Jak zařídit pokojíček pro dva sourozence, aby se nehádali

Každému dopřejte vlastní koutek

Děti potřebují mít pocit, že mají něco „svého“. Pokud vám to prostor dovolí, zkuste pokoj rozdělit na dvě zóny. Nemusí to být příčka – často stačí koberec jiné barvy, odlišná lampička nebo rozdělení psacího stolu na levou a pravou část. Každé dítě si tak může zútulnit svůj koutek podle sebe a mít pocit, že mu do něj ten druhý „neleze“.

Děti potřebují mít pocit, že mají něco „svého“. Pokud vám to prostor dovolí, zkuste pokoj rozdělit na dvě zóny. Nemusí to být příčka – často stačí koberec jiné barvy, odlišná lampička nebo rozdělení psacího stolu na levou a pravou část. Zdroj: Pexels

Postele vyřešte spravedlivě

Spánek je důležitý – a hádky o to, kdo bude spát nahoře nebo u okna, dokážou rodinu pořádně potrápit. V menším pokoji bývá patrová postel jasnou volbou.

Aby se nikdo necítil znevýhodněný, zkuste se domluvit, že si děti místa po roce vymění. Větší pokoj naopak dovolí umístit dvě samostatné postele, třeba do protilehlých rohů. Děti tak získají pocit soukromí a místnost bude působit vzdušněji.

Stůl rozdělte na pomyslnou polovinu

Domácí úkoly, kreslení, stavebnice… stůl je zkrátka místo, kde se pořád něco děje. Pokud je to možné, pořiďte dvě samostatné pracovní plochy. Nemusí být velké, ale každé dítě by mělo mít svůj vlastní zásobník na pastelky a sešity.

Pokud je stůl společný, vyplatí se ho rozdělit organizéry nebo poličkou, aby bylo jasné, kam co patří. Díky tomu se vyhnete věčnému dohadování, kdo komu schoval nůžky.

Společná herní zóna pomáhá dětem učit se spolupracovat a sdílet radost ze hry. Zároveň jim ale dává jasně vymezený prostor, kam patří společné hračky, a tím snižuje počet sporů o to, co je čí. Zdroj: Pexels

Vytvořte společnou zónu pro hraní

Kromě „soukromých koutků“ je dobré vytvořit i místo, kde budou sourozenci pospolu. Hrací koberec uprostřed pokoje, polštáře na čtení nebo velká bedna s kostkami – to všechno podporuje společné zážitky. Děti tak mají možnost trávit čas bok po boku, ale přitom vědí, že se mohou kdykoliv stáhnout do svého prostoru.

Zařiďte spravedlivě úložné prostory

Kdo někdy bydlel se sourozencem, ví, jak citlivé téma jsou skříně. Pokud to jde, rozdělte úložné prostory spravedlivě: každému jeho poličku, zásuvku či košík. Aby byl pořádek udržitelný, označte úložné boxy jménem nebo barvou. Děti tak budou mít jasno, co je jejich, a vyhnete se zbytečným sporům.

Pokud to jde, rozdělte úložné prostory spravedlivě: každému jeho poličku, zásuvku či košík. Zdroj: Pexels

Vyberte vhodné barvy a dekorace

Někdy má jeden rád růžovou a druhý zelenou – a pokoj pak může působit jako kolotoč. Kompromis? Zvolte neutrální základ (např. bílý nábytek, dřevěná podlaha) a barevně se vyřaďte v detailech.

Každé dítě si potom může vybrat barvu svého povlečení, lampičky nebo obrázku na stěnu. Díky tomu se oba projeví, a přitom pokoj zůstane esteticky sladěný.

Ať už jde o výběr koberečku, plakátu nebo barvy stěny, zapojte děti do rozhodování. Zdroj: Pexels

Nechte děti spolurozhodovat

Ať už jde o výběr koberečku, plakátu nebo barvy stěny, zapojte děti do rozhodování. Jednak to posílí jejich vztah k pokoji, jednak se budou méně hádat, protože si do určité míry určily pravidla samy. Můžete jim dát na výběr ze dvou tří možností, aby se debata nezměnila v nekonečné dohadování.

Závěrem

Pokoj pro dva sourozence nemusí být bitevním polem. Klíčem je rovnováha mezi společným prostorem a osobním soukromím. Každému dítěti dopřejte vlastní koutek, dbejte na jasná pravidla u úložných prostor a myslete na to, že děti chtějí mít možnost svůj prostor spoluvytvářet.

Když se to povede, získáte nejen pokoj bez zbytečných hádek, ale i místo, kde se mezi sourozenci posílí vztah, který jim vydrží celý život.

Galerie:

Text: Kateřina Saidl
Foto: Pexels