Pohled na moderní dům Riverhouse odhaluje netradičně tvarovanou střechu se solárními panely a fasádu z přírodního dřeva.

Galerie (15)

Zdroj: Bruce Damonte, courtesy of WORKac

Po pandemii si splnili sen o klidném bydlení v přírodě. Jejich dům u řeky ukazuje, proč lidé utíkají z měst

08. 05. 2026 Lucia Blažiová

Na první pohled působí dům s názvem Riverhouse jako elegantní moderní vila zasazená do zeleného klidu amerického Rhode Islandu. Jenže za jeho klidnou fasádou se skrývá mnohem hlubší příběh – o změně životního stylu po pandemii, o hledání rovnováhy mezi přírodou a technologií a také o tom, jak může architektura vznikat jako společný proces, téměř jako živý organismus.

Po pandemii

Riverhouse nevznikl v běžném čase ani z běžných důvodů. Jeho kořeny sahají do období pandemie, kdy se zásadně proměnil vztah lidí k bydlení, práci i prostoru jako takovému. Mnoho rodin tehdy opustilo města a začalo hledat něco jednoduššího – větší kontakt s přírodou, klidnější rytmus a také větší kontrolu nad vlastním prostředím.

Právě v této době začali architekti Amale Andraos a Dan Wood přemýšlet o tom, jak by mohl vypadat dům, který na tyto změny reaguje bez nostalgie, ale s otevřeností k novému způsobu života. Riverhouse vznikl jako jejich osobní odpověď – dům pro rodinu, ale zároveň i jakýsi testovací model současného bydlení.

Letecký pohled na dům Riverhouse ukazuje jeho umístění v těsné blízkosti řeky a hustého lesa.

Dům vznikl jako součást krajiny, ne jako objekt od ní oddělený. Z výšky je dobře vidět, jak citlivě architektura reaguje na okolní les i tok řeky. Zdroj: Bruce Damonte, courtesy of WORKac

Znovu u řeky

Stavba stojí v chráněném říčním území na venkově v Rhode Islandu, jen pár minut od místa, kde jeden z autorů vyrůstal. Lokalita má silný osobní význam, ale zároveň není jen návratem do minulosti. Spíš jde o pokračování vztahu k místu, které se postupně proměňuje spolu s lidmi, kteří ho obývají.

Na pozemku dříve stála jednoduchá, skromná stavba, která sloužila jako letní útočiště. Právě tam se v průběhu let odehrávaly neformální architektonické „tábory“ – setkání přátel a kolegů, často i s dětmi, kde se mluvilo o architektuře, ale bez formálních hranic. Dům se tak začal rodit ještě dávno předtím, než vznikl jeho návrh.

Přečtěte si také:

Všichni jim říkali ať to zbourají. Po čtyřech letech z ruiny vznikl nádherný dům u lesa

Kompaktní, ale ne skromný

Nový Riverhouse stojí na stejném půdorysu jako původní stavba, ale působí úplně jinak. Je lehký, nadzvednutý nad terénem, aby reagoval na podmínky záplavového území, a zároveň překvapivě úsporný ve svém objemu. Přesto nepůsobí omezeně – spíš přesně a promyšleně.

Dispozice je jednoduchá, ale velmi citlivě navržená. Obytný prostor se otevírá směrem k řece, zatímco soukromější části domu zůstávají klidnější a uzavřenější. Důležitou roli hraje práce s výškou – některé části stropu se zvedají a přinášejí do interiéru více světla i vzduchu, jiné naopak vytvářejí intimnější atmosféru.

Celý dům funguje jako jeden kompaktní celek, kde je každý metr promyšlený, ale nic nepůsobí stísněně.

Večerní atmosféra otevřeného obytného prostoru v domě Riverhouse zdůrazňuje práci se světlem, výškou stropu a dlouhou textilní stěnou.

Večer získává hlavní obytný prostor úplně jinou náladu. Měkké osvětlení a dlouhá textilní stěna dodávají minimalistickému interiéru intimitu a pocit klidu. Zdroj: Bruce Damonte, courtesy of WORKac

Střecha jako krajina

Jedním z nejvýraznějších prvků domu je jeho střecha. Není to jen technická vrstva, ale aktivní součást architektury. Její tvar se láme a sklání tak, aby reagoval na vnitřní prostor i světelné podmínky.

V jedné části se střecha zvedá a vytváří dvojvýškový prostor, který působí téměř jako malý interiérový „chrám světla“. V jiné části je naopak otevřena směrem ven – vzniká zde terasa, která přivádí denní světlo hluboko do domu a zároveň rozšiřuje obytný prostor do krajiny.

Na střeše jsou umístěny solární panely, které nejsou skryté, ale přiznané jako součást celkové kompozice. Dům tak jasně ukazuje svůj vztah k energii i udržitelnosti.

Střešní terasa domu Riverhouse je zapuštěná do výrazně tvarované modré střechy a vytváří soukromý venkovní prostor chráněný před okolím.

Neobvyklá terasa ukrytá přímo ve střeše propojuje architekturu s přírodou nenápadným a elegantním způsobem. Obyvatelé zde získali soukromé místo pro odpočinek s výhledem do korun stromů. Zdroj: Bruce Damonte, courtesy of WORKac

Materiály s pamětí

Riverhouse pracuje s materiály, které nejsou neutrální. Naopak – mají texturu, barvu i schopnost stárnout. Fasáda kombinuje tepelně upravené dřevo a recyklované dřevěné prvky, které postupně získávají přirozenou patinu.

