Kurz zdravého bydlení

Pokud se podíváme na bydlení z pohledu našeho zdraví, existují dvě základní oblasti, které by nás měly nejvíce zajímat. Za prvé je to kvalita vnitřního prostředí, za druhé materiály či látky, které používáme. A obojí spolu navíc bezprostředně souvisí.

PROBLÉM Č. 1 − KVALITA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ

Zdravé prostředí bytu či domu a náš dobrý pocit z pobytu v něm určuje zejména tepelná pohoda a také kvalita vzduchu (vlhkost, koncentrace oxidu uhličitého).

FOTO BURDA

Tepelná pohoda

Tepelná pohoda nesouvisí jen se správně zvoleným způsobem vytápění (to by optimálně mělo mít možnost regulace dle vnitřní teploty), příp. chlazení, ale je dána i kvalitou vnější obálky. „Naše vnímání tepla a chladu totiž neovlivňuje pouze teplota samotného vzduchu uvnitř (tu se doporučuje v interiérech udržovat na hodnotách 20−22 °C), ale také povrchová teplota stěn a oken. Ta by se ideálně měla co nejvíce blížit právě teplotě vzduchu, jinak z nich na nás bude sálat chlad,“ upozorňuje Václav Šváb, odborník na budovy z plzeňského poradenského centra Envic. „Logicky tedy k dokonalému tepelnému komfortu přispívá kvalitní, správně provedené zateplení, těsná okna a dveře. V neposlední řadě se tepelná pohoda odvozuje i od vlhkosti vzduchu.“

Také sálavé infračervené panely, stejně jako klasické radiátory, mohou nabývat designových podob. Tyto od německého výrobce Burda a od české značky Fenix vypadají dokonce jako obraz − funkční prvek byste v nich na první pohled hledali jen stěží. FOTO FENIX

Řešení − vytápění

Jak už jsme naznačili, dobře navržený systém vytápění sám o sobě nestačí. Pokud však máme dobře provedenou konstrukci se zateplovacími prvky a podaří se nám (dle možností) co nejvíce omezit úniky tepla ze stavby, pak je na místě věnovat se podrobněji tepelným zdrojům. Již delší dobu se uvádí, že sálavé zdroje (teplo se šíří zářením) jsou z hlediska vlivu na tepelný komfort efektivnější, protože stačí nižší skutečná teplota vzduchu, abychom se cítili v teple – tím pádem i rychleji dosáhneme pocitu vytopené místnosti. Oproti dnes běžnějšímu konvekčnímu vytápění (cirkulaci teplého vzduchu) je také zdravější, protože nedochází k víření prachu a šíření alergenů. Vedle tradičních zdrojů sálavého tepla, kterými jsou krb, krbová kamna či pec, můžete využít moderních technologií v podobě sálavých infrapanelů a infrazářičů.

Koberce, kožešiny, huňaté plédy, zkrátka vhodně zvolené textilie, přispívají k pocitu tepla, aniž byste zároveň museli otáčet kolečkem termostatu. FOTO THINKSTOCK

Kvalita vzduchu

Vlhkost, koncentrace oxidu uhličitého a také škodlivých chemických látek určuje kvalitu vzduchu. Všechny tyto aspekty lze ovlivnit pravidelným a dostatečným větráním.
Vlhkost v interiéru vzniká nejen běžnými domácími činnostmi: vařením, praním, koupáním, ale také pouhou naší přítomností – dýcháním. „Pokud je vlhkost vzduchu příliš vysoká, dochází ke kondenzaci vodních par na chladných místech interiéru (v koutech, na oknech) a vzniku nežádoucích plísní. Ani nízká vlhkost však zdraví neprospívá – vysušuje sliznice a znepříjemňuje pobyt v interiéru. Ideální vlhkost vzduchu by se tu proto měla pohybovat mezi 40−60 %,“ říká Václav Šváb. Z hlediska tvorby plísní se doporučuje udržovat relativní vlhkost pod horní hranicí, tedy pod  60 %.

