Filmaři sem chodili pro jedinečnou atmosféru. Dnes je z filmové kulisy výjimečný domov

Příběh tohoto jedinečného domu se začal psát na konci 19. století. Původní majitel tehdy koupil skromné venkovské stavení v tehdejší samostatné vesnici Gràcia (dnes jedné z nejkouzelnějších čtvrtí Barcelony) a proměnil ho v elegantní rezidenci s věží, galeriemi, ozdobnými štuky a balustrádami.

Zatímco se okolní čtvrť v průběhu desetiletí divoce zahušťovala a okolní zahrady musely ustoupit nové výstavbě, tento dům si jako zázrakem uchoval svou původní zelenou oázu. A nejen to – uvnitř zůstalo vše nedotčené: od nábytku a koberců až po historická svítidla a zrcadla.

Terasa navazuje na historickou stavbu citlivě zvolenými materiály a vytváří příjemné místo pro odpočinek v soukromí zahrady. Zdroj: Simone Marcolin

Není divu, dat toto magické místo, ze kterého dýchá atmosféra starých časů, okouzlilo filmový průmysl. Dům pravidelně hostil filmové štáby a stal se kulisou pro snímky oceňovaných režisérů, jako jsou Carla Simón či Carlos Marques-Marcet, a zářily v něm hvězdy španělského plátna Ángela Molina, Enric Auquer nebo David Verdaguer.

„Atmosféra domu vám okamžitě dovolí představit si, jak Gràcia vypadala před mnoha lety, když byla ještě plná domků se zahradami a žila si svým vlastním, poklidným vesnickým životem,“ vyprávějí architekti ze studia h3o.

Dědictví s respektem

Zásadní zlom nastal ve chvíli, kdy dům přešel do rukou nové generace. Nový majitel chtěl v domě pohodlně žít, ale zároveň měl k místu obrovský respekt – nechtěl vymazat onoho génia loci, kvůli kterému byl dům tak vyhledávaný filmaři.

Architekti vzpomínají, že klient původně dostal nabídky od jiných studií, která navrhovala kompletní demolici interiérů. To však majitel rázně odmítl. Chtěl zachovat paměť místa. Společně s h3o architects tak začali spřádat plán na proměnu, která bude spíše citlivým dialogem než radikálním řezem.

„Casa Plató v sobě spojuje dvojí roli: je to filmové jeviště i skutečný domov. Je to dům, který udržuje historii živou, ale zároveň dál umožňuje fantazii a fikci,“ vysvětlují architekti Adrià Orriols, Joan Gener a Miquel Ruiz. „Nechtěli jsme stavět projekt na kontrastu nebo destrukci. Chtěli jsme prostor vylepšit tím, že dokonale pochopíme to, co už v něm existuje.“

V zahradě se dochovaly drobné historické stavby, které architekti citlivě zachovali jako součást původního charakteru pozemku. Zdroj: Simone Marcolin

Přesná rekonstrukce

Hlavní část proměny se soustředila na přízemí a jeho propojení se zahradou. Architekti si stanovili tři hlavní cíle: zvětšit kuchyni, vybudovat novou koupelnu a prosvětlit tmavé srdce domu přirozeným denním světlem.

Zároveň se pustili do mravenčí práce v podobě restaurování původních prvků. Zachráněny byly historické hydraulické mozaiky na podlahách, litinové radiátory, stropní štuky i původní barevné odstíny stěn.

Aby architekti správně navrhli nové zásahy, udělali si neobvyklou rešerši: pečlivě nakoukali filmy, které se v domě v minulosti natáčely. Sledovali, jak v nich vypadala kuchyně, chodby a obývací pokoje, což jim pomohlo navrhnout téměř chirurgicky přesný zásah do interiéru.

V reprezentativních místnostech architekti ponechali historické vybavení i původní dekorativní podlahy, které patří k nejcennějším prvkům domu. Zdroj: Simone Marcolin

Nová kuchyně

Původní kuchyně zůstala z velké části nedotčená – včetně starého malovaného dřevěného nábytku a mramorového dřezu, které pamatují minulé století. Architekti prostor pouze jemně rozšířili a zmodernizovali to nejnutnější.

