Jak přesvětlit interiér

Jak přesvětlit interiér

21. 08. 2010
Diskuze (0)
Sdílet

Denní světlo ve výrazné míře ovlivňuje vnímání interiéru a také psychiku a zdraví člověka. Věnujte proto dostatečnou pozornost výběru tvaru a velikosti okenních či jiných transparentních konstrukcí a jejich umístění už v projektové dokumentaci. Jiná situace nastává, jsou-li okenní konstrukce dány a interiér je třeba přizpůsobit světelným podmínkám. Ale jak na to?

Lidský zrak, mnohé funkce těla, ale i lidská psychika jsou závislé na přirozeném denním světle. Přirozené osvětlení a pravidelný denní cyklus jeho změn úzce souvisí s biorytmem člověka. Intenzivní denní světlo potlačuje u zdravých lidí tvorbu melatoninu (spánkového hormonu), především má-li světlo intenzitu vyšší než 1 500 až 2 000 luxů a trvá několik hodin. Nedostatek světla působí depresivně, ať si to přiznáváme nebo ne. Dobře zvolené umělé osvětlení sice dokáže zmírnit důsledky nedostatku přirozeného osvětlení, ale nedokáže ho rovnocenně nahradit.

Pokud se má člověk v interiéru cítit příjemně z hlediska osvětlení, musí být ve zrakové pohodě, což znamená, že v prostoru, v němž se nachází dlouhodoběji, by měl být přísun přiměřeného množství denního přirozeného osvětlení. Na zrakovou pohodu má vliv hlavně intenzita osvětlení bez výrazně rušivých jasů. Kvalitu osvětlení ovlivňuje také směřování světla v prostoru, barevné ztvárnění interiéru a barva světla. Abyste si doma vytvořili světelnou pohodu, je důležité věnovat dostatečnou pozornost návrhu denního osvětlení, protože promyšleným řešením můžete ovlivnit i tepelnou pohodu a odstranit případné přehřívání prostoru, nepříjemný vysoký jas či naopak zabránit nedostatečnému světlu v interiéru a podobně.

Jaký tvar, jaká velikost?
U nás je vžitá praxe, která vychází z normy z roku 1955, v níž se stanovuje, že velikost okenních konstrukcí v konkrétním prostoru se navrhuje v poměru 1/8 k podlahové ploše místnosti. Toto je však velmi obecné řešení, v němž se nebere v úvahu orientace na světové strany, tvar místnosti, venkovní stínicí prvky – balkony, lodžie, blízkost a výška okolních budov, rostliny či terén. Jestliže faktorů, které ovlivňují světelné podmínky v prostoru, je několik, poměr velikostí okenních konstrukcí a podlahové plochy se posouvá až k hodnotě 1/5 nebo i 1/4 podlahové plochy prostoru. Do těchto číselných hodnot musí vstoupit také subjektivní pocit majitele.

O tvaru, velikosti a umístění oken by měl rozhodnout architekt, protože tvorbu projektu ovlivňují i další faktory, jako jsou dispozice, charakter domu či proporce a jeho celkové architektonické ztvárnění.

Dispozice a denní světlo
Množství a intenzita denního světla ovlivňují i podvědomé chování, s čímž souvisí i využívání nebo ignorování určité části bytu. Při zařizování bytu je proto důležité zamyslet se i nad směřováním a sílou slunečních paprsků v interiéru. Pokud vám bude neustále svítit slunce do očí, když budete sedět u pracovního stolu nebo na sedačce v obývacím pokoji, s určitostí začnete na činnosti, které bývaly původně spojené s tímto místem, využívat jinou část bytu. Jestliže si naopak u pracovního stolu budete muset rozsvěcet i ve dne, časem si navodíte pocit pozdního večera a vaše aktivita se bude přirozeně snižovat.

Denní světlo a podkrovní prostor
Psychiku člověka pozitivně ovlivňuje, je-li v podkroví alespoň jedna svislá stěna s oknem, které je doplněno další okenní konstrukcí ve střeše. Ne vždy však podkrovní prostor takto vyřešit – častěji se setkáváme s nutností vyřešit přísun denního světla střešními okny nebo vikýři.

Vikýře jsou realizačně náročnější než střešní okna, zvyšují však podchozí výšku, a tím i prostor v podkroví. Jsou výhodnější i z hlediska přehřívání interiéru, protože sluneční paprsky jimi dopadají pod menším úhlem než střešními okny.

Střešní okna přinášejí do interiéru více přirozeného světla při ploše prosklení srovnatelné s vikýři. Vyplatí se věnovat pozornost správnému výběru velikosti a počtu střešních oken, stejně tak i způsobu jejich osazení. Když budou osazena na obou stranách místnosti a ve větším počtu, výsledek bude působit harmonicky. Velmi efektní jsou i kombinace střešního okna s doplňkovým oknem, které na ně zespodu navazuje. V úvahu je nutno brát i dráhu, po níž se kolem střechy pohybuje slunce, aby byl využit každý jeho paprsek. Světla se bát nemusíte, protože na střešní okna je možné použít širokou paletu rolet a žaluzií, které vám pomohou osvětlení podkrovního prostoru regulovat. U střešních oken platí zásada, že prosklená plocha by měla být minimálně desetinou v poměru k podlahové ploše místnosti. Ve velikosti oken se však musí kromě rozměrů místnosti zohlednit i architektonické ztvárnění interiéru a sklon střechy – čím je střecha méně strmá a více se přibližuje k vodorovné ploše, tím větší okno budete potřebovat, abyste získali stejný výhled.

Chcete-li získat nerušenou vyhlídku, je ideální osadit střešní okno tak, aby jeho spodní okraj nebyl výše než 120 cm od podlahy. Kyvná střešní okna však výrobce doporučuje osadit už od výšky 85 – 110 cm. Tak budete dobře vidět ven nejen vestoje, ale i z pohodlného křesla nebo pohovky. Optimální umístění střešního okna ovlivňuje rovněž sklon střechy.

FOTO: archiv firem
TEXT: Kamila Ďuríková
ZDROJ: HOME

Kategorie: Design interiérů
Tagy: design interier osvetleni
Sdílejte článek

Diskuze