Architekt si ho v roce 1949 navrhl pro sebe. Po 70 letech tento penthouse ukazuje, proč dobré bydlení nestárne
Kolik bytů se může chlubit tím, že v nich bydlel jejich vlastní autor? Tento ano. Původem Polák Lucjan Korngold patřil v 40. a 50. letech k výrazným osobnostem architektury v Sao Paulu. Navrhoval městské paláce i obchodní budovy – a jeden byt si nechal pro sebe.
Penthouse v domě, který dokončili v roce 1949, se stal jeho domovem až do smrti. A když do něj vstoupíte dnes, pochopíte proč. Velkorysá terasa, světlo přivedené až do středu dispozice a promyšlený půdorys dokazují, že dobrá architektura nestárne.
Jedním z nejvýraznějších prvků bytu zůstává původní dřevěná podlaha z ipê a peroba rosa skládaná do geometrického vzoru. Po důkladné renovaci se stala základem, na kterém mohou vyniknout současné solitéry. Zdroj: André Scarpa
Světlo jako stavební materiál
Dispozice je dodnes překvapivě svěží. Podél místností se táhne velká terasa, která byt opticky i fyzicky rozšiřuje. Do středu půdorysu vstupuje malé patio a přivádí denní světlo až do obýváku. Světlo zde není bonus. Je to stavební materiál.
A právě tento byt dnes patří psycholožce, která v něm bydlí a zároveň zde vede online konzultace. Potřebovala klidné zázemí, dobré světlo i technické řešení, které nebudou rušit atmosféru.
Architektka Ana Sawaia proto nepřišla s radikální proměnou. Zachovala rekonstrukci z roku 2017 a soustředila se na to, co stálo za to opravit, obnovit a doplnit.
Dřevo, které si mnohé pamatuje
Pod nohama zůstaly původní dřevěné podlahy z ipê (brazilský ořech) a těžkého tropického dřeva peroba rosa, položené do čtvercového vzoru. Prošly důkladnou obnovou a dnes opět vynikne jejich kresba i hloubka barvy. Renovaci podstoupily i železné okenní rámy, původní sklo nahradilo laminované s UV ochranou, aby se byt méně přehříval – bez zásahu do fasády.
V obýváku nenajdete televizor. Nahradil ho projektor. Kabely vedou přiznaně v galvanizovaných trubkách, jedna ze stěn má speciální projekční nátěr. Je to praktické, čisté a hravé řešení.
Při úpravách nebylo potřeba zakrývat stopy původní architektury. Přiznaný beton, renovované dřevo a současný brazilský design vedle sebe fungují jako přirozené vrstvy jednoho interiéru. Zdroj: André Scarpa
Moderní umění
Interiér doplňují díla brazilských designérů – od Paula Alvesa přes Estúdio Bola až po Giacoma Tomazziho. Svítidla, mobilní plastika i výtvarná díla vytvářejí přirozenou vrstvu, která nepůsobí jako galerie, ale jako domov někoho, kdo má rád architekturu i umění.
Ve dvou režimech
Byt tak dnes funguje ve dvou režimech. Přes den jako místo rozhovorů a soustředění se, večer jako klidný penthouse nad městem. Světlo z patia, terasa rozšiřující byt do exteriéru a dřevo, které zde leží už desetiletí, vytvářejí pocit kontinuity.
Některé prostory jednoduše stárnou dobře. A když mají štěstí na další kapitolu, dokážou být aktuální i po sedmdesáti letech.
Původní světlík se po otevření proměnil v malé patio, které má pro dispozici mnohem větší význam, než napovídají jeho rozměry. Přivádí světlo do středu bytu a současně vytváří zelený mez prostor mezi jednotlivými místnostmi. Zdroj: André Scarpa
Denní zóna
Díky houpací síti a všudypřítomné zeleni penthouse popírá hranice mezi interiérem a exteriérem. Jestli chcete změkčit městskou architekturu, vsaďte na původní dřevěné parkety a výhled, který necháte volně planout – vytvoříte si tak oázu klidu, kde dřevo a stromy vyprávějí přímo nekonečný příběh.
Kuchyně
Masivní dřevo ostrova v kombinaci s jemným mozaikovým obkladem stěn vytváří přirozený kontrast, který nepůsobí jako katalogová galerie, ale jako skutečný domov. Praktická rada: Pokud rekonstruujete starší byt, zkuste namísto zakrývání nedostatků přiznat textury.
Varná deska integrovaná přímo do velkého kuchyňského ostrůvku nechává pracovní plochu vizuálně čistou. Teplé dřevo přitom vyvažuje šedé tóny pracovní desky a jemného mozaikového obkladu. Zdroj: André Scarpa
Jídelna
Proměna původního světlíku uprostřed dispozice na otevřené patio s prosklenými dveřmi zásobuje denním světlem nejen kuchyni s jídelnou, ale i obývák. Pokud máte v bytě tmavé kouty, odrazy světla skrz prosklené dveře nebo světlé obklady dokážou prostor pocitově nafouknout.
Neviditelné hranice
Díky velkorysému napojení na terasu získal penthouse pocit nekonečného prostoru. Původní podlaha z brazilského ořechu plynule vede pohled ven a stírá hranici mezi interiérem a městem.