Původní tmavou podlahu nahradila nová dlažba v identickém odstínu. Nově přibyla minimalistická bílá geometrická digestoř, dřevěná police a integrovaný stůl. Původní obklady a patinovaný nábytek tak dnes žijí v naprosté harmonii s moderními prvky.

Původní kuchyň dostala nový život jen díky drobným zásahům a moderním prvkům, které nenarušují její historický charakter. Zdroj: Simone Marcolin

Koupelna jako divadlo

Nová koupelna našla inspiraci v estetice 30. let minulého století a počátcích moderní architektury, která kladla velký důraz na hygienu a čistotu forem. Prostor definuje drobná bílá mozaika, tmavá podlaha a nepřehlédnutelné umyvadlo z nerezové oceli a mramoru s organickými, vlnitými tvary.

Hlavní hvězdou koupelny je však kruhový sprchový kout obehnaný splývavým závěsem po celém obvodu. Obyčejná ranní sprcha se zde mění v téměř divadelní rituál. Kruhová zrcadla, oblé kohoutky a retro lampy jen podtrhují nadčasový filmový charakter.

Oblé linie navíc odkazují na slavný katalánský modernismus. „Vlnité tvary připomínají organické, mořské geometrie, které modernismus tak miloval. Bavilo nás si s nimi hrát – například u otočného kruhového okna, které funguje jako oko, jež se otevírá a zavírá a propojuje jednotlivé místnosti,“ doplňují autoři projektu.

Sprchový kout obehnaný kruhovou konstrukcí proměňuje každodenní rutinu v prostorový zážitek inspirovaný filmovou scénografií. Zdroj: Simone Marcolin

Skrytá tajemství

Pokud je v domě nějaké místo, které funguje jako skutečná časová kapsle, pak je to jídelna. Ta zůstala naprosto nedotčená. Původní tapety, sádrové lišty, koberce, zrcadla i lampy zůstaly na svém místě, aby chránily estetickou a emocionální paměť rodiny.

Udržitelnost a recyklace zde navíc nebyly jen prázdnými pojmy. Staré mramorové desky našly nové využití v kuchyni a původní interiérové dveře se pouze přesunuly na nová místa, takže se žádné nové nekupovaly. Ze starého dřeva řemeslníci vyrobili nová okna a historické závěsné lustry architekti rozebrali a přetvořili z nich originální nástěnná svítidla.

A co ono zmiňované prosvětlení domu? Architekti do stěn rafinovaně zasadili tři nová okna. Jedno z nich je přitom schované za falešným obrazem. „No řekněte, nezačne člověk hned myslet na aristokratická sídla, kde se za obrazy a knihovnami skrývají tajné chodby?“ usmívají se architekti.

Obraz zasazený do niky připomíná původní způsob vystavování umění a nenásilně doplňuje historický interiér domu. Zdroj: Simone Marcolin

Kouzelná zahrada

Když projdete kolem kamenné zdi s kovanou bránou na ulici, vůbec netušíte, jaký poklad se za ní skrývá. Zahrada si dodnes uchovala své starosvětské kouzlo: najdete tu staré domečky pro husy, modré keramické obruby, fontánu v bizarním groteskním stylu i venkovní nábytek, na kterém hlodá zub času už desítky let.

O studiu h3o architects

Barcelonské studio, které tvoří kreativní trio Adrià Orriols, Joan Gener a Miquel Ruiz, je známé svým inovativním a nekonvenčním přístupem k architektuře a urbanismu.

Ve svých projektech se často zabývají sociální odpovědností, ekologií a propojováním historie se současnými potřebami společnosti. Mezi jejich projekty patří například konverze kláštera na knihovnu v Arenys de Mar nebo oceněný bytový komplex v nizozemském Rotterdamu.

Galerie:

Foto: Simone Marcolin
Zdroj: Labóh