Co dokážou interiérové omítky
Většina lidí očekává od omítky nebo stěrky v interiéru jen to, že stěny v místnosti budou hladké. Případně trochu drsné. A to vskutku není mnoho. Dokážou toho totiž o hodně víc.
Většinou považujeme omítku či stěrku jen za něco, co zabezpečí, aby interiér „nekazily“ konstrukční materiály stěn a stropu. Něco, co se postará o hladké stěny, které se potom pěkně vymalují. Jenže interiérové omítky a stěrky nabízejí i další možnosti a vlastnosti, které se mohou hodit.
Podklad a vrstvy
Ale pojďme pěkně po pořádku. Podle čeho si vlastně vybrat povrchovou úpravu stěn? Možnosti výběru ovlivňuje v prvé řadě podklad. Na běžné konstrukce, jako jsou zdivo či beton, se obvykle aplikují dvojvrstvé omítky – nejprve se nanese tzv. spojovací můstek (nebo přednástřik), který zlepší kontakt omítky s konstrukcí. Následuje jádrová, resp. vyrovnávací omítka (v tloušťce asi 1,5 až 2 cm), která se může nanášet i v několika vrstvách. Vrchní vrstvu může potom tvořit štuková nebo dekorativní omítka.
Pro dokonale hladké konstrukce, například na sádrokartonové stěny, se mohou použít i tenkovrstvé omítky a stěrky, které se nanášejí v jedné vrstvě silné jen několik milimetrů. Také ty však vyžadují kontaktní nátěr – tzv. primer či penetraci.
Úplným finále může být v obou případech například malířský nátěr, tedy „barva“, existují však i finální omítky a stěrky barvené v hmotě, které se už nemalují. A aby toho nebylo málo, omítky se kromě toho liší i složením, ze kterého vyplývají jejich různé vlastnosti.
Užitečné vlastnosti
Omítky mohou mít různé užitečné schopnosti. Některé mají výborné difúzní vlastnosti, takže umožňují zdem „dýchat“, nebo dokážou regulovat vzdušnou vlhkost tím, že ji pohlcují, když je jí ve vzduchu příliš, a uvolňují, když se vzduch v místnosti moc vysuší, či jinak přispívají ke zdravějšímu vnitřnímu prostředí. Tyto vlastnosti závisí hlavně na složení omítky – například vápno působí dezinfekčně, cement zvyšuje tvrdost a odolnost, sádra dokáže regulovat vlhkost vzduchu… V současnosti se asi nejčastěji používají dvouvrstvé vápenocementové omítky, jejichž výhodou je univerzálnost (lze jimi omítat například i místnosti se zvýšenou vlhkostí). Většina stěrek má zase sádrový základ, dostupné jsou však i druhy na bázi umělých pryskyřic.
99 odstínů krásy
Povrch stěny upravené omítkou či stěrkou nemusí být jen prostě hladký, případně více či méně zrnitý. Možností je mnohem více – počínaje matem nebo leskem, pokračuje strukturami připomínajícími samet, kůru stromu či kůži a konče lesklými kovovými efekty či plastickými reliéfy vytvořenými v modelovatelné omítce.
Nabídka je tedy více než pestrá. Takže podle čeho byste se měli rozhodnout? V prvé řadě musíte vybírat stěrku nebo omítku, resp. omítkový systém vhodný pro daný podklad (zdivo, beton, sádrokarton apod.). Dalším kritériem by měly být vlastnosti, kterých chcete dosáhnout – ať už je to prodyšnost, voděodolnost, tvrdost a odolnost proti poškození, nebo zajímavý vzhled. My vám přinášíme několik námětů pro inspiraci.
Pro zlepšení klimatu
Hliněné omítky
Hlína patří k nejstarším a nejpřirozenějším stavebním materiálům. Má vysokou absorpční schopnost, takže dokáže pohlcovat ze vzduchu přebytečnou vlhkost a v případě potřeby ji opět uvolnit, čímž v místnosti zabezpečuje zdravé mikroklima s vyrovnanou vzdušnou vlhkostí kolem optimálních 45 %. Kromě vlhkosti však pohlcuje i pachy a toxiny. Hliněná omítka je vhodná i do vlhčích prostorů, jako jsou koupelny – při sprchování pohltí páru tak rychle, že nekondenzuje na zrcadle. Často se využívá ve dřevostavbách, ve kterých dokáže zlepšit tepelněakumulační kapacitu i vlhkostní poměry. Většinou se aplikuje ve dvou nebo více vrstvách v tloušťce 10 mm až 60 mm v závislosti na podkladu (např. na pálenou i nepálenou cihlu stačí dvě vrstvy s tloušťkou 15 až 25 mm), přičemž svrchní omítka může být pigmentovaná do různých přírodních odstínů. Pro svůj specifický vzhled se však nehodí všude.
