Výběr motorové pily a příprava dřeva na zimu
Zima se pokradmu blíží. Pro domácnosti, které nerady spoléhají na dodávky elektrické energie nebo plynu a topí dřevem, tak začíná období příprav. Topení dřevem má řadu výhod − oproti plynu či elektřině je levnější i ekologičtější. Navíc představa dlouhého zimního večera v křesle u praskajícího krbu zahřeje i ty, kteří si teplo dopřávají jen z radiátoru.
Každé dřevo má jinou strukturu, pevnost a další užitné vlastnosti určující jeho využití. Je proto důležité si zjistit, který druh bude pro vaše potřeby nejvhodnější.
Výběr dřeva
Pokud topíte v krbových kamnech, je vhodné použít tvrdé dřevo nebo dřevo z ovocných stromů. Všechny tyto druhy dřeva hoří pomaleji a zachovávají velké množství žhavých uhlíků, které zaručí teplo po dlouhé hodiny. Na zátop či rozhoření použijte spíše dřevo z listnatých stromů, které hoří poměrně rychle. Vhodná je bříza, lípa, kaštan, topol, vrba, trnovník akát či akácie. Jehličnany jako borovice a smrk nejsou pro topení příliš vhodné − kvůli své nízké tvrdosti se špatně štípou, zároveň velmi rychle hoří, produkují více odpadu a kvůli obsažené pryskyřici uhlíky při hoření vystřelují a zanášejí komín.
Chemicky ošetřeného dřeva, stejně jako lisovaných dřevotřískových desek, překližek či navoskovaných předmětů se při topení vyvarujte úplně. Znečišťují topeniště i komín, a navíc spalováním vznikají nebezpečné toxické exhaláty a výpary.
Důležitá je včasná příprava
Dřevo je potřeba připravit dostatečně dopředu, aby mělo možnost důkladně proschnout. Mnohem lépe se zpracovává dříví z čerstvě poražených stromů než dříví vyschlé. Přitom špalky začínají vysychat zevnitř ihned po rozštípání. Základní pravidlo tedy zní, zpracujte dřevo co nejdříve. Rozdílné vlastnosti dřeva se projevují i při jeho zpracování. Přestože je například dubové dřevo velmi tvrdou odrůdou, štípe se mnohem snadněji než výrazně měkčí topolové. Palivové dřevo připravujte spíše z tvrdších stromů, mezi které patří například dub, javor, jasan či buk. Nejměkčími druhy jsou naopak smrk, borovice, jedle, lípa a topol.
Uskladnění dřeva
Na kvalitu dřeva má velký vliv jeho uskladnění. Nejlepší je skladovat ho naštípané rovnou v požadovaných délkách pro daná kamna či krb, a to přímo uvnitř domu či chaty. Pokud nemáte doma dostatek prostoru, dřevo budete muset skladovat venku, například v kůlně. Polínka můžete vyrovnat do přístřešku při stěně domu, dřevo vytvoří tepelnou bariéru a navíc bude chráněné pod střechou. Nevýhodou je, že stěny mohou pod vyrovnaným dřevem vlhnout. Další možností, která se nabízí, je vytvoření hranice ze dřeva ve volném prostoru, která se zakryje plachtou. První vrstva polínek by měla být minimálně 20 cm nad zemí, vhodné je uskladnění na návětrném místě. Nicméně je rozhodně praktické mít menší zásobník na dřevo u krbu či kamen.
Výběr motorové pily
Před pořízením motorové pily se zamyslete nad jejím budoucím využitím − jak často, jaký materiál a kde budete zpracovávat atp. Podle toho volte požadovaný výkon stroje, délku vodicí lišty či samotný pohon pily.
Pohon
Nejprve se rozmyslete, zda zvolíte elektrickou nebo motorovou pilu. Výhodou elektrických pil je tichý chod, snadné ovládání a minimální nároky na údržbu. Hodí se pro práce na zahradě či u chalupy. S jejich pomocí snadno zkrátíte řezivo o menších průměrech (kulatina do průměru 20−30 cm). Benzinové motorové pily jsou co do údržby náročnější, ale mají větší výkon a nejsou závislé na elektrické šňůře. V poslední době se rozšiřuje stále výkonnější kategorie pil akumulátorových − spojují v sobě výhody elektrické pily a nezávislost benzinové.
Lišta
Hodně lidí se drží pravidla, že čím delší lišta, tím lepší pila. Na tento úzus se však nelze spoléhat. Délka lišty totiž snižuje kvůli tření výkon pily. Na většinu prací na zahradě bohatě postačí lišta 45 cm dlouhá.
Výkon
Pily se dělí také podle obsahu motoru a preciznosti zpracování na hobby, farmářskou a profesionální třídu. Pily nejnižší hobby třídy mají obsah motoru okolo 40 cm3, lišty do 35 cm. Jejich konstrukce je dimenzovaná spíše na sporadický provoz. Farmářské pily s obsahem motoru mezi 45 a 50 cm3 mívají seřiditelné olejové čerpadlo a efektivní tlumení vibrací do rukojeti. Délka lišty okolo 45 cm je už v kombinaci s dostatečným výkonem vhodná k náročnější práci.
A jak si dobře vybrat? Pokud plánujete spíše občasné řezání palivového dřeva, vystačíte si pravděpodobně s hobby pilou s obsahem motoru alespoň 45 cm3. Jestli topíte dřevem celou zimu, vyplatí se investovat do koupě farmářské pily se skříní motoru z lehkých slitin a obsahem okolo 50 cm3.
Vybíráme štípačku
Při výběru štípačky rozhoduje, jak velká polena budete zpracovávat a jaký druh dřeva se chystáte štípat. Základní typy štípaček se dělí na horizontální a vertikální. Skladnější a lehčí horizontální štípačky s tlačnou silou okolo 5 tun se používají na menší polena z měkkého dřeva, do průměru 25 cm a délky 50 cm. Vertikální štípačky jsou větší a těžší stroje s nastavitelnou výškou pracovní plochy. Zvládnou větší zátěž a díky tlačné síle až 12 tun si hravě poradí s poleny o průměru přes 35 cm a výškou 1 metr.
Bezpečnost práce
Při práci se dřevem mějte vždy na paměti, že pracujete zpravidla s velice ostrými nástroji a výkonnou technikou. Opatrnost se v tomto případě skutečně vyplácí, a pokud se chcete vyvarovat úrazu, dbejte základních zásad bezpečnosti. Při práci s dřevorubeckými stroji používejte ochranný štít nebo minimálně ochranné brýle. Rukavice či ochrana sluchu by měly být při podobných činnostech samozřejmostí. Pro častější práci s motorovou pilou je vhodné i ochranné oblečení − speciální kalhoty a bunda vás ochrání proti pořezání, což je zajištěno několika vrstvami látek se speciálně dlouhými vlákny, která se namotají na řetěz a ve zlomku sekundy ho zastaví.
Text Dominika Záveská
Odborná spolupráce Husqvarna, OBI
Foto archiv firem
Zdroj časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.