Zdroj: Paolo Riolzi

Ve 13. patře domu v Palermu vznikl neobyčejný byt. Inspiraci si vzal z New Yorku, výhled má až na moře

Ve třináctém patře domu v centru Palerma vznikl byt inspirovaný newyorskými lofty. Nerezová kuchyň a černé rámy oken mu dávají městský výraz, který zjemňuje dřevo i barvy. A pak je tu ještě výhled, kvůli kterému by člověk nejraději zůstal celý den u okna.

Z oken je vidět téměř celé Palermo. Pod bytem se rozprostírají střechy a ulice, v dálce vystupuje hora Monte Pellegrino a za ní se otevírá pohled k přístavu. Vysoké jeřáby připomínají, že město žije svým každodenním ruchem, zatímco na obzoru se objevuje mys Capo Zafferano. Právě tenhle rozhled se stal pro architekty ze studia didea hlavním vodítkem při návrhu interiéru.

Byt se nachází ve třináctém patře domu v centru sicilské metropole. Původní penthouse o rozloze 420 m² sloužil jako jedna velká rezidence. Při rekonstrukci se rozdělil na několik samostatných bytů pro děti majitelů. Jeden z nich, přibližně 135 m² velký, navrhli pro mladého člověka, kterému je blízká nezávislá hudba a výrazný městský styl.

Panoramatický výhled z bytu ve třináctém patře na střechy Palerma, městskou zeleň a mohutnou horu Monte Pellegrino.

Výhled na horu Monte Pellegrino patří k největším přednostem bytu a stal se hlavním vodítkem architektů při rozmístění obytných i soukromých místností. Zdroj: Paolo Riolzi

Inspiraci hledali v newyorských loftech, tedy bytech vznikajících často v bývalých továrnách a skladech. Jejich otevřené dispozice a industriální vzhled se promítly také sem. V Palermu ale dostaly trochu jinou podobu. Syrovější materiály se potkávají se slunečním světlem a barvami, které k Sicílii neodmyslitelně patří.

„Tak široký výhled je v Palermu vzácný. Právě od něj jsme při návrhu vycházeli a rozhodli se orientovat byt směrem ven, aby se panorama stalo součástí prostoru,“ vysvětluje Nicola Andò, architekt a kreativní ředitel studia didea.

Obývací pokoj i soukromé místnosti proto směřují k městu. Na obytnou část navazuje terasa ve tvaru podkovy, která doslova prodlužuje byt směrem ven. Ráno sem přichází první světlo, během dne se mění jeho intenzita a večer se výhled stává přirozenou kulisou pro posezení. Technické zázemí architekti umístili do středu bytu, aby hlavní místnosti zůstaly otevřené směrem k panoramatu.

Přečtěte si také:
Z chátrající budovy vznikl unikátní loft. Interiéru dominují smaragdová kamna a dvěstěletý dřevěný koník

Kuchyň, která udává tón

Nerezová ocel v kuchyni je první věcí, které si po vstupu do obytné části všimnete. Kovový povrch působí stroze a připomíná profesionální kuchyňské vybavení. Přesně takový výraz architekti hledali: kuchyň tu není nenápadným pozadím, ale výraznou součástí interiéru.

Hned vedle se nachází jídelna. Podle potřeby může posloužit také jako pracovna nebo klidné místo k odpočinku. Obě části oddělují velké posuvné skleněné dveře s tenkou kovovou mřížkou. Když zůstanou zavřené, světlo stále prochází dál a přes sklo je vidět do sousední místnosti. Po odsunutí se kuchyň s jídelnou propojí a vznikne velkorysý prostor pro společné chvíle.

Moderní industriální kuchyň s nerezovým pracovním ostrůvkem, tmavými vysokými skříněmi, přiznaným betonovým sloupem a dřevěnou podlahou.

Nerezový kuchyňský ostrůvek a tmavé skříňové sestavy odkazují na profesionální kuchyně, zatímco dřevěná podlaha a přirozené světlo vyvažují chladnější výraz kovových povrchů. Zdroj: Paolo Riolzi

„Pracovali jsme s objemy, průhledy a pohyblivými předěly, aby se místnosti mohly přizpůsobovat různým potřebám a světlo i výhled procházely celým bytem,“ popisuje architekt Giuseppe De Lisi.

Právě proměnlivost byla pro návrh důležitá. Byt se může otevřít návštěvě, ale stejně snadno nabídne klidnější zázemí pro práci. Posuvné dveře přitom nejsou jen praktickým řešením. Jejich jemná mřížka navazuje na kovové prvky v interiéru a pomáhá sjednotit jeho vzhled.

Všechno má své místo

Na první pohled působí byt až překvapivě uklizeně. Nikde není množství nábytku, který by narušoval čisté linie místností. Při bližším pohledu je jasné proč: většina úložných prostorů se schovala přímo do stěn.

Dlouhé vestavěné sestavy plynule navazují na okolní plochy. Za jejich hladkými dvířky se ukrývá prádelna, botník, šatní skříně i malý bar. Některé skříňky se otevírají pouhým zatlačením, takže jejich povrch zůstává bez úchytek. Nábytek tak splývá s architekturou a pozornost může zůstat u prostoru samotného.