Nízká vlhkost vzduchu nastává zejména v topné sezoně, kdy její hodnota klesá i pod 20 %. Tím způsobuje vysoušení sliznic dýchacích cest, což následně vede k jejich podráždění s rizikem vzniku infekce nebo alergické reakce. Vysušená sliznice není schopná správně plnit svoji ochrannou funkci a nedokáže se účinně bránit pronikání virů, bakterií, alergenů a prachových částeček hluboko do dýchacích cest. Tento stav negativně ovlivňuje celý imunitní systém a může způsobovat kromě onemocnění i dlouhodobou únavu a vyčerpání.

Pokud jde o koncentraci oxidu uhličitého, tady platí, že čím nižší, tím lepší. V přírodě je přirozeně nízká, ale v interiérech při nedostatečném větrání několikanásobně tuto přirozenou hodnotu překračuje (podle vyhlášky je maximální povolená koncentrace 1 500 ppm, tedy 1 500 částic CO₂ na milión částic vzduchu). Koncentrace CO₂ se proto používá jako důležitý indikátor kvality větrání a přítomnosti dalších škodlivin.

Okenní větrací systém s rekuperací Schüco VentoTherm je řízen pomocí senzorů. Tento integrovaný systém přívodu a odvodu vzduchu s filtrem zajišťuje plynulou výměnu vzduchu s možností automatického provozu při zavřeném okně − bez průvanu, obtěžování hlukem či hmyzem. FOTO SCHÜCO

Přesušený vzduch ve vytápěných uzavřených místnostech, kde může vlhkost vzduchu klesnout až pod 20 %, nesvědčí dýchacím cestám a oslabuje imunitní systém. V lepším případě vede „jen“ k únavě a vyčerpání. Negativně se podepisuje také na pokožce, ale třeba i na vybavení interiéru. FOTO STYLIES

Řešení − větrání

Větrání je pro naši pohodu a zdraví v rámci našeho obydlí naprosto klíčové. Řada lidí na to však, zejména v zimním období, v dobré snaze šetřit energii, zapomíná. Důsledkem špatného větrání je pak vlhký, na kyslík chudý vzduch, který přispívá ke vzniku plísní, nemocí a způsobuje únavu, příp. špatné soustředění.

I u střešních oken je účinné větrání možné pouze okny otevřenými dokořán, nikoli ventilační klapkou. Větráme tedy stejně jako ostatními okny domu. Alespoň několikrát denně po dobu 5 minut okny otevřenými dokořán. Ventilační klapka větrání nahradí pouze za nepříznivého počasí. FOTO VELUX

Pokud větráte okny, měli byste v závislosti na množství času, který doma strávíte, větrat i několikrát denně. V zimě je nejefektivnější krátké, ale intenzivní větrání otevřením velkých oken či dveří na opačných stranách bytu či domu. Mimo chladné období byste neměli zapomínat na otevřené okno během noci. Větrejte krátce a intenzivně. Otevřete celé okno, a to při vypnutém topení, na cca pět minut. V zimě nevětrejte ventilačkou, není to efektivní a spotřebujete více energie. Přemýšlíte-li o efektivnějším způsobu větrání, který vám přinese méně starostí a námahy, pouvažujte o systému nuceného větrání, ideálně v kombinaci s rekuperací.

Klíčový dopad na pocit pohody má tepelně-vlhkostní mikroklima a jeho dvě základní složky: teplota a relativní vlhkost vzduchu; právě relativní vlhkost vzduchu může být problémem u nedostatečně větraných nízkoenergetických a pasivních staveb. 

Jedinou součástí systému nucené ventilace, s níž přicházejí obyvatelé každý den do styku, jsou výstupy pro přívod a odvod vzduchu. Díky snahám předních výrobců lze dnes navrhnout vzduchotechniku tak, aby tyto vývody harmonicky zapadly do celkového vzhledu bytu či domu. FOTO ZEHNDERNucené větrání

S rostoucí vzduchotěsností staveb stoupá také potřeba věnovat mimořádnou pozornost systémům větrání. V nízkoenergetických a pasivních domech, kde by klasické větrání okny snižovalo efektivitu, se už dnes běžně používá systém nuceného větrání s rekuperací tepla (zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu). Výměnu vzduchu zajišťuje odsávací ventilátor, který v domě vytváří podtlak. Díky podtlaku pak rozvody ve stěnách proudí čerstvý vzduch z exteriéru. „Tento systém má několik předností: jednak při něm nedochází ke ztrátám tepla, což přispívá k úspoře energií, ale také ke zvýšení tepelného komfortu; navíc do interiéru může vzduch proudit permanentně a intenzitu větrání lze regulovat nastavením otáček ventilátoru,“ vyjmenovává odborník.

Pachy a přebytečná vlhkost z kuchyně, koupelny či toalety odvádějí pryč, zatímco stejné množství čerstvého vzduchu se přivádí do obývacího pokoje a ložnic. Mezery pode dveřmi nebo v jejich blízkosti zajišťují potřebné proudění vzduchu v obydlí, aniž by se vytvářel nežádoucí průvan. ZDROJ A-INVENT

Nevýhodou může být usazování prachu v potrubí a tím i jeho zanášení různými nežádoucími organismy (bakteriemi, roztoči) a alergeny. Proto je důležité věnovat pozornost kvalitě vnitřního povrchu a také pravidelné údržbě. Plechové pozinkované rozvody vzduchu tak kvůli svým netěsnostem a vyšším tlakovým ztrátám, množství rohů a spár, kde se usazují nečistoty a bakterie, a rovněž kvůli náročné instalaci ustupují plastovým ohebným hygienickým rozvodům vzduchu s hladkou vnitřní stěnou. Lépe odolávají usazování prachu a snižují náklady na montáž.

Ventilační potrubí je významným prvkem celého systému řízeného větrání interiérů a má výrazný vliv na komfort, účinnost a hygieničnost této moderní technologie. Plechové pozinkované rozvody vzduchu dnes ustupují plastovým ohebným rozvodům vzduchu s hladkou vnitřní stěnou. foto: Zehnder

PROBLÉM Č. 2 NEZÁVADNÉ MATERIÁLY

Čím více použijete v interiéru zdraví škodlivých a rizikových látek, tím větší bude potřeba větrání. Jednoduché pravidlo zní: chcete-li minimalizovat přítomnost nevhodných chemikálií, obklopujte se výhradně přírodními materiály. Ani to však nestačí – zejména u dřevěných výrobků věnujte pozornost jejich zpracování a látkám, které byly během něj použity (pojivům u dřevotřískových a dřevovláknitých desek, lepidlům u překližek a vícevrstvých dřevěných podlah, lakům a mořidlům).

Dřevo je vděčný materiál a může mít mnoho podob. Některé zdravé, jiné méně. Zásadní jsou látky použité k jeho ošetření a zpracování. Výhodou je, že dnes už jsou k dostání například překližky či OSB desky bez obsahu škodlivého formaldehydu. FOTO ADRIEN WILLIAMS

Přírodní materiál nestačí

Dávejte přednost nábytku z masivu a jeho olejovým či voskovým úpravám, případně tomu, jenž je vyroben z komponentů bez obsahu formaldehydu. Pokud už volíte klasický dřevotřískový nábytek s povrchem z lamina, věnujte pozornost kvalitě ohraničení desek (plastové ABS hrany) – kvalitní zalepení bočních hran minimalizuje únik formaldehydu. Plánujete-li úpravu pomocí laků, barev a mořidel, volte vždy vodou ředitelné varianty. Pokud chcete podlahy bez rizikových látek, jako jsou změkčovadla či zpomalovače hoření, případně syntetická lepidla, zaměřte se na podlahy z masivních prken nebo korku, koberce z přírodních vláken, linoleum či keramiku.

Další kategorií jsou přípravky používané pro úklid a údržbu interiéru. I zde platí výše zmíněné pravidlo, že co je přírodní, je dobré. Pro usnadnění nákupu vybírejte prostředky s označením „eko“ či „bio“, takové by zpravidla měly být i zdravotně nezávadné. Spousta přípravků se dá také nahradit běžně dostupným sortimentem, například dezinfekci s obsahem chloru můžete vyměnit za ocet.

LED osvětlení prodělává v poslední době veliký boom a jeho technologie prochází raketovým vývojem. Dnešní „ledky“ už dávno umějí víc než jen tlumené modré světlo. Při jejich výběru však dbejte na kvalitu a pamatujte, že ne všude se hodí. FOTO PHILIPS

Správným svícením ke zdraví

Při výběru osvětlení z hlediska zdraví bychom neměli pamatovat pouze na náš zrak. Klíčovým aspektem může být i typ zdroje, resp. záření, které vydává, protože to má vliv na některé zásadní funkce lidského organismu. Hynek Medřický, přední odborník na osvětlení z pražského showroomu Artemide, se zabývá vlivem umělého osvětlení na pochody v našem těle již řadu let. „Elektrické osvětlení používá člověk pouhých 130 let, zatímco lidské oko se vyvíjelo celé miliony let. Tehdy přicházelo do kontaktu pouze s denním světlem, později pak přibyl ještě oheň. Pochody v lidském organismu jsou proto stále navázány na to, jak se mění přirozené světlo v průběhu dne,“ vysvětluje.

Zásadní je podle něj proto správný výběr světelného zdroje z pohledu účelu, ke kterému ho budeme využívat (a v jaké denní době). To, na čem záleží, je podíl modré složky světla, který je vysoký u zářivek i mnoha aktuálně dostupných zdrojů LED a co je důležité, vyzařují ho i displeje počítačů, tabletů a mobilů. Naproti tomu oheň, na který je oko zvyklé už tisíce let, modrou neobsahuje.

Před spaním raději odložte notebook a přečtěte si kapitolu z oblíbené knihy nebo časopis. Světlo žárovky můžete večer ztlumit pomocí tzv. stmívače, který ovlivňuje nejen barvu světla, ale i spotřebu energie. Může vám tak rovněž pomoci ušetřit. FOTO THINKSTOCK

Modrá je dobrá. Ale jen přes den

Vysoký podíl modré je charakteristický pro plné denní světlo, zejména kolem poledne. Pokud tedy dopadá do oka modré světlo s krátkou vlnovou délkou, mozek má stále den a tak například blokuje vyplavování důležitého hormonu melatoninu. Melatonin je přitom nejsilnější antioxidant v lidském těle (a tak pomáhá třeba při prevenci rakoviny), ale má v něm celou řadu jiných významných funkcí.

Hynek Medřický proto doporučuje vyvarovat se ve večerních hodinách, minimálně 90 minut před spánkem, světla s výrazným podílem modré. Proto je vhodné na večerní svícení používat výhradně (halogenové) žárovky vydávající žluté světlo, v lepším případě doplněné stmívačem a ztlumené do odstínů oranžové. Bílé světlo (to obsahuje vysoký podíl modré) zářivek, příp. LED je dobré tam, kde se potřebujeme udržet svěží a soustředění (například v pracovně, v dílně, v tělocvičně).

„Ráno naopak modrou složku světla potřebujeme, abychom se probrali a nastartovali do nového dne. V koupelně je proto dobré instalovat dvojí osvětlení – jako centrální zvolte žárovku, ideálně se stmívačem, k zrcadlu pak použijte zářivku,“ radí Medřický.

FOTO LENOVO

Elektromagnetické pole a záření

Větší množství elektromagnetického záření, které vzniká v důsledku přítomnosti rozvodů elektřiny a elektronických (zejména bezdrátových) zařízení, se považuje za škodlivé. Konkrétní vliv na lidské zdraví je zatím předmětem zkoumání. Doporučuje se proto omezit množství elektronických zařízení v domácnosti a na noc je vypínat. Možné je i řešení elektroinstalace tak, aby se dala kompletně vypnout.

TEXT DOMINIKA ZÁVESKÁ
ODBORNÁ SPOLUPRÁCE VÁCLAV ŠVÁB (ENVIC), HYNEK MEDŘICKÝ (ARTEMIDE SHOWROOM)
FOTO ARCHIV FIREM A VYDAVATELSTVÍ, THINKSTOCK
ZDROJ časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.