Vlastníma rukama: Podkroví plné nápadů

Tento příjemně působící byt je důkazem dovednosti a kreativity svých majitelů. Všude, kam se podíváte, vás zaujme a překvapí něco nápaditého, milého, hezkého či praktického. A co je úplně nejlepší, je to, že většina z toho se zrodila v jejich hlavách a vznikla jejich šikovnýma rukama. A to se počítá!
Reklama

Prostorný půdní byt na okraji Vídně se stal před třemi lety domovem mladé dvojice. Jeho koupě jim spolkla všechny finance, proto jim nezbývalo nic jiného, ​​než si ho zařídit postupně, svépomocí a nízkonákladově. Navzdory minimálnímu rozpočtu je však výsledek maximálně efektní. Oba jsou totiž kreativní, zruční a nebojí se práce. Něco dostali, něco našli, něco si přinesli ze starého bytu. Něco přemalovali, něco zrecyklovali. A mnoho věcí si vyrobili sami. Při tom Luciu napadlo, že by se možná jejich návody a postupy hodily i jiným lidem, kteří také nemají na účtu příliš peněz, ale chtějí bydlet kvalitně a pěkně. A proto se rozhodla psát blog, který nazvala „Lucididit“. Spojuje se v něm její láska k psaní s láskou k tvoření.

Křesla objednávala Lucia postupně a každé mělo několikaměsíční dodací lhůtu. Dnes už jsou u stolu konečně v plné sestavě. V pozadí je vidět bílou polici pod květináči,

Křesla objednávala Lucia postupně a každé mělo několikaměsíční dodací lhůtu. Dnes už jsou u stolu konečně v plné sestavě. V pozadí je vidět bílou polici pod květináči, kterou vyrobili s Martinem ze starého klavíru. FOTO MIRO POCHYBA

Luci, já jsem se k tobě dostala úplnou náhodou, když jsem narazila na internetu na tvůj blog a okamžitě mě zaujaly fotky – jak jsem správně předpokládala – z vašeho bytu. Jak ses k psaní blogu dostala?
Začalo to stěhováním. Většinu peněz jsme vložili do koupě bytu a v podstatě jediná možnost, jak ho následně zařídit, byla hledat nějaké jiné cesty. A tehdy jsme začali předělávat starý nábytek či nový svépomocí vyrábět. Protože jsem byla vždycky tvořivá, nedělalo mi to problém. A tehdy jsem si řekla, že by nebylo na škodu, kdybych se o své nápady a tipy podělila s lidmi. Vždyť nejsem jediná, kdo nemá na zařízení bytu moc peněz. Tak jsem si řekla, že začnu na toto téma psát blog a radit druhým lidem, jak si předělat nábytek, vyrobit do bytu dekorace a podobně.

obývací pokoj

„Pro pohovku jsme jeli do Bratislavy. Chtěli jsme něco jiného, ​​žádnou klasiku. V showroomu ji všichni lidé, kteří prošli kolem ní, komentovali slovy fuj či ošklivá. A já říkám, že to je přesně ono! Líbilo se mi, že je divná, asymetrická. Když jsme ji objednali, prodavač nám prozradil, že jsme úplně první.“ FOTO MIRO POCHYBA

Měla jsi konkrétní představu, jak to bude ve vašem bytě vypadat, nebo jsi čekala mezi holými stěnami na nápady, které se postupně ukážou jako ty nejlepší pro tento prostor?
Tady můžeme mluvit o „tabule rase“, tedy nepopsané tabuli. Přesně takový byl na začátku tento byt. Mysleli jsme si, že začneme kuchyní. Přestěhovali jsme si s sebou i staré skříňky z IKEA, že je sem nějak napasujeme, ale nevešly se, tak jsme se museli pustit do plánování kuchyně. To je vlastně jediná větší investice, co se zařízení týče. Ostatní jsme dokupovali postupně a spoustu věcí jsme si udělali svépomocí. Vše se formovalo za chodu.