Bílá vestavěná skříň s nenápadnými úchyty v minimalistickém interiéru doplněném dřevěnou podlahou a červenou dekorativní vázou na šedém podstavci.

Vestavěné úložné prostory architekti začlenili přímo do stěn, aby nenarušovaly čisté linie bytu a poskytly dostatek místa pro každodenní věci bez dalšího nábytku. Zdroj: Paolo Riolzi

Architekti při návrhu vycházeli z geometrické půdorysu, která jim pomohla určit, kde mají stěny zůstat plné a kde se naopak otevřou průchody. Plné části ukrývají potřebné zázemí, volnější místa propojují jednotlivé místnosti. Stejný princip pomohl začlenit sloupy a vyrovnat nepravidelnosti původní stavby.

Dobře je to vidět už u vstupu. Místo klasické uzavřené předsíně tu návštěvníka přivítá kout s velkým oknem do vnitřního dvora. Odtud se byt postupně otevírá směrem k obývacímu pokoji. Ani chodba tak nepůsobí jako prostor, kterým je potřeba jen rychle projít. Při pohybu bytem se postupně objevují další pohledy do interiéru a jeho uspořádání dává smysl až jako celek.

Industriální, ale útulný

Kovová kuchyň, přiznaný sloup a černé okenní rámy dávají interiéru jasný industriální charakter. Architekti však nechtěli, aby byt připomínal chladný showroom. Proto vedle kovu nechali vyniknout dřevo s výraznou kresbou a zvolili teplejší odstíny stěn.

Také omítky mají svůj podíl na výsledné atmosféře. Jejich jemně nepravidelný povrch zachycuje světlo pokaždé trochu jinak. Světlé stěny díky tomu nepůsobí ploše a v průběhu dne se jejich vzhled lehce mění. Podobné tóny pokračují i na stropech, zatímco černé rámy a zapuštěné sokly vytvářejí ostré linie.

Minimalistická koupelna se šedými stěnami, bílou závěsnou umyvadlovou skříňkou, velkým zrcadlem a jednoduchou kovovou baterií.

Závěsná umyvadlová skříňka ponechává podlahu volnou a opticky odlehčuje prostor, zatímco velké zrcadlo a jednolité šedé plochy podporují čistý geometrický výraz koupelny. Zdroj: Paolo Riolzi

Zvláštní pozornost si zaslouží strop. Jeho šikmé řezy navazují na sklon původní střechy a vedou pohled místností. Architekti tak využili původní stavební omezení ve prospěch návrhu. Z technického detailu se stal prvek, který interiéru dodává osobitost.

A pak přicházejí barvy. Vedle světlého základu se objevuje petrolejově modrá, zelená i sytější červená a žlutá. Najdeme je na vybavení a dekoracích, které prostoru dodávají živost. Právě ony pomáhají vyvážit strohost kovových povrchů a připomínají barvitou atmosféru Palerma.

Na výběru nábytku a textilií se podíleli také majitelé. Společně s architekty hledali vybavení, které bude odpovídat vkusu budoucího obyvatele a zároveň zapadne do celkového návrhu. Díky tomu nevznikla kopie newyorského loftu, ale byt, který si z industriálního stylu bere to podstatné a přizpůsobuje ho místu, kde stojí.

Přečtěte si také:
Z opuštěného skladiště vznikl stylový loft s výhledem na přístav: Kámen, měď a industriální šarm

Myslí se i na budoucnost

Architekti ze studia didea se při návrhu zabývali také tím, jak bude byt fungovat za několik let. Udržitelnost pro ně znamená mimo jiné vytvořit interiér, který se rychle neokouká a dokáže se přizpůsobit proměnám každodenního života.

„Udržitelná architektura podle nás vychází z myšlenky, která dokáže přetrvat. Když prostor není potřeba předělávat jen proto, že vyšel z módy, může lidi provázet dlouhá léta,“ říká Giuseppe De Lisi.

Moderní ložnice s modrým povlečením, dřevěným obkladem za postelí, bílými vestavěnými skříněmi a žlutou lampou na modrém nočním stolku.

Teplá kresba dřeva zjemňuje minimalistický charakter ložnice, zatímco kombinace světle modrého povlečení, sytě modrého stolku a žluté lampy přináší do interiéru hravé barevné akcenty. Zdroj: Paolo Riolzi

K příjemnému vnitřnímu prostředí přispívají prodyšné vápenné omítky a teplovodní systém, který zajišťuje podlahové vytápění i chlazení. Pracuje při nízké teplotě, což pomáhá omezovat spotřebu energie. V teplém podnebí Palerma je přitom možnost ochlazovat interiér stejně důležitá jako vytápění během chladnějších měsíců.

Dlouhodobému využití slouží i samotná dispozice. Místnosti mohou časem změnit funkci a vestavěný nábytek se postará o to, aby byt zůstal přehledný. Návrh tak počítá s tím, že potřeby jeho obyvatele se mohou v průběhu let proměňovat.

Galerie:

Foto: Paolo Riolzi
Zdroj: v2com-newswire.com

Kategorie: Design interiérů Návštěvy domů
Tagy: industriální design loftové bydlení
Sdílejte článek

Diskuze