toto období pokud možno bez újmy, je třeba ji pečlivě připravit. Nejde jen o její zachování, koncem podzimu si můžete v některých činnostech udělat i náskok na jaro, kdy obvykle nevíme, kam dříve skočit.

Do zimy je třeba ošetřit jahodové výsadby. Odstraňte všechny odnože, které by vysilovaly mateční rostliny. foto: Lucie Peukertová

Do zimy je třeba ošetřit jahodové výsadby. Odstraňte všechny odnože, které by vysilovaly mateční rostliny. foto: Lucie Peukertová

Reklama

Péče o výsadby jahod

Koncem podzimu už většinou není vhodná doba na hnojení jahod, které by začaly rašit. Naším cílem je spíše odstranit z rostlin odnože, které zde vznikly v průběhu léta. Pokud jste tak již neučinili, určitě tuto práci dále neodkládejte. Mladé rostliny na odnožích totiž vysilují mateční rostliny. Kvalitní silné rostliny můžete použít pro dosadbu volných míst v jahodovém záhonu nebo je založte do volného záhonu na jaro. Před zimou také zkontrolujte uchycení netkané textilie, která kryje povrch jahodového záhonu, nebo popřípadě doplňte mulčovací materiály. Někdo před zimou doporučuje odstranit všechny zelené listy, které mohou být zdrojem houbových chorob. Pokud je ovšem na jahodách ponecháte, budou rostliny více chráněné v nízkých teplotách. Každopádně je třeba odstranit suché nebo napadené listy, které by se opravdu mohly stát zdrojem šíření chorob.

Rostliny pěstované v nádobách jsou již na podzim vystaveny poměrně nízkým teplotám. foto: Lucie Peukertová

Rostliny pěstované v nádobách jsou již na podzim vystaveny poměrně nízkým teplotám. foto: Lucie Peukertová

Péče o rostliny v nádobách

Asi nejvíce ohroženou skupinou rostlin při poklesu teplot je ta vysazená v nádobách. Již v průběhu podzimu mohou teploty během noci klesat hluboko pod bod mrazu, proto určitě nečekejte a nádoby před mrazy ochraňte. Pokud nejsou uvnitř vybaveny polystyrénovými deskami, pokryjte je zvenčí, což jde především u květináčů pravidelných tvarů. U těch nepravidelných bude vhodné vytvořit „protimrazovou“ ochranu pomocí několika vrstev juty nebo silné geotextilie. Rostliny nadále zalévejte i v průběhu zimy, pokud teploty umožní rozmrznutí půdy. Rostliny by bez vody strádaly a byly by ve finále i více náchylné při nízkých teplotách.

Úklidu spadaného listí se věnujte především na cestách, kde by hrozilo uklouznutí. foto: Lucie Peukertová

Úklidu spadaného listí se věnujte především na cestách, kde by hrozilo uklouznutí. foto: Lucie Peukertová

Co s rostlinnou hmotou a spadaným listím?

Na podzim ze zahrady uklízíme velké množství organického materiálu. Pokud nejste přívržencem jeho odvozu do sběrného dvora, máte možnost ho zpracovat a znovu použít na své zahradě. Samozřejmě nejvhodnějším způsobem je jeho uložení do kompostéru. Jenže právě v tom děláme častou chybu. Kompostér neplňte pouze spadaným listím nebo jiným rostlinným materiálem. Slabé vrstvy těchto surovin prosypávejte zeminou, popelem a kamennou drtí.

Na přemrzlý trávník pokud možno už vůbec nevstupujte. foto: Lucie Peukertová

Na přemrzlý trávník pokud možno už vůbec nevstupujte. foto: Lucie Peukertová

Minerální složka ovlivňuje průběh kompostování. Nadměrné množství organické hmoty by mohlo způsobovat zahnívání, přičemž by byl narušen proces výroby kompostu. Pozor si také dávejte při úklidu listí spadaného z ořešáku, je totiž silně kyselé, proto by nemělo ve větším množství skončit v kompostéru určeném na výrobu kompostu na zeleninové záhony. Z ořešákového listí můžete založit speciální kyselý kompost, který poslouží pro hnojení kyselomilných rostlin.

Úklidu spadaného listí se věnujte především na cestách, kde by hrozilo uklouznutí. foto: Lucie Peukertová

Úklidu spadaného listí se věnujte především na cestách, kde by hrozilo uklouznutí. foto: Lucie Peukertová

Z trávníku spadané listí uklízejte optimálně hráběmi švédského typu s plastovým nástavcem, který trávník načechrá. Koncem podzimu byste ovšem měli být s většinou zahradnických prací již hotoví, na trávník určitě nevstupujte při poklesu teplot. Listy trav bychom chůzí přitlačili k zemi, takže by k nim neměl přístup vzduch. Takový trávník je potom náchylný na houbové choroby.

Před prvními mrazy vypusťte automatickou závlahu. foto: Lucie Peukertová

Před prvními mrazy vypusťte automatickou závlahu. foto: Lucie Peukertová

Péče o automatickou závlahu

Před zimou už většinou bývají automatické zavlažovací systémy vypuštěné, pokud ale necháváte jejich vypuštění na poslední chvíli, určitě už příliš nečekejte. V systému by neměla být žádná voda už při prvních mrazech. Nicméně systémy si s mírným poklesem teplot dokáží poradit, přesto to není příliš vhodné. Po vypuštění vody ze sestavy zazimujte také ovládací jednotku. Z té na zimu vyjměte baterii a čidlo obalte nepromokavým materiálem.

Odkvetlá květenství hortenzií odstraňte pokud možno až na jaře. foto: Lucie Peukertová

Odkvetlá květenství hortenzií odstraňte pokud možno až na jaře. foto: Lucie Peukertová

Řez hortenzií nechte až na jaro

Některé okrasné dřeviny již nyní lákají zahrádkáře k řezu, tuto práci se ovšem opravdu nevyplatí uchvátat. Stejně tak to platí u hortenzií, jejichž řez raději proveďte až v předjaří nebo brzy na jaře, kdy začínají rašit listové pupeny. Ty nám totiž prozradí, jaké větve vymrzly a jaké nikoli. Podzimní řez se většinou nedoporučuje kvůli možnému narašení nových výhonů v případě teplého počasí. Tyto výhony totiž do zimy nestihnou zdřevnatět a první mráz je spálí.

Po prvních mrazech lze sklidit některé druhy ovoce, jako je třeba mišpule obecná. foto: Lucie Peukertová

Po prvních mrazech lze sklidit některé druhy ovoce, jako je třeba mišpule obecná. foto: Lucie Peukertová

Sklizeň plodů po prvních mrazech

Tento rok byl v mnohém specifický, zvláště pak v tom, že některé odrůdy ovoce dozrály rekordně brzy. Zvláště v některých oblastech byste se běžných termínů sklizně dočkali jen těžko. U některých druhů ovocných dřevin se ovšem můžete setkat s doporučením pozdní sklizně, a to dokonce až po prvních mrazech. Většinou je to typické pro ty dřeviny, které mají v létě nebo na podzim plody poměrně trpké nebo dokonce tuhé. Tento případ se týká třeba mišpule obecné (Mespilus germanica), brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea) nebo třeba trnky obecné (Prunus spinosa). U rakytníku řešetlákového mráz značně usnadní sklizeň, plody jsou totiž na podzim jen těžko skliditelné, protože se snadno mačkají. Po přemrznutí si s nimi ale mnohem lépe poradíte.

Text a foto: Lucie Peukertová

Reklama
Reklama

Komentovat