Výsadby rostlin na zahradě, aneb jak správně na to

Mnozí zahrádkáři jsou při výsadbě rostlin až přespříliš opatrní, což nemusí být vždy také to nejlepší. U rostlin dlouhodobě pěstovaných v kontejnerech se budete muset smířit s tím, že po odstranění nádoby z kořenového systému budete muset kořeny rozvolnit, případně narušit zahradnickou lopatkou, motykou nebo rýčem.

Samozřejmě dojde i k poškození kořenového vlášení, ale to na tuto změnu začne reagovat rychlou regenerací a tvorbou nových mladých kořínků, které své předchůdce rychle nahradí. Při poškození silných kosterních kořenů, které mají roli spíše při stabilizaci rostliny v půdě, bude třeba konec kořene zastříhnout zahradnickými nůžkami. Rána se rychle zahojí a opět dojde k tvorbě nových kořínků, které budou pokračovat ve vývoji a růstu.

Balové dřeviny jsou k dostání na jaře a na podzim. foto: Lucie Peukertová

Květináčový efekt

Jak jsme si vysvětlili výše, opatrnost v případě rostlin pěstovaných v kontejnerech není zrovna na místě. Vysazením neošetřeného kořenového systému rostlině rozhodně neprospějete, ačkoli vám zřejmě přijde mechanické narušení balu poněkud drastické. Pokud byste vysadili do půdy zahuštěnou změť kořenů, brzy byste zjistili, že to nebylo zrovna nejšťastnější řešení.

Takové kořeny neustále rostou v prostoru starého balu a nemají tendenci prorůstat do okolní půdy. Tomuto efektu se všeobecně říká efekt květináčový. Tím, že kořeny neopustí původní bal, dochází k celkovému růstovému zpomalení. Kořeny nejsou schopny čerpat vodu spolu s živinami ve větší vzdálenosti, přičemž se zásoby původního balu rychle snižují. Ani stabilita rostliny nebude nijak kvalitní. Časem dokonce může dojít až k úhynu rostliny.

Kyselomilným rostlinám dopřejte rašelinu nebo listovku. foto: Lucie Peukertová

Výsadba kyselomilných rostlin

Specifickou skupinou rostlin jsou druhy kyselomilné nebo také vřesovištní. Tyto rostliny vyžadují kyselé pH půdy, čehož dosáhneme přídavkem rašeliny nebo listovky. Takto specifické podmínky vyžadují rostliny jako třeba vřesy (Calluna), vřesovce (Erica), pěnišníky (Rhododendron), azalky (Azalea) nebo třeba borůvky chocholičnaté (Vaccinium corymbosum). Zahrádkáři dělají nejčastěji chybu právě v použití vylepšujících materiálů při výsadbě. Kyselý materiál mnohdy zcela vynechají a rostlinám naopak dopřejí zeminu bohatou na vápník nebo dusík, který je opět nežádoucí. Takto vysazené rostliny opět nebudou prosperovat. Kořeny nebudou prorůstat do okolní půdy a budou dále živořit v původním balu. Zde se opět dostáváme k termínu květináčový efekt.

Promytí kořenů vodních rostlin při pěstování pomocí bezsubstrátové techniky. foto: Lucie Peukertová

Jak si poradit s vodními rostlinami

Ani s vodními rostlinami to nebývá zcela jednoduché. I v tomto směru naleznete celou řadu názorů, které se mohou i v případě odborníků značně lišit. Je tedy třeba zohlednit především charakter vodní nádrže a také potřeby vysazovaných rostlin. U okrasných nebo koupacích jezírek, kde je hlavním cílem udržet perfektně průzračnou vodu, přes kterou vidíte až na dno, budete při výsadbě vodních rostlin postupovat zcela jinak než u jezírek bez čistící technologie, které mají klasické bahnité dno. Zde totiž nebude tolik vadit případné znečištění, proto se rostliny v takových vodních nádržích sázejí většinou do košů naplněných substrátem pro vodní a bahenní rostliny.

Kdybyste tímto způsobem postupovali u jezírek, kde udržujete perfektně čistou vodu, velmi rychle by došlo k její kontaminaci. V tomto případě raději použijte „bezsubstrátovou techniku“ výsadby, kdy rostlinám promyjete čistou vodou kořenový systém, aby na něm pokud možno nezůstaly žádné zbytky zeminy a rostliny sázejte do drobného štěrku nebo kačírku přímo do výsadbových kapes v jezírku. Rostliny budou svými kořeny čerpat živiny z vody a budou ji tak přirozeně čistit.

U robouvaných ovocných stromků dbejte na to, aby nedošlo k zakrytí roubu zeminou. foto: Lucie Peukertová

Výsadba roubovanců

Většina ovocných stromků, které si přineseme domů z ovocné školky, bývá roubována na vhodnou podnož. Při výsadbě na stanoviště je třeba dbát na to, abychom zeminou nezakryly roub. Pokud by se tak stalo, došlo by k tvorbě mladých výhonů, které by vyrůstaly právě z podnože, což je nežádoucí. Stromek by ovšem měl být vysazen dostatečně hluboko, aby byl co nejvíce stabilní, postačí tedy, aby roub vyčníval několik centimetrů nad povrch půdy. Mulčovací materiál ho již může krýt.

Charakter výsadby balových a kontejnerovaných dřevin se liší především ve způsobu úpravy kořenového balu. foto: Lucie Peukertová

Stromy a keře

U stromů platí, že bychom měli dodržet hloubku výsadby jako na předchozím stanovišti. Pokud jste si domů přinesli rostlinu v kontejneru ze zahradnictví, pak vysazujte tak hluboko, abyste povrch balu přespříliš nepřekrývali zeminou. Hlubší výsadbu stromy všeobecně špatně snáší, mnohdy dojde i ke zhoršení zdravotního stavu, který vede k brzkému odumírání dřeviny. Keře naproti tomu snesou i o něco hlubší výsadbu, přesto se snažte i v tomto případě dodržet stejnou hloubku jako na původním stanovišti, jestliže se jedná o rostliny přesazované, nebo v případě rostlin pěstovaných v kontejneru horní vrstvu balu při výsadbě překryjte slabou vrstvou nové zeminy.

Při výsadbě rostlin lze udělat celou řad chyb, které se promítnou do kvality pěstovaných rostlin. foto: Lucie Peukertová

Výsadba různých typů výpěstků

Během podzimu a jara lze sehnat rostliny balové i prostokořenné. V případě prostokořenných rostlin, což bývají velmi často dřeviny ovocné, se snažte kořeny co nejvíce rozprostřít do prostoru. Kořeny postupně zasypávejte zeminou a citlivě hutněte, aby mezi nimi nezůstaly vzduchové kapsy. Nikdy kořeny nestáčejte násilím, jejich polohu naopak respektujte. U rostlin balových postupujeme zcela jinak. Tyto výpěstky mívají kořenový bal krytý pletivem a jutou. Buď můžete tyto materiály úplně odstranit a bal mírně narušit rýčem nebo je na kořenech ponechte, za nějakou dobu se rozloží.

Text a foto: Lucie Peukertová