V šimla jsem si, že v chodbě máte litou podlahu i s různými šmouhami. To byl záměr?
Ano, i podlahu jsme si dělali sami a některé chyby jsou na ní schválně, protože mám ráda nedokonalost. Speciální betonový nátěr jsme nanášeli ve čtyřech vrstvách a na závěr šla ještě těsnicí vrstva.

chodba v podkroví

Po pravé straně chodby je prostorná terasa, orientovaná do tiché části sídliště. Před zasklením je lavice, která elegantně ukryla radiátor, a Martin s Luckou ji vyrobili z psacího stolu a pletiva. Ozdobili ji starými plechovými písmeny z vintage obchodu, aby byla nejen funkční, ale i vizuálně zapadla do celkové koncepce industriálně laděné chodby. FOTO MIRO POCHYBA

Kde čerpáš inspiraci pro své interiérové ​​DIY projekty?
Velmi ráda se dívám na televizní programy o architektech, kteří předělávají byty a domy. To mě baví. Ale ráda listuji i v časopisech o bydlení. Když se o to člověk zajímá, nějak se to na něj nalepí samo.

obyvací pokoj s televizi

„Rádi cestujeme a rádi na našich cestách objevujeme pěkné interiéry. Například restaurace nebo bary bývají vždy originálně zařízené, takže se v nich ráda inspiruju.“ FOTO MIRO POCHYBA

Pastvou pro oči je v obývacím pokoji mimo jiné stěna za televizorem, další váš společný DIY projekt. Jak vznikl nápad oblepit ji stránkami z knih?
Stěna byla původně bílá a já dva roky uvažovala, co s ní. Vysloveně mě ta její běloba iritovala. Toužili jsme po něčem industriálním, ale jelikož zmíněná podlaha v chodbě vypadá jako z betonu, další betonová stěna se mi zdála už příliš. Od tapety mě zase odrazovaly s tím, že se mi po roce či dvou omrzí. Tak se nakonec zrodil nápad s knihami. Martinův otec je chirurg a doma měl v obrovské knihovně některé medicínské spisy dvojmo. Tak jsme je vzali a postupně stránku za stránkou připevňovali připínáčky na stěnu. Občas jsem tu a tam vložila list komiksu, jinde zase fotografii z časopisu Vogue či svou ilustraci. A místo na stěně si našly i staré desky od mé mámy, které se již nedají přehrát. Od souseda jsme dostali razítka, tak jsme tedy i sem tam něco orazítkovali a výsledek vidíte…

Perfektní nápad. Máte sečteno, kolik připínáčků jste použili?
400!

prostorná chodba

V prostorné chodbě se našlo místo i na vysokou polici, která slouží jako spíž. A protože je otevřená, všechny suroviny jsou uskladněny v jednoduchých skleněných dózách a vůbec nemusí být ukryté kdesi za dvířky skříněk. Právě naopak. I ony vytvářejí vizuální stránku bytu. FOTO MIRO POCHYBA

V  obýváku máte i klavír, tedy různé jeho části. Na ten si už ale zjevně nikdo nezahraje. Jak jsi k němu přišla?
Tak tohle byl snad nejtěžší projekt, na kterém jsme s Martinem svépomocí dělali. Stejně jako knihy, i klavír patřil kdysi jeho otci, ale už byl nefunkční, klávesy se zasekávaly a otec ho chtěl vyhodit. To jsme mu samozřejmě zatrhli a ujali jsme se ho. Z jedné části jsme vyrobili knihovnu, kterou jsme zakryli nepěkný radiátor a zároveň se stala i domovem rostlin. No a z té druhé vznikl konferenční stůl do obývacího pokoje. Jelikož v nohách byla kovová konstrukce, museli jsme si na pomoc přizvat truhláře, který je uřízl do stejné požadované výšky. A pak přišla ta nejšpinavější část práce, kterou bylo broušení, smirkování a natírání. Jelikož původně byl klavír černý a lesklý, než jsem docílila téhle sněhobílé barvy, musela jsem ho natřít sedmkrát. Po prvních nátěrech totiž zbytky černé s novou bílou tvořily růžový nádech. Martin ještě na spodní stranu namontoval odkládací prostor na ovladače.

