Podkrovní byt měl sedm sklonů střechy a minimum světla. Architekti z nevýhody udělali hlavní přednost

30. 05. 2026 Sabína Zavarská

Rekonstrukce tmavého podkrovního bytu s nepraktickou dispozicí v historickém domě začala střechou. Právě ona definovala prostor, světlo i rytmus bydlení. Původní střecha měla až sedm různých sklonů. Namísto členění vznikl jeden velký obytný celek – plynulý, flexibilní a otevřený obloze nad Madridem. Přístup, který má co říct i v našich končinách, pokud se zamýšlíte nad smysluplnou proměnou podkroví.

Na papíru to vypadalo nenápadně: francouzská rodina hledá bydlení v Madridu na neurčito. Ve skutečnosti šlo o rozhodnutí usadit se – a udělat to pořádně. Marion a Paul Franckovi si vybrali podkrovní byt v historickém domě ze začátku 20. století ve čtvrti Justicia. Ne kvůli výhledům na město, ne kvůli adrese. Kvůli střeše.

Byt s rozlohou 151 m² se nachází v posledním patře domu, ale před rekonstrukcí téměř vůbec nekomunikoval s městem. Byl uzavřený, chráněný, jakoby otočený dovnitř.

Nad ním se rozprostírala mohutná členitá střecha – sedm různých sklonů, dřevěné trámy, vrstvy dlouhé roky skryté podhledem. Právě tato střecha se stala východiskem celé rekonstrukce.

Jídelní část a kuchyně tvoří jeden otevřený obytný prostor se světlými materiály a výraznými původními trámy.

Rekonstrukce sjednotila dříve oddělené místnosti do jednoho obytného prostoru, kde vyniká kontrast světlého interiéru a tmavého krovu. Zdroj: Imagen Subliminal

Proměna odshora dolů

Architekti ze studia gon architects pod vedením zakladatele Gonzala Parda se nerozhodli byt „překopávat“ od podlahy, jak bývá zvykem. Začali přesně tam, kde to v podkroví dává smysl – u střechy. Staticky ji zpevnili, doplnili kovové výztuže a otevřeli ji sérií přesně umístěných světlíků. Cílem nebyl dramatický efekt, ale kvalita každodenního světla, větrání a proměnlivosti během dne.

Výsledek? Prostor, který se mění s oblohou. Světlo se posouvá, láme, vrací. Byt žije časem, ne dekorací.

Přečtěte si také:

Každý centimetr se počítá! Jak si architekt z holého prostoru bez příček vykouzlil podkrovní byt rovný 2+kk

Jedna velká místnost

Pod střechou vznikl souvislý obytný prostor bez ostrých hranic mezi veřejným a soukromým. Jídelna, obývací pokoj, kuchyně i pracovní zákoutí fungují jako jedna domácí krajina.

Dispozici nerozdělují na jednotlivé funkce stěny, ale výšky stropů, rytmus trámů a změna materiálů – dřevo v odpočinkových částech, keramika tam, kde je to funkčně potřeba.

Takové řešení může fungovat i v Česku. I u nás jsou tisíce podkrovních bytů, které mají potenciál, ale chybí jim světlo, vzduch a odvaha pracovat s tím, co je nad hlavou. Španělský projekt ukazuje, že klíč není jen ve změně dispozice, ale hlavně v pochopení prostoru.

Otevřená denní zóna propojuje pracovní kout, jídelní část i hudební zákoutí pod přiznaným historickým krovem.

Historické trámy zůstaly odkryté a určují rytmus celého interiéru, který působí vzdušněji a mnohem velkoryseji než dříve. Architekt Gonzalo Pardo (vlevo) je držitelem vícero mezinárodních ocenění a autorem významných realizací i výstav. Zdroj: Imagen Subliminal

Terasa jako plíce bytu

Nenápadná terasa s plochou 15 m² na konci bytu spolu se světlíky zásobuje světlem celý interiér. Je místem setkání a odpočinku v zimě i v létě. I díky ní celý byt funguje jako jeden organismus, který se konečně mohl nadechnout.

Nábytek je směsí vzpomínek na předcházející domovy rodiny – od 19. století přes klasiku 20. století až po úplně obyčejné kousky. Nehraje se na styl, ale na život. Přesně jako celý byt.

Střešní terasa s venkovním posezením přivádí světlo hluboko do interiéru a funguje jako klidová zóna bytu.

Nenápadná terasa na konci dispozice pomáhá celý byt prosvětlit a zároveň vytváří další obytný prostor pod otevřeným nebem. Zdroj: Imagen Subliminal

Otevřená dispozice

Přiznané dřevěné trámy a odstraněný podhled dávají interiéru výšku, kterou by v podkroví jinak nebylo cítit. Zrcadla neplní jen estetickou funkci – násobí denní světlo, vizuálně rozšiřují hloubku bytu a propojují jednotlivé zóny do jednoho plynulého celku. Lehké dělicí rámy naznačují funkce bez toho, aniž by prostor uzavíraly.

Kuchyně

Kuchyně není oddělená místnost, ale přirozená součást velkého obytného prostoru, který formuje rytmus krovu, světlíky a měnící se denní světlo.

Ostrov funguje jako pracovní stůl, bar i místo setkávání – bez hierarchie, bez zbytečných hranic. Architekti nechali střechu mluvit a kuchyni navrhli tak, aby se jí přizpůsobila, ne naopak.

Kuchyňský ostrůvek s barovým sezením navazuje na terasu a využívá výšku podkroví i přirozené denní světlo.

Kuchyně funguje jako centrum bytu a díky otevřené dispozici, světlým materiálům a přímému propojení s terasou působí vzdušněji než před rekonstrukcí. Zdroj: Imagen Subliminal

Jídelní část

Dlouhý dřevěný stůl z druhé ruky stojí přímo v ose prostoru a přirozeně navazuje na kuchyňský ostrov – bez jasného předělu, jen s jemnou změnou poměru a funkce. Mix nového a staršího nábytku potvrzuje, že hodnota tohoto domu není v dokonalosti, ale v možnostech každodenního fungování.

Přečtěte si také:

Podkrovní byt jim už nestačil, proto si předělali starou půdu nad ním a tím si zvětšili bydlení

Terasa

Na terase vzniklo prostorné posezení s venkovní sprchou a vířivkou k osvěžení v horkých madridských dnech. I když je na konci bytu, díky oknům, světlíkům a otevřené dispozici funguje jako výrazný zdroj světla pro celý interiér.

Galerie:

: Kuchyně, jídelna i pracovní zóna fungují bez pevných hranic a dokazují, že otevřená dispozice může být praktická i pro rodinné bydlení.

: Rekonstrukce sjednotila dříve oddělené místnosti do jednoho obytného prostoru, kde vyniká kontrast světlého interiéru a tmavého krovu.

: Historické trámy zůstaly odkryté a určují rytmus celého interiéru, který působí vzdušněji a mnohem velkoryseji než dříve. Architekt Gonzalo Pardo (vlevo) je držitelem vícero mezinárodních ocenění a autorem významných realizací i výstav.

: Nenápadná terasa na konci dispozice pomáhá celý byt prosvětlit a zároveň vytváří další obytný prostor pod otevřeným nebem.

: Kuchyně funguje jako centrum bytu a díky otevřené dispozici, světlým materiálům a přímému propojení s terasou působí vzdušněji než před rekonstrukcí.

: Jednoduché poskládání prosklených dveří spojí kuchyni a jídelnu s exteriérem a byt má hned o 15 m2 více.

: Rekonstrukce odstranila zbytečné příčky a vytvořila jeden velký obytný celek, ve kterém se pod historickými trámy přirozeně prolíná práce, odpočinek i rodinný život.

: Ložnice manželů disponuje malým pracovním stolem s výhledem na slunečnou terasu. Všimněte si světlíku nad trámy a hry se zrcadlením, která znásobuje světlo i v této místnosti.