Chlazení podlahovkou – revoluce, nebo evoluce?
Chlazení interiérů se v posledních letech stává tématem číslo jedna. Klimatizace, která byla dřív prakticky jedinou odpovědí na tuto otázku, má dnes jednoho výrazného konkurenta. Je jím systém sálavého plošného chlazení, který má kromě mnoha níže zmíněných výhod v ruce jeden trumf. Pokud se totiž z hlediska otopného systému rozhodnete pro podlahové vytápění, je jeho využití i v letních měsících logicky i ekonomicky nejlepší volbou.
Klimatické podmínky v ČR se pomalu ale jistě mění. V minulosti byly letní dny s teplotami nad 30 stupňů v ČR poměrně vzácné, nyní se stávají běžnou součástí každého léta. Například v Praze se počet horkých dnů za posledních několik desetiletí zvýšil z průměrných pěti ročně na dvacet, klimatické modely zase naznačují, že klima v Brně by mohlo být v roce 2050 podobné současné španělské Málaze.
Přístup k navrhování budov se tedy logicky neustále zaměřuje nejen na dostatečnou ochranu interiéru v zimě, ale i v létě. Logickým prvním krokem je pasivní ochrana před sluncem – například exteriérové stínicí prvky. I tak je pro zajištění vysokého komfortu uživatelů mnohdy třeba přistoupit k instalaci některého z aktivních systémů chlazení. Nemusí to