koupelna a wc

„V původní koupelně byly na zemi nepěkné lesklé šedé obklady, na kterých bylo vidět každou šmouhu. Koupili jsme proto vinylovou rolku a položili ji na ně. Je mnohem příjemnější na dotek, nemluvě o pěkném dekoru.“ FOTO MIRO POCHYBA

Za jak dlouho ti přibylo téměř 5 000 sledovatelů na Instagramu?
Když jsem před dvěma lety začala psát blog, propojila jsem ho i s Instagramem. Sama ráda sleduji různé zahraniční účty o bydlení, které jsou velmi inspirativní. Je tam k vidění i trochu jiný styl než ten tradiční, skandinávský, bílý… Mně se například líbí urban jungle i zvířecí motivy v interiéru.

Ještě mi prozraď něco o obrazech, které visí na stěnách v chodbách noční zóny.
Od malička ráda maluju, ale při práci už nemám na malování tolik času, jak bych chtěla. V tvorbě ráda využívám i různé komponenty, které mi přijdou pod ruku, například staré klávesy či tablety. Určitě bych jednou chtěla uspořádat výstavu svých obrazů, snad se mi to někdy v budoucnu podaří.

„Jsem beznadějná, tvůrkyně. Nejspíš mě najdete někde v Bauhausu hledat inspirace na nové DIY projekty nebo v květinářství poohlížet se po nějaké květině, která by se hodila do mé zelené džungle.“

Budeme držet palce. A když jsme u budoucnosti, máte s bytem ještě nějaké větší plány, kromě výměny podlahy?
Byt nám dispozičně vyhovuje, noční a denní část jsou odděleny. Máme zde i komoru, kterou využíváme jako odkládací prostor. Balkony jsou z obou stran. Na tom klidném odpočíváme a pěstuji tam bylinky, na tom druhém, orientovaném do ulice, zase děláme párty. Dispoziční změny v bytě zatím neplánujeme. Možná v budoucnosti. Zatím bychom kromě nové podlahy chtěli opticky předělit jídelní část a obývací pokoj. Možná nějakým otevřeným policovým systémem, dokážu si představit i konstrukci z vodovodních trubek…

V jednoduše zařízené světlé ložnici se naproti manželské posteli nachází otevřený šatník. O pořádek v něm se s láskou stará Lucia, která každý kus oblečení důkladně poskládá a uloží na místo. Ten, kdo nemá rád zavřené skříně, musí mít rád pořádek… FOTO MIRO POCHYBA

tip

Líbí se vám černé stěny, ale zároveň z nich máte respekt? Samostatná toaleta je ideálním místem na menší či větší experimenty. Zde si můžete dovolit trochu „uletět“.

Dobrý nápad

Pokud se z nějakého důvodu nedá do koupelny namontovat sprchovací závěs, použijte roletu.

Profil

Majitelé

Slovenka Lucia a Rakušan Martin. U sympatické dvojice to jiskří nejen v lásce, ale i v kreativitě. Ona je kreativní umělecká duše, která ráda vymýšlí nové projekty, on se zase na věci umí podívat z praktického hlediska, takže se pěkně doplňují. Výsledkem jejich spolupráce je tento originálně zařízený byt, ve kterém si mnoho věcí vymysleli, vyrobili či předělali sami.

Nemovitost

Třípokojový podkrovní byt s rozlohou 99 m2 ve Vídni

Lucididit

Luciiny nápady můžete sledovat na jejím Instagram@lucididit, případně si přečtěte i zajímavé články na jejím stejnojmenném blogu. Najdete tam mnoho inspirací týkajících se nejen bydlení, ale i vaření či cestování.

TEXT KATARÍNA BAROŠOVÁ
FOTO MIRO POCHYBA
ZDROJ časopis HOME

Reklama

Komentáře

  • To je strašná střelnice. V něčem takovém bych si nedovedla žít.
    Hrůza

    Sylva

Komentovat