Funkce a zónování interiéru

Funkce bydlení

Aby byl život v domě či bytě kvalitní a komfortní, musí bydlení splňovat tři základní funkce. Tou nejdůležitější je biologická funkce – byt či dům musí nabízet dostatečný a vhodně zařízený prostor pro spánek, odpočinek, hygienu a stravování. Aby splňoval nutnou hospodářskou funkci, je třeba vytvořit místo, kde se bude připravovat jídlo, mýt nádobí, skladovat potraviny, přičemž musíme myslet i na umístění pračky či dostatečný prostor na žehlení. Neméně důležitou součástí bydlení je tzv. společenská funkce, která v sobě zahrnuje všechny komunikační, volnočasové či pracovní aktivity jednotlivých členů rodiny, jakými jsou povídání si, záliby, hry dětí, studium, práce z domu a v neposlední řadě setkávání se s rodinou a přáteli.

Chodba propojující jednotlivé zóny by měla vzhledově a materiálově korespondovat se zbytkem interiéru, díky čemuž bude působit jednotně, což oceníte nejen v menších prostorech. Uplatnění zde najde například i knížka, která ji zdynamizuje. FOTO: STUDENTSKÁ PRÁCE

Místnosti v bytě

Obytné prostory v bytě či domě můžeme rozdělit do několika kategorií. První jsou tzv. vstupní prostory, kam zařazujeme závětří, zádveří, předsíň a chodbu, tedy prostory, které umožňují vstup do interiéru nebo ho vzájemně propojují. Následují hospodářské prostory, kam přiřazujeme místnosti pro přípravu jídla a uskladnění potravin, tedy kuchyň a komoru. Další kategorii zastupují obytné místnosti, jako jsou obývací pokoj, ložnice, dětské pokoje či pracovna. Samostatnou kategorii vytvářejí hygienické prostory, které mohou sloužit nejen k očistě těla, ale i relaxaci – koupelna, toaleta, sauna. Poslední jsou doplňkové prostory, jejichž umístění v interiéru ovlivňují hlavně jeho rozměry a priority obyvatelů – šatna, sklad, prádelna či komora.

Propojení koupelny a toalety je otázkou priorit. Má-li však domácnost tři a více členů, měly by být samostatné nebo by se v interiéru měla nacházet ještě jedna toaleta – ideálně při vstupu, aby posloužila i v případě návštěv. FOTO: STUDENTSKÁ PRÁCE

Funkční zóny

Dalším přístupem při dělení interiéru je zohlednění tří základních funkčních zón. První je komunikační zóna, zahrnující prostor pro pohyb a komunikaci členů domácnosti. Představuje základní osu dispozice a prochází celým obytným prostorem. Následuje zóna činností, jejíž součástí je místo pro všechny činnosti v domácnosti a všechny zařizovací předměty nutné k jejich realizaci. Poslední je úložná zóna, kam spadá skladování všech předmětů a věcí v domácnosti. Jednotlivé uskladňovací prvky přitom musí být správně dimenzovány a dobře přístupné.

V malé ložnici, sloužící výhradně ke spaní, bez pracovní části či koutku na čtení, postačí postel a noční stolky. Zpravidla se tu však nachází i skříň na uskladnění oblečení. Vhodná jsou různá vestavěná řešení, která nabízejí dostatek úložného prostoru a působí čistým dojmem. FOTO: STUDENTSKÁ PRÁCE

Denní a noční zóna

Důležitým principem při zařizování interiéru je jeho členění na denní a noční část. Do denní části, jak už i samotný název napovídá, patří všechny místnosti, které se primárně využívají během dne – kuchyň, jídelna, obývací pokoj, komora či sklad. V noční části se potom nacházejí ložnice rodičů, dětské pokoje a k nim příslušná hygienická místnost (případně i několik), pokud to rozměry umožní, i šatna, resp. šatny. Jedna toaleta nebo i menší koupelna s toaletou se umisťuje i do denní části, kde nachází uplatnění během dne, jakož i během návštěv. Na rozhraní těchto prostorů se může nacházet chodba nebo větší hala, která je vzájemně propojí. V případě poschoďových domů nebo mezonetů se uplatňuje pravidlo, že denní části je vyčleněno přízemí a noční poschodí, což je samozřejmé i absolutně logické řešení. V některých případech se však toto členění částečně stírá a ložnice rodičů se například při rekonstrukcích zpravidla z prostorových důvodů umisťuje do přízemí, zatímco poschodí bývá vyhrazeno dětem.

Otevřená denní část je už několik let jasným trendem. Samostatná kuchyň ustupuje a stále častěji se i při rekonstrukcích setkáte s bouráním příček a propojením obytných místností. K předělení prostoru se s oblibou používá kuchyňský ostrov, na který může přímo navazovat jídelní sezení. FOTO: STUDENTSKÁ PRÁCE

O Design academy

Školu interiérového designu Design academy založila v roce 2009 dvojice architektů Lucia Mészárová se svým manželem Oskarem jako doplňkovou formu vzdělávání pro dospělé se zájmem o interiérový design. Škola organizuje krátkodobé i dlouhodobé kurzy, přičemž roční kurz Interiérový design je rekvalifikační a akreditovaný Ministerstvem školství SR. Jednotlivé kurzy, respektive hodiny, vedou kvalifikovaní odborníci s aktivní praxí v daném odboru. Hodiny vhodně propojují teorii s praxí, studenti získávají a ověřují si vědomosti i praktickými cvičeními a zadáními, při nichž se rozvíjí jejich kreativita. V rámci populárního ročního kurzu interiérového designu si studenti osvojí práci v celosvětově oblíbeném 3D-programu SketchUp, což později zužitkují při zpracování závěrečného projektu – návrhu interiéru domu či bytu, který v závěru kurzu obhajují. Studium provázejí i prohlídky showroomů či výroben atypického nábytku.

PŘIPRAVILA: NATÁLIA ŽÁKOVÁ VE SPOLUPRÁCI S DESIGN ACADEMY

FOTO: ARCHIV DESIGN ACADEMY

ODPOVĚDNÝ REDAKTOR: MATEJ ŠIŠOLÁK