Uvnitř se objevuje překližka, ručně vyráběná keramika a textilie, které zjemňují jinak precizní architekturu. Barevné akcenty – například na okenních rámech – nejsou dekorací, ale způsobem, jak do domu vpustit rytmus okolní krajiny.

Výsledkem je prostředí, které nepůsobí jako hotový objekt, ale jako prostor, který se časem mění spolu s tím, jak se v něm žije.

Hlavní obytný prostor domu Riverhouse propojuje minimalistický interiér s přírodou díky velkým posuvným oknům a otevřenému výhledu do zeleně.

Obytná část domu se doslova otevírá směrem do krajiny. Velkoformátová okna stírají hranici mezi interiérem a lesem a proměňují běžné bydlení v klidné útočiště uprostřed přírody. Zdroj: Bruce Damonte, courtesy of WORKac

Světlo, vzduch, voda

Jedním z hlavních témat návrhu je propojení interiéru s přírodním prostředím. Velká okna rámují výhledy na řeku i les, ale zároveň fungují jako aktivní prvek vnitřního klimatu. Dům je navržen tak, aby přirozeně větral a pracoval s prouděním vzduchu.

V létě se otevírá a doslova se rozpouští směrem ven, v zimě se naopak uzavírá a soustředí teplo uvnitř. I voda je zde přítomná – nejen jako krajinný prvek, ale jako neustálá připomínka proměnlivosti prostředí, ve kterém stavba stojí.

Výsledek společné práce

Riverhouse není výsledkem izolovaného návrhu jednoho studia. Jeho podoba vznikala postupně, v dialogu s přáteli, kolegy a umělci, kteří se na projektu podíleli. Každý přinesl jinou vrstvu – od nábytku přes textilie až po drobné detailní zásahy.

I v současnosti je proto centrálním prvkem interiéru velký stůl, který funguje jako místo setkávání, práce i každodenního života.

Dům tak nepůsobí jako jednotný autorský objekt, ale spíš jako výsledek dlouhodobé spolupráce, kde se jednotlivé přístupy přirozeně propojují.

Soutěž o balkon nebo terasu snů

Klidné místo k životu nemusí vzniknout jen u řeky nebo uprostřed lesa. Někdy stačí dobře promyšlený balkon nebo terasa, kde si můžete na chvíli odpočinout od všeho kolem.

Zapojte se do soutěže o profesionální proměnu balkonu nebo terasy za 100 000 Kč.
Přihlásit se můžete už jen do 25. května!

Zapojit se

Galerie:

: Výrazná modrá střecha není jen estetickým prvkem. Skrývá promyšlenou práci se světlem, ventilací i solární energií a stává se dominantou celého domu.

: Dům vznikl jako součást krajiny, ne jako objekt od ní oddělený. Z výšky je dobře vidět, jak citlivě architektura reaguje na okolní les i tok řeky.

: Večer získává hlavní obytný prostor úplně jinou náladu. Měkké osvětlení a dlouhá textilní stěna dodávají minimalistickému interiéru intimitu a pocit klidu.

: Neobvyklá terasa ukrytá přímo ve střeše propojuje architekturu s přírodou nenápadným a elegantním způsobem. Obyvatelé zde získali soukromé místo pro odpočinek s výhledem do korun stromů.

: Obytná část domu se doslova otevírá směrem do krajiny. Velkoformátová okna stírají hranici mezi interiérem a lesem a proměňují běžné bydlení v klidné útočiště uprostřed přírody.

: Centrem domu je dlouhý stůl, který slouží k práci, společným večeřím i setkávání s přáteli. Interiér díky výrazným barvám a umění působí živě, ale zároveň velmi harmonicky.

: Architekti pracovali se světlem jako s hlavním stavebním materiálem. Velké okno pod zkosenou střechou přináší do denní zóny vzdušnost i pocit neustálého propojení s okolní přírodou.

: Velký společný prostor vznikl jako místo pro setkávání rodiny i přátel. Dlouhé stoly, vysoké stropy a barevné akcenty podporují neformální a živou atmosféru každodenního života.

: Koupelna připomíná spíš hravý designový objekt než běžný domácí prostor. Kombinace barevných obkladů, výrazných detailů a výhledu do zeleně vytváří nečekaně svěží atmosféru.

: Koupelna ukazuje, že i technický prostor může působit hravě a útulně. Pastelové odstíny, kulaté tvary a výrazné detaily dodávají interiéru lehkost a optimistickou atmosféru.

: Některé části domu působí téměř jako scénografie z moderní galerie nebo sci fi filmu. Architekti zde ukazují, že i obyčejná chodba může být silným designovým zážitkem.

: Zvenčí působí Riverhouse nenápadně, ale jeho asymetrická střecha a výrazné proporce okamžitě prozrazují originální architektonický přístup. Dům přitom přirozeně splývá s okolní krajinou.

: Pohled z výšky odhaluje jednu z největších předností domu Riverhouse. Přestože jde o výraznou moderní stavbu, v krajině působí klidně a přirozeně, téměř jako by tam stála odjakživa.

: Ani pod sněhem dům neztrácí svůj charakter. Kombinace tmavého dřeva, ostrých linií a barevné střechy vytváří moderní stavbu, která působí útulně v každém ročním období.

: V zimě dům téměř mizí v okolní krajině a připomíná klidnou horskou chatu budoucnosti. Výrazná architektura přesto zůstává nepřehlédnutelnou dominantou celého prostoru.