Přes den slouží tato klidná místnost jako zázemí pro práci psycholožky. Tlumená modrá stěna podporuje soustředěnou atmosféru a velká posuvná stěna umožňuje pracovní část podle potřeby propojit se zbytkem bytu. Zdroj: André Scarpa
Na práci i odpočinek
Klidné zázemí, kde se práce psycholožky přirozeně prolíná s intimitou domova. Modrá stěna vytváří klidnou atmosféru pro konzultace, dřevěné posuvné dveře umožňují místnost kdykoliv úplně izolovat. Když váš byt slouží i jako pracovna, definujte zóny pomocí barev a variability.
Koupelna
Koupelna využívá stejný mozaikový rastr jako kuchyně, ale v sytějším odstínu, čímž vytváří intimnější atmosféru. Jestli chcete dosáhnout vizuální jednoty v celém interiéru, měňte odstíny, ale zachovejte texturu.
Galerie:
-
- Sedmdesát let starý byt nepotřeboval radikální proměnu, protože jeho základ fungoval už od začátku. Velkorysá denní zóna, světlo, terasa a původní dřevěné podlahy dnes doplňuje současný nábytek a umění bez snahy potlačit Korngoldovu architekturu.
-
- Jedním z nejvýraznějších prvků bytu zůstává původní dřevěná podlaha z ipê a peroba rosa skládaná do geometrického vzoru. Po důkladné renovaci se stala základem, na kterém mohou vyniknout současné solitéry.
-
- Při úpravách nebylo potřeba zakrývat stopy původní architektury. Přiznaný beton, renovované dřevo a současný brazilský design vedle sebe fungují jako přirozené vrstvy jednoho interiéru.
-
- Původní světlík se po otevření proměnil v malé patio, které má pro dispozici mnohem větší význam, než napovídají jeho rozměry. Přivádí světlo do středu bytu a současně vytváří zelený mez prostor mezi jednotlivými místnostmi.
-
- Varná deska integrovaná přímo do velkého kuchyňského ostrůvku nechává pracovní plochu vizuálně čistou. Teplé dřevo přitom vyvažuje šedé tóny pracovní desky a jemného mozaikového obkladu.
-
- Přes den slouží tato klidná místnost jako zázemí pro práci psycholožky. Tlumená modrá stěna podporuje soustředěnou atmosféru a velká posuvná stěna umožňuje pracovní část podle potřeby propojit se zbytkem bytu.
-
- Když pracovní den skončí, může pracovna z obytného prostoru téměř zmizet. Variabilní předěl tak pomáhá bytu zvládat dva rozdílné režimy bez nutnosti měnit jeho původní velkorysou dispozici.
-
- Jediným pohybem lze změnit vztah pracovny ke zbytku domácnosti. Dřevěná posuvná stěna nepotřebuje prostor pro otevírání jako klasické dveře a zároveň se v interiéru uplatňuje jako výrazná plocha.
-
- Původní světlík se proměnil v otevřené patio s prosklenými dveřmi. Díky němu se denní světlo dostává do kuchyně, jídelny i navazujícího obývacího prostoru a zároveň vzniká další kontakt se zelení.
-
- Dřevo kuchyňského ostrůvku doplňuje jemný mozaikový obklad a jednoduchá pracovní deska. Místo snahy vytvořit dokonale nový interiér se zde potkávají různé materiály a období, aniž by si navzájem konkurovaly.
-
- Původní dřevo, surový beton, současný nábytek i pokojové rostliny zde mohou existovat vedle sebe bez snahy sjednotit vše do jednoho stylu. Interiér díky tomu neztratil svou historii, ale získal další přirozenou vrstvu.
-
- Přiznaný betonový sloup se místo skrývání stal místem pro drobné úložné boxy, rostliny a umělecké předměty. Právě podobné detaily dávají velkorysému modernistickému prostoru osobní a zabydlený charakter.
-
- Velká okna rámují koruny stromů téměř jako živý obraz. Právě silné propojení interiéru s exteriérem patří k principům, díky nimž působí více než sedmdesát let starý byt stále překvapivě současně.
-
- Z patia se díváte přímo do korun stromů, takže i uprostřed São Paula vzniká nečekaně silný kontakt s přírodou. Velké prosklení zároveň pomáhá dostat denní světlo dál do hloubky sedmdesát let starého bytu.
-
- Velkorysé prosklení a terasa rozšiřují obytný prostor směrem ven. Koruny stromů se tak stávají přirozenou součástí interiéru, zatímco původní dřevěná podlaha propojuje jednotlivé části denní zóny.
-
- Umění zde nevytváří nedotknutelnou galerii, ale běžnou součást domova. Obrazy, plastiky, rostliny a nábytek brazilských designérů doplňují původní parkety, které po renovaci znovu ukazují svou výraznou kresbu.
-
- Ložnice ukazuje intimnější tvář bytu, v níž dostávají přednost světlé tóny, přírodní struktury a osobní umělecké předměty. Výrazný výplet za postelí přináší do jednoduchého prostoru další jemnou texturu.
-
- Koupelna pracuje se stejným mozaikovým rastrem jako kuchyně, jen v intimnějším odstínu. Opakování materiálu v různých barevných variantách pomáhá vizuálně propojit celý byt.
-
- Velké prosklené plochy domu dávají tušit, proč hraje denní světlo v Korngoldově penthousu tak důležitou roli. Vzrostlé stromy před fasádou zároveň vytvářejí zelenou clonu mezi bytem a rušným městem.
-
- Dům byl dokončen v roce 1949 a jeden z jeho bytů si architekt Lucjan Korngold navrhl jako vlastní domov. V penthousu pak žil až do smrti a jeho půdorys dodnes ukazuje, jak nadčasově o bydlení přemýšlel.
Foto: André Scarpa
Zdroj: Časopis HOME, Ana Sawaia Arquitetura
