Funkční minimalismus
V pražské Hostivaři zbourali starý dům a začali znovu. Na jeho místě stojí promyšlená vila o 330 m²
Projekt moderního rodinného domu v rezidenční zástavbě pražské Hostivaře vznikl na místě původní starší nemovitosti. Původní objekt byl z důvodu špatného technického stavu odstraněn a na jeho místě byla navržena nová dvoupodlažní, funkcionalisticky pojatá vila o celkové užitné ploše 330 m². Ta dokonale respektuje měřítko okolní zástavby a zároveň přináší současný architektonický výraz.
Byt má jen 60 m² a žijí v něm čtyři. Podívejte se, čím architekti nahradili klasické dělení místností
Byt s rozlohou 60 m² v římské čtvrti Trastevere vznikl pro čtyřčlennou rodinu v původním bytovém domě s typickými pavlačovými balkony. Architekti vytvořili propojený interiér bez klasického dělení na místnosti. Základem návrhu je souvislý vestavěný systém, který organizuje bydlení a propojuje všechny funkce do jednoho celku.
Jak hromadění věcí ničí atmosféru domova – co má smysl si nechat, co vyhodit a co radši už nekupovat
Poslední roky se často mluví o vědomém životě — ať už jde o jídlo, práci, mezilidské vztahy nebo třeba nákupy. Jenže ono to celé vlastně začíná už tam, kde každý den trávíme nejvíc času: u nás doma. Čím víc nad tím přemýšlíme, tím víc nám dochází, že domov není jen o tom, kde stojí nábytek, jakou máme barvu na stěně nebo jestli je koberec ladící s polštáři. Domov je odrazem toho, jak žijeme. A když to vezmeme vědomě, může se z něj stát místo, které nás nejen těší, ale zároveň i podporuje v tom, co je pro nás v životě důležité.
Kuchyňský ostrov jako balvan z pobřeží a spíž připomínající farmářský obchod. Horská chata, kde každý detail má svůj smysl
Uprostřed kanadské přírody vznikla rodinná chata, která místo okázalosti sází na ticho, poctivé materiály a respekt k okolní krajině. Každý detail tu má svůj důvod a každý prostor vybízí ke zpomalení.
Dveře, které téměř zmizí. Proč jsou skryté zárubně hitem moderních interiérů
Na první pohled téměř nejsou vidět, přesto mají velký vliv na výsledný dojem z interiéru. Skryté zárubně umožňují dveřím splynout se stěnou a patří k detailům, které si oblíbili architekti i majitelé moderních domů.
Stačilo prohodit ložnici s obývákem. Rekonstrukce bytu v Karlíně ukázala, že i 38 m² může působit větší a světlejší
Někdy stačí málo – třeba jen otočit celý byt „naruby“… Díky promyšlené změně dispozice se z malého karlínského bytu stalo místo, které dýchá, funguje a žije. Obývací část se přesunula ke slunci do ulice, ložnice naopak do ticha vnitrobloku – přesně podle potřeb jednotlivých místností.
Jednu koupelnu nahradila šatna: Minimalistický byt v Karlíně ukazuje, že méně někdy znamená více
Byt, který bourá hranice mezi místnostmi i mezi režimy dne. Ráno pracovna, odpoledne knihovna, večer místo na rozhovory a odpočinek. Měkké linie, světlo a minimum zbytečností vytvářejí domov, který drží tempo s jeho obyvateli a zároveň je nechá zpomalit.
Bílá skořápka na břehu jezera: Hřejivý interiér, výhledy do přírody a odpočinková síť v mezipatře
Na břehu kanadského jezera Archambault stojí dům, který nevznikl proto, aby poutal pozornost. Jeho síla spočívá v klidu, přesnosti a schopnosti nechat vyniknout to, co je za okny. Z jednoduchých objemů, světlých materiálů a uměřeného designu se tu skládá místo, kde se každá místnost otevírá směrem k vodě, světlu a okolní přírodě.
Z ložnice rovnou do bazénu. Z betonového skeletu, který deset let stál prázdný, vznikl minimalistický dům u moře
Na řeckém ostrově Antiparos stojí dům, který je výsledkem kombinace historie, jednoduché geometrie a citlivého zásahu do staré stavby. Betonový skelet, který deset let stál nedokončený, našel druhou šanci – nyní je jeho střídmá forma osou nového domova, kde se světlo, voda a prostor propojují do každodenního rytmu rodinného života.
Po pandemii si splnili sen o klidném bydlení v přírodě. Jejich dům u řeky ukazuje, proč lidé utíkají z měst
Na první pohled působí dům s názvem Riverhouse jako elegantní moderní vila zasazená do zeleného klidu amerického Rhode Islandu. Jenže za jeho klidnou fasádou se skrývá mnohem hlubší příběh – o změně životního stylu po pandemii, o hledání rovnováhy mezi přírodou a technologií a také o tom, jak může architektura vznikat jako společný proces, téměř jako živý organismus.