Vápenné omítky
Stejného efektu jako s hlínou můžete dosáhnout i s moderními omítkami, které dokážou nejen optimálně regulovat vlhkost, ale i pohlcovat ze vzduchu škodliviny. Základem omítek Klima od značky Baumit je vápno (vápencové plnivo a vápenné pojivo), tedy materiál tradičně využívaný pro své dezinfekční účinky. Vápno vytváří jejich zásaditý charakter, díky čemuž mají přirozené dezinfekční vlastnosti a působí jako ochrana před škodlivými mikroorganismy a růstem plísní. Mikropórovitá struktura omítek Klima funguje podobně jako houba – podle potřeby dokážou absorbovat vodní páru z okolí nebo ji vydat zpět, čímž pozitivně ovlivňují relativní vzdušnou vlhkost. Podle výzkumů mají sorpční vlastnosti stejné jako hliněné omítky a vlhkost v interiéru regulují třikrát lépe než sádrové, a jedenapůlkrát lépe než vápenocementové omítky.
Úplně jiné vlastnosti
Benátský štuk
Pomocí této štukatérské techniky se dá na stěnách vytvořit dokonalá imitace mramoru. Jak název napovídá, pochází z Itálie, kde se využívala k dekoraci stěn v honosných budovách. Jde o hlazenou omítku, tradičně na vápenné bázi (s obsahem mramoru), avšak dnes se na trhu dají najít různé receptury, například akrylátová benátská omítka. Důležitý je i způsob nanášení dvou až tří tenkých vrstev (asi 1 mm). Na vyhlazenou základní omítku nebo stěrku se špachtlí nanese první vrstva – rovnoměrně na celou plochu tak, aby byla co nejhladší. Po jejím zaschnutí následuje druhá vrstva po menších plochách, případně ještě jedna vrstva v jiném odstínu tak, aby při nanášení vznikl mramorový vzor. Omítka se následně důkladně vyhladí velkým tlakem ocelovou špachtlí nebo lžící až do zrcadlového lesku. Nakonec se může povrch ošetřit speciálním mýdlem nebo voskem, který štuku dodá dokonalou voděodolnost a lesk. Tímto způsobem se dají vytvořit mimořádně efektní stěny v mnoha barevných odstínech. Speciální vlastností této povrchové úpravy je omyvatelnost a odolávání vlhkosti, proto se dnes často využívá v koupelnách, a to nejen v těch s tradičním vzhledem.
Odolný a univerzální cement
Cementové stěrky dokážou vytvořit povrchy s mimořádnou tvrdostí a odolností proti oděru, takže se dají použít nejen na stěny, ale i na podlahy. Příkladem je jemnozrnná cementová pasta Ultratop Loft W od značky MAPEI, která vytváří odolný povrch s výrazným efektem stěrkové úpravy. Jde o práškový přípravek vyrobený z rychle hydratujících a vytvrzujících pojiv, křemičitého písku, syntetických pryskyřic a dalších přísad. Po smíchání s vodou vznikne hustá pasta, která se snadno nanáší hladkou stěrkou v tenké vrstvě (asi 2 mm) a rychle vysychá – díky její krémové konzistenci se přitom dají vytvářet dekorativní povrchové úpravy s klasickým efektem stěrky nebo obláčků. V průběhu míchání lze do hmoty přidat též barvivo, což umožňuje dosáhnout široké škály odstínů. To spolu s možností použití na stěny i na podlahy dává u tohoto materiálu vskutku široké možnosti k vytvoření odolných a zároveň efektních úprav v interiéru.
Dekorativní omítky a stěrky
Chtěli byste stěnu, která je zajímavá a jiná? Například s plastickým reliéfem cihel nebo dřeva, případně s povrchem, který strukturou a barvou připomíná kov či samet? U povrchových úprav stěn můžete opravdu popustit uzdu fantazii. V nabídce jsou jednak barevné dekorační omítky, stěrky či tmely, jednak množství kreativních technik, jimiž se dá dosáhnout různých efektů – například nanášením několika vrstev barevného dekoračního tmelu určitým způsobem vznikne atraktivní vzhled rezavého plechu, reliéfní povrch imitující kamenné bloky se zas dá vytvořit pomocí dekorační omítky upravené speciálním kartáčem, do níž se udělají zářezy. Hodně dalších zajímavých struktur může na stěnách vzniknout nanášením různých hmot různými způsoby, použitím šablon a rozmanitých válečků, kartáčů či houbiček pro vytvoření reliéfního povrchu omítek a stěrek.
Výrazný dezén by neměl být na všech stěnách v místnosti. Ideální je zdůraznit originálním vzhledem jednu dominantní stěnu, případně její část.
Připravila: Erika Kuhnová
Foto: archiv firem
Zdroj: časopis HOME