Rodina ji opravuje už přes 30 let. Teď stará chalupa na Vysočině dostala podkroví, které nikdo nečekal
Na první pohled tradiční chalupa, uvnitř ale překvapí odvážným řešením. Rekonstrukce podkroví na Vysočině ukazuje, že tmavé barvy, kámen a promyšlené světlo mohou vytvořit mimořádně klidné místo pro odpočinek, aniž by dům ztratil svůj venkovský charakter.
Statek, který rodina proměňuje už více než třicet let
Statek se nachází v mírně kopcovité krajině Vysočiny. Jeho stavba začala kolem roku 1820 a dokončena byla na konci 19. století. Dnešní chalupa čelí příjezdové silnici kamennou zdí s dřevěnými vraty do stodoly. Za ní se ukrývá objekt situovaný na okraji pozemku s výhledem do přilehlého lesa.
Rodina investora nemovitost koupila v roce 1993 a postupně začala vlastními silami zvelebovat exteriér domu. V roce 2020 proběhla rekonstrukce interiéru prvního patra. Majitelé následně oslovili ateliér Plus One Architects, aby se ujal přestavby druhého patra s rozsáhlou užitnou plochou.

Nová okna využívají původní otvory v kamenné stěně a přivádějí denní světlo hluboko do podkroví. Dřevěné okenice umožňují regulovat světlo i míru soukromí. Zdroj: Radek Šrettr Úlehla
Podkroví mělo nabídnout hlavně klid a soukromí
Zadáním bylo vytvořit útulné a relaxační zázemí pro širší rodinu a přátele, s dostatkem soukromí uvnitř i vůči okolní přírodě. Návrh navazuje na spodní patro pouze vybranými materiály – masivním smrkovým dřevem a prací s původní kamennou zdí. Horní patro ovšem vytváří vlastní charakter.
Tmavé odstíny a syrové materiály v soukromé části podkroví působí na běžnou chalupu atypicky, ale právě díky nim vznikla požadovaná atmosféra. V kombinaci s cíleně navrženým osvětlením prostor omezuje množství rušivých podnětů a podporuje soustředění i odpočinek. Tma zde není efektem, ale prostředkem ke zklidnění.
Nová podlaha změnila prostor i způsob, jakým dovnitř vstupuje světlo
Dispoziční změny zahrnovaly zásahy do konstrukce podlahy, které rozšířily užitnou plochu. Podlaha se zvýšila dřevěným podbitím tak, aby se sjednotila výšková úroveň, což si vyžádalo i nové schodiště ze spodního patra.
„Úpravy podkroví nám umožnily osadit původní otvory v kamenné stěně novými okny a přivést denní světlo hluboko do dispozice. Světlo tak vstupuje do prostoru spíše nepřímo a podporuje klidnou atmosféru,“ říká architektka Kateřina Průchová.
Zvýšením podlahy jsou okna vůči zemi částečně zapuštěná a v místnosti jsou vidět pouze horní rámy. Doplněnými okenicemi lze citlivě regulovat soukromí, pocit bezpečí i míru propojení s okolní krajinou.

Po odsunutí stěny se znovu odkryje schodiště vedené podél starého kamenného zdiva. Nový prvek tak neskrývá historii domu natrvalo, ale umožňuje s prostorem pracovat podle potřeby. Zdroj: Radek Šrettr Úlehla
Soukromé pokoje jsou tmavé, část pro hosty naopak světlá
Interiér je rozdělen dispozičně i náladou na dvě části. Soukromou zónu tvoří ložnice a šatna v tmavých odstínech. Pokoje pro hosty v hotelovém formátu jsou naopak světlejší a střídmější. Obě zóny propojuje centrální společenská místnost s barem, sezením a pracovním koutem.
Poblíž schodiště se nachází společná koupelna a toaleta. Komfort zajišťují klimatizační jednotky pro letní období, zatímco v zimě pomáhá udržet teplo kromě radiátorů také nové těsnění dveří i oken a posuvná stěna na schodišti oddělující první patro.

Ložnice ukazuje hlavní princip celé soukromé části podkroví. Namísto snahy prostor co nejvíce prosvětlit pracují architektky s přirozeným přítmím a kombinací tmavého dřeva a kamene, které interiéru dodávají klidnější a intimnější charakter. Zdroj: Radek Šrettr Úlehla
Černá žula, původní kámen a detaily navržené na míru
Dominantním materiálem je černá masivní žula, použitá v koupelně nebo jako barový stůl. Ten plynule přechází do pracovní desky až ke zkosené střeše. Původní kamenná stěna zůstává přiznaným prvkem interiéru. Detail zpracování je patrný například u posuvných dveří na schodišti, jejichž hrana kopíruje nerovný povrch kamenné stěny.
Tyč umístěná uprostřed společenské místnosti umožňuje zavěšení otočné televize na speciálním háku, podle požadavku investora. Atmosféru podkroví dotváří nepřímé osvětlení – kombinace lamp, odrazů a integrovaných LED pásků umožňuje měnit intenzitu i charakter světla.

Černá žula se v koupelně potkává s tmavě mořeným dřevem a minimem barev. Denní světlo přichází shora, takže ani téměř monochromatický prostor nepůsobí ploše. Zdroj: Radek Šrettr Úlehla
Rekonstrukce, která nemusela být hotová co nejrychleji
Výhodou realizace byla hluboká znalost domu samotnou rodinou investora, která pomohla zpřesnit možnosti zásahů i samotné provedení.
„Majitelé od začátku věděli, že nechtějí rekonstrukci uspěchat. Důležité pro ně bylo udělat ji promyšleně a kvalitně, i kdyby to mělo trvat déle,“ říká autorka návrhu architektka Petra Ciencialová. Na stavebních i řemeslných pracích se podíleli lokální řemeslníci, jejichž zručnost a přístupnost byla pro postupnou transformaci zásadní.
Rekonstrukce tak nevznikla jako radikální proměna, ale jako další vrstva v postupném vývoji domu. Podkroví dnes nabízí prostor pro setkávání i samotu – klidné zázemí, které pracuje s tmou, materiálem a světlem jako s nástroji soustředění a relaxace.
O realizaci
- Studio: Plus One Architects, www.p1a.cz
- Autor: Petra Ciencialová, Kateřina Průchová
- Spolupráce: Tereza Thérová
- Umístění projektu: Vysočina
- Rok projektu: 2023
- Rok dokončení: 2025
- Hrubá podlahová plocha: 160 m² podkroví
- Užitná plocha: 144 m² podkroví
Galerie:
- Statek stojí v mírně zvlněné krajině Vysočiny na okraji pozemku u lesa. Právě klid okolní krajiny chtěli majitelé přenést také do nově upraveného podkroví.
- Nová okna využívají původní otvory v kamenné stěně a přivádějí denní světlo hluboko do podkroví. Dřevěné okenice umožňují regulovat světlo i míru soukromí.
- Po odsunutí stěny se znovu odkryje schodiště vedené podél starého kamenného zdiva. Nový prvek tak neskrývá historii domu natrvalo, ale umožňuje s prostorem pracovat podle potřeby.
- Ložnice ukazuje hlavní princip celé soukromé části podkroví. Namísto snahy prostor co nejvíce prosvětlit pracují architektky s přirozeným přítmím a kombinací tmavého dřeva a kamene, které interiéru dodávají klidnější a intimnější charakter.
- Černá žula se v koupelně potkává s tmavě mořeným dřevem a minimem barev. Denní světlo přichází shora, takže ani téměř monochromatický prostor nepůsobí ploše.
- Černá masivní žula dostala v koupelně hlavní roli. Tmavé plochy doplňuje dřevo a promyšlené nepřímé osvětlení, díky němuž prostor nepůsobí chladně ani neútulně.
- Sprcha téměř splývá s tmavou koupelnou a místo klasického světlého wellness vytváří intimní prostor pro zklidnění. Atmosféru změkčuje světlo skryté podél podlahy a nad sprchou.
- Velké zrcadlo pomáhá temný prostor opticky rozšířit a zároveň násobí světlo soustředěné jen do několika míst. Černá žula a tmavé dřevo zde kontrastují s původním kamenem, který rekonstrukci propojuje s historií statku.
- V soukromé ložnici se architekti tmy nebáli, naopak ji využili jako prostředek ke zklidnění. Tmavé dřevo doplňuje původní kamenná stěna a jen střídmé množství denního světla.
- Trojice střešních oken přivádí světlo do ložnice, aniž by narušila její záměrně intimní atmosféru. Tmavě mořený krov se tak nestává překážkou, ale jedním z hlavních výrazových prvků místnosti.
- I nejmenší místnost pokračuje v temném pojetí soukromé části podkroví. Černá sanita, kámen a tmavě mořené dřevo vytvářejí kompaktní interiér, ve kterém téměř mizí hranice mezi jednotlivými prvky.
- Masivní kamenné umyvadlo funguje téměř jako malá architektonická plastika. Jednoduchý hranatý tvar doplňuje subtilní nástěnná baterie a místo dekorací vyniká především struktura použitých materiálů.
- V soukromé části podkroví architekti záměrně ubrali světlo i barvy. Tmavé dřevo, původní kamenná stěna a tlumené osvětlení vytvářejí intimní přechod k ložnicím.
- Tmavý interiér nechává krajinu za dveřmi působit téměř jako živý obraz. Jednoduché vybavení ustupuje do pozadí a hlavní roli přebírá výhled na pole a zeleň obklopující starý statek.
- Posuvná stěna u schodiště pomáhá oddělit obě podlaží a v zimě omezit únik tepla. Její provedení přitom respektuje nepravidelnost původního kamenného zdiva.
- Nové schodiště bylo nutné navrhnout kvůli změně výškové úrovně podlahy v podkroví. Posuvná stěna nad ním dokáže první patro oddělit a pomáhá v zimě udržet teplo tam, kde je potřeba.
- Barový kout je součástí centrální společenské místnosti a propojuje nové tmavé truhlářské prvky s původním kamenem. Integrované osvětlení nechává vyniknout hrubou strukturu starého zdiva.
- Původní kámen, světlé dřevo a bílé čalounění připomínají venkovský původ domu, zatímco černý bar posouvá podkroví daleko od tradiční představy o chalupářském interiéru.
- Jeden z nejsilnějších kontrastů interiéru vzniká mezi měkkým světlým posezením a masivní černou žulou. Právě střídání světlých a tmavých ploch dává rozlehlému podkroví rozdílné nálady.
- Srdcem podkroví je otevřená společenská místnost, která propojuje posezení, bar i pracovní kout. Světlé smrkové dřevo zde architekti postavili do výrazného kontrastu s černými prvky.
- Světlé dřevo a denní světlo ze střešních oken vytvářejí protiváhu k tmavým částem podkroví. Kontrast ještě zvýrazňuje masivní deska z černé žuly.
- Společenská část podkroví zůstává na rozdíl od soukromých pokojů světlá a vzdušná. Smrkové dřevo, bílé textilie a denní světlo vytvářejí klidnější protipól k temné ložnici v pozadí.
- Druhá ložnice ukazuje úplně jinou tvář stejného podkroví. Přírodní dřevo a krémové odstíny ji opticky odlehčují, zatímco zachované trámy stále připomínají původní hospodářský charakter stavby.
- Světlé dřevo, bílé stěny a minimum volně stojícího nábytku dávají pokoji klidný a vzdušný charakter. Vestavěná lavice zároveň využívá prostor podél stěny bez zbytečného zahlcení místnosti.
- Téměř dvě stě let starý statek si i po rekonstrukci zachoval syrovou kamennou fasádu a venkovský charakter. Největší proměna se odehrála uvnitř podkroví.
- Statek stojí v mírně zvlněné krajině Vysočiny na okraji pozemku u lesa. Právě klid okolní krajiny chtěli majitelé přenést také do nově upraveného podkroví.
- Z nadhledu je dobře patrné, proč se rekonstrukce soustředila na klid a soukromí. Statek obklopují pole, louky a lesy a jeho podkroví se obrací právě k této krajině.
- Petra Ciencialová a Kateřina Průchová z Plus One Architects navrhly podkroví jako klidné útočiště, v němž tmavé barvy nejsou efektem, ale prostředkem ke zklidnění.
Foto: Radek Šrettr Úlehla
Zdroj: Linka News
































