Na 86 m² skoro nenajdete příčky. Přesto přesně poznáte, kde končí obývák a začíná ložnice
Byt, showroom a malá tropická země v jednom. V prostoru s rozlohou 86 m² architekti nahradili klasické dělení místností barevnými podlahami, rostlinami a plynulými přechody. Výsledkem je interiér, který nepůsobí jako rozdělený, ale živý.
Co by se stalo, kdybyste z bytu odstranili většinu stěn? Ne proto, aby vznikl další velký otevřený prostor, ale proto, aby je nahradilo něco úplně jiného? Například rostliny? V tomto bytě ve vietnamském Ho Či Minově Městě se architekti rozhodli, že místnosti nebudou oddělovat příčky, ale tropická zeleň, barvy a jemné změny atmosféry.
A funguje to překvapivě dobře.
Prostor původně vznikl jako kombinace bydlení a showroomu, kde si návštěvníci mohou nejen prohlédnout nábytek a svítidla, ale v bytě i bydlet. Nejde tedy o klasickou výstavní místnost, kde se bojíte sednout na křeslo. Právě naopak – vše zde má fungovat ve skutečném životě.

Subtilní pult přidává úložnou a odkládací plochu, aniž by prostor opticky zatěžoval, a nechává hlavní roli vestavěné zeleni. Zdroj: Hiroyuki Oki
Pět místností bez stěn
Vstup, obývací pokoj, jídelna, pracovní kout i ložnice. Pět různých zón, ale bez tradičního rozdělení. Namísto příček použili architekti něco o dost nenápadnějšího – podlahu.
Každá část dostala jinou barevnost a jinou atmosféru. A mezi nimi vyrostly organické květináče plné tropických rostlin. Nevytvářejí bariéry. Spíš jemně naznačují: zde se odpočívá, zde se pracuje, zde se spí.
Možná znáte ten pocit z otevřených dispozic – vše vidíte najednou a místnosti se slévají do jedné velké plochy. Zde se děje přesný opak. Prostor plyne, ale neztrácí pořádek.
Když Dánsko potká Vietnam
V bytě najdete ikonické kousky dánské značky Fritz Hansen, které si většina lidí automaticky spojí s klidnými skandinávskými interiéry, světlým dřevem a neutrálními barvami. Architekti však udělali malý experiment.
Postavili je doprostřed tropického prostředí.
Najednou křesla a židle nepůsobí jako exponáty v galerii, ale jako předměty, které sem patřily od začátku. Mezi zelení, měkkými tvary a zakřivenými liniemi získaly úplně jinou energii.

Po setmění se ukazuje další vrstva interiéru, kdy bodová a dekorativní světla modelují zeleň a dávají jednotlivým zónám komornější atmosféru. Zdroj: Hiroyuki Oki
Všechny hrany zmizely
Zajímavé je, že v tomto bytě jako by mizely i samotné hrany. Terazzo podlaha plynule přechází ze země na stěnu, bez klasických lišt a ostrých spojů.
Je to detail, kterého si možná hned nevšimnete. Avšak pocítíte ho. Prostor nepůsobí rozkouskovaně ani přísně. Má v sobě něco měkkého a klidného – jako by si jednotlivé části bytu mezi sebou nepovídaly skrz stěny, ale skrz atmosféru.
A možná právě proto zde tropická džungle nepůsobí jako dekorace. Spíš jako další místnost.
Jídelna
Jídelna a ložnice jsou oddělené jen jemnou „tekutou“ linií v podobě textilního závěsu a bujné tropické zeleně. Pokud máte malý byt, zkuste namísto zdění příček experimentovat s kolejnicemi ve stropě a lněnými závěsy. Získáte tak flexibilitu, kterou pevná stěna nikdy neposkytne, a interiér bude působit o dost prostorněji.
Studovna
Pracovní kout je důkazem, že i domácí kancelář může působit relaxačně. Namísto strohého nábytku ji definuje nízký dřevěný pult a hustá clona rostlin, která vytváří přirozený vizuální filtr a zajišťuje klid potřebný na soustředění.

Pracovní místo se ukrývá mezi zelení, která místo pevné příčky vytváří pocit soukromí a klidnější prostředí pro soustředění. Zdroj: Hiroyuki Oki
Ložnice
Vestavěný nábytek v tmavších dřevitých tónech v kombinaci s teplým podsvícením dokáže i ve velkém otevřeném bytě vytvořit pocit bezpečného „hnízda“, který je pro kvalitní spánek klíčový.
Galerie:
- Rostliny zde nejsou pouhou dekorací, ale plnohodnotným architektonickým prvkem, který vymezuje jednotlivé funkce a současně zachovává jejich vzájemné propojení.
- Subtilní pult přidává úložnou a odkládací plochu, aniž by prostor opticky zatěžoval, a nechává hlavní roli vestavěné zeleni.
- Po setmění se ukazuje další vrstva interiéru, kdy bodová a dekorativní světla modelují zeleň a dávají jednotlivým zónám komornější atmosféru.
- Pracovní místo se ukrývá mezi zelení, která místo pevné příčky vytváří pocit soukromí a klidnější prostředí pro soustředění.
- Oblé linie květináče a plynulý přechod podlahy změkčují hranice mezi jednotlivými zónami a podporují organický charakter celého interiéru.
- Přechod mezi barvami není ukrytý pod lištou, ale stává se součástí architektury a pomáhá prostoru plynout bez ostrých předělů.
- Večerní světlo proměňuje pracovní kout v komorní zónu, zatímco hustá zeleň vytváří přirozený filtr mezi ním a zbytkem otevřeného bytu.
- Pohled přes pracovní kout ukazuje princip celého bytu, kde místo stěn určují hranice jednotlivých zón rostliny, nábytek a promyšlené změny atmosféry.
- Jídelna nepotřebuje vlastní stěny, její hranice vytváří tropická zeleň, která současně zachovává vzdušnost celého bytu.
- Z postele lze vnímat další části bytu, ale vrstvy zeleně jim dávají potřebný odstup a otevřené dispozici překvapivý pocit soukromí.
- Večer získává otevřená ložnice intimnější atmosféru díky tlumenému osvětlení, tmavému dřevu, textiliím a zelenému předělu mezi jednotlivými zónami.
- Ložnice vzniká jako klidný ostrov uprostřed zeleně, která ji odděluje od zbytku otevřeného bytu bez nutnosti stavět další stěny.
- Tmavé dřevo a teplé tóny dávají otevřené ložnici intimnější charakter a vytvářejí pocit klidného útočiště.
- Terazzo zde není jen podlahovým materiálem, ale výrazným prvkem, který obaluje celý prostor a potlačuje tradiční hranice mezi jednotlivými plochami.
- Barevná změna podlahy funguje jako nenápadná hranice mezi zónami a nahrazuje dělení prostoru, ke kterému by běžně sloužila stěna.
Foto: Hiroyuki Oki
Zdroj: Časopis HOME, studio anettai



















