Láska k přírodě a snaha majitelů o ohleduplnost k prostředí vyústila do přírodní zahrady s hygge filozofií
Toto původem skandinávské slovo ve zjednodušeném překladu znamená „cítit se dobře“. Pojmenovává však i životní styl směřující k pohodě a spokojenosti, a to je i důvod, proč překročilo hranice své země a šíří se světem.
Životný styl hygge se zabývá otázkou, jak být šťastný a spokojený i v „obyčejné“ každodennosti. Jde o schopnost radovat se a vychutnávat si život v příjemné atmosféře. Dá se aplikovat na různorodé kontexty od bydlení přes stolování až po trávení času s rodinou a přáteli.
Pokud jde o kulturu bydlení a zahradního umění, jsou s tímto pojmem spojené jednoduché a nadčasové prvky, kvalitní materiály a ve výsledku útulnost, pohoda a neformálnost. Po výstavbě bytovky v širším okolí Prahy vznikla vedle ní, hned u dubového lesa, plocha s množstvím plevele, různých náletových bylin a dřevin.
A právě toto místo si vyhlédl mladý pár pro své bydlení. Manželé se dvěma dětmi, taková normální rodinka, která žije zdravě. Z jejich rozumného životního stylu a lásky k přírodě pramení i snaha o ohleduplnost k prostředí, kde žijí. Dům, který si nechali postavit, zapadá svým charakterem perfektně do okolí.
Jde o přízemní dřevostavbu s fasádou z neošetřených dubových latí a s extenzivní zelenou střechou, ve které dominují suchomilné rozchodníky. Obytná zóna je orientovaná do zahrady, směrem k lesu. Vstup na pozemek s místem na parkování „ukazuje záda domu“. Tato orientace stavby vytváří rodině opravdové soukromí úzce spojené se zelení.
Ve spojení s bydlením jsou s hygge spojené jednoduché, nadčasové věci, které dokážou stárnout a jejich kvalita časem stoupá. A takto jsme pojali i zahradu.
Jakub Finger, zahradní architekt
Zahradu začali majitelé řešit po dostavbě domu. Přáli si jednoduchou terasu, ohniště a kus opravdového trávníku, kde by si mohly děti hrát. Nic sofistikovaného ani komplikovaného, přesně ve stylu hygge. Též chtěli, aby stejná kvalita vyplývající z ohleduplného přístupu k danému místu při stavbě domu definovala i zahradu. Dali na doporučení kamarádů architektů a řešení svěřili do rukou týmu zkušených zahradních architektů ze zahradního ateliéru Partero.
Ateliér má za sebou různorodé projekty, některé oceněné v prestižních českých soutěžích. Doporučení i reference ateliéru se staly pro majitele mostem důvěry k přizvaným odborníkům. Zahradní architekt Jakub Finger vzpomíná, jak je velmi oslovil vzpomínaný ohleduplný přístup domácích ke všemu okolo: „Jednoznačnou volbou zde byla přírodní zahrada, což jsme zohlednili v celkovém tvarosloví, při výběru materiálů a rostlinných druhů.“
Mirka Svorová doplňuje: „Tuto zahradu jsme si pracovně nazvali Zahrada skřítků a víl. Neslouží jen k relaxaci a potěšení oka, ale především jako kulisa her. Její bohatost podněcuje dětskou představivost a chuť objevovat nové světy. Kdoví, kdo se objeví v zahradě tak blízko lesa? Bavila nás představa, že nepřiletí jen čmelák, sojka či jiný lesní tvor, ale večer, když děti zalezou do postelí, zahrada procitne novým nadpřirozeným životem.“
Hned první předložený koncept zahrady si majitelé zamilovali, a tak ho zahradní architekti rozpracovali do podrobného projektu. „Často se potkáváme s názorem laiků,“ vysvětluje Jakub Finger, „že přírodní zahrada je jednoduchá na založení. Opak je pravdou. Aby výsledek působil přirozeně a nenuceně, skrývá se za ním dobře vymyšlený koncept a podrobný projekt.“ Domácí mají velmi intenzivní kontakt s okolním lesem i díky jednoduchému plotu z lesnického pletiva s velkými oky, který na první pohled ani není vidět.
Zahradní architekt dodává: „Zahrada je druhově bohatá a pestrá, ale ne pompézní či křiklavá. V každém ročním období se v ní objeví nějaká výrazná změna. Čistě luční druhy bylin se tu míchají s přešlechtěnými druhy, ale vždy v nenásilné harmonii.“
Vysazené stromy, keře i trvalky, většina v jejich přirozené formě, mají podtrhnout přírodní a nenucenou vizáž celého místa. Jakub Finger pokračuje: „Jsou tu vítáni i všichni přicházející živí tvorové, čekají na ně skrýše, jako jsou čmelí a hmyzí hotely, kočičí domky a hromady s větvemi a listím pro ježky. Jednou za čas zahradu navštívíme a těší nás, že je tu o všechno s láskou a citem postaráno. Jisté je jedno, divoká a neformální nálada místa se bude časem ještě prohlubovat a sílit.“
Text: Monika Felixová Králová
Foto: Atelier Partero
Zdroj: Časopis V Zahradě
Dům i zahrada mě uchvátili zejména využitím „šednoucích“ neošetřených ploch dřeva na fasádě domu, terase i parkovišti pro auto i použitím zelené střechy. Měl bych snad jedinou poznámku na fotografii 6/10 je kvetoucí vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus) jedná se o velmi úpornou nepůvodní a invazní rostlinu původem ze Severní Ameriky, kterou by bylo dobré nepoužívat do „přírodních zahrad“ neb tím podporujete její další šíření v naší krajině. Pokud si zákazník objedná přírodní zahradu , tak by bylo dobré aby zahradník využil opravdu našich původních druhů a opravdu znal všechny použité rostliny.