Zahrady kolem chalup
Staré venkovské chalupy jsou oblíbeným místem k rekreaci. Ve snaze co nejvíce zachovat jejich původní ráz dá často jejich stavební úprava majitelům pořádně zabrat. Nechť je tedy alespoň jakousi útěchou skutečnost, že čím složitější a […]
Staré venkovské chalupy jsou oblíbeným místem k rekreaci. Ve snaze co nejvíce zachovat jejich původní ráz dá často jejich stavební úprava majitelům pořádně zabrat. Nechť je tedy alespoň jakousi útěchou skutečnost, že čím složitější a náročnější byly stavební práce, tím jednodušší bude úprava okolí. Důvod je prostý – krása úpravné chaloupky totiž nejlépe vynikne vedle co nejjednodušší zeleně.
Při vytváření venkovské zahrady u chalupy musíme dodržet několik pravidel. Jedním z nejdůležitějších je, aby úprava nenarušovala styl budovy. Samozřejmě že i tady musíme přijímat určité kompromisy, protože chalupa i zahrada dnes slouží k jinému účelu než kdysi – tam, kde se v minulosti aktivně hospodařilo, se už většinou jen odpočívá.
Venkovské chalupy
U venkovských chalup v nížinách bývá typickým prvkem malá květinová zahrádka pod okny. Kdysi bývala oplocena jednoduchým dřevěným plotem a plná pestrých květin, které by většinou jinde neobstály před slepicemi. Při úpravě okolí takové chalupy doporučuji zachovat (případně obnovit) květinovou zahrádku.
Oplocení často už není potřebné, takže odpadá i údržba. Měli bychom volit druhy květin, které jsou typické pro venkovské zahrady. Vyhýbejte se městským úpravám složeným z jehličnanů, okrasných trav a bludných balvanů. Túje, jalovce a borovice dost nešťastně pronikly do venkovských zahrádek, a to i navzdory tomu, že sem nepatří. Doporučuji je vyměnit za keříkové nebo popínavé růže, plaménky (pnoucí nebo trvalky), kopretiny, zvonky a podobně. Do venkovských předzahrádek nepatří ani nízký trávník, maximálně snad jako povrch zatravněných cestiček mezi květinovými záhony.
Květiny vhodné k venkovské chalupě
Trvalky
Astry (Aster novae-angliae), orlíček (Aguilegia hybrida), udatna (Aruncus Silvester), stračka vyvýšená (Delphinium elatum), srdcovka nádherná (Dicentra spectabilis), kamzičník (Doronicum caucasicum), denivka plavá (Hemerocallis fulva), chryzantéma neboli dendrantéma indická (Chrysanthemum indicum), kopretina (Chrysanthemum maximum), kohoutek plamenný (Lychnis chalcedonica), pivoňka lékařská (Paeonia officinalis), plamenka latnatá (Phlox paniculata), zlatobýl (Solidago hybrida)
Letničky a dvouleté rostliny
topolovka růžová (Althaea rosea), laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus), hledík větší (Antirrhinum majus), astra čínská (Callistephus chinensis), měsíček lékařský (Calendula officinalis), kosmea (Kosmea hybrida), jiřina proměnlivá (Dahlia variabilis), hvozdík bradatý, vousatý (Dianthus barbatus), slunečnice (Helianthus annuus), netýkavka balzamína (Impatiens balsamina), slezovka trojklaná (Malope trifida), aksamitník vzpřímený (Tagetes erecta), ostálka sličná (Zinnia elegans)
Cibuloviny a hlízovité květiny
sněženka předjarní (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), řebčík královský (Fritillaria imperialis), lilie královská (Lilium regale), modřenec širolistý (Muscari botryoides), narcis (Narcissus), tulipán (Tulipa)
Co na dvůr?
K venkovským chalupám často patří také dvůr, i ten však už ztratil své původní poslání. Je-li uzavřen, nabízí majiteli ideální místo pro nerušený odpočinek nebo jiné využití. Dvory se obvykle zatravňují a doplňují odpočívadly a další výbavou, přispívající k chalupářské pohodě.
Máte-li na dvoře starý strom, zachovejte ho – v horkém létě pod ním najdete nejlepší místo na příjemné posezení.
Vhodným způsobem se dá využít i studna. Můžete ji upravit klasicky – kamenným obložením a ručním rumpálem se stříškou. Další možností jsou kovové konstrukce zaklenuté do oblouku nad studnou a obrostlé například popínavými růžemi.
Sad, nebo louka?
Trávník v sadu je lepší ponechat případně nově založit jako kvetoucí louku, kterou stačí posekat několikrát za rok. Sekání pod stromy ulehčí mulčování (posekanou trávou či drcenými větvemi). Trasy, jimiž nejčastěji chodíte, můžete proměnit častějším sekáním v travnaté cestičky – taková úprava vypadá velmi dobře a v málo exponovaném prostoru úplně postačuje.
Když plot, tak dřevěný
Pokud musíte krásnou a stylovou chalupu oplotit, máte v podstatě jen jednu možnost – klasický laťkový plot. Experimentování s různými materiály a tvary většinou nedopadne dobře. Máte-li obavy z údržby či životnosti dřevěných latěk, můžete je nahradit plastovými. Nejde o klasické řešení, ale v tomto případě doporučuji firmy, které využívají recyklovatelné plasty – jejich plotové plastové laťky jsou masivní, nikoli duté, proto se s nimi snadno pracuje, nelesknou se a s odstupem několika metrů je nerozeznáte od dřeva.
Horské chalupy
Kolem horské chalupy to bývá jiné než okolo venkovské. Většinou tu není žádná předzahrádka, často ani dvůr a sad. Těmto typům chalup nejlépe vyhovuje jednoduchý a čistý styl – například velký strom jako živá kronika či ochránce a kvetoucí louka kolem, víc není zapotřebí.
Jestli se takový strom teprve chystáte vysadit, zvolte si odolný a spolehlivý druh, který bude samozřejmě vhodný pro danou oblast.
Stromy členíme podle lokality – zemědělského typu (nadmořská výška, průměrná roční teplota a průměrné roční srážky) – na:
- kukuřičný typ (do 200 m, 9 °C, pod 550 mm) – dub (letní, zimní, červený), lípa (srdčitá a stříbrná), javory, vrba bílá, kaštan, katalpa, břestovec, dřezovec, modřín opadavý, borovice (lesní a černá), smrk pichlavý;
- řepařský typ (200 až 350 m, 8 až 9 °C, 550 až 600 mm) – javor, dub, vrba, jeřabina, lípa, pakaštan, modřín, borovice (černá a lesní), smrk (pichlavý a omoriko), cypřišek nutkanský, jedle (japonská a řecká);
- bramborový typ (350 až 600 m, 6,5 až 8 °C, 600 až 800 mm) – buk, dub (letní, zimní a červený), javor červený, jeřabina, lípa (srdčitá a evropská), pakaštan, modřín, smrk (omoriko a pichlavý), jedle (bílá, kavkazská a japonská), borovice lesní, hladká, Banksova a tuhá;
- horský typ (600 až 800 m, 5 až 6 °C, 800 až 900 mm) – javor (červený a cukrový), olše šedá, jeřabina, vrba (bílá a vrba jíva, lípa srdčitá, jedle bílá, modřín, smrk, borovice (lesní, černá, bílá a Banksova).
TEXT, FOTO: Ing. Hana Říhová
ZDROJ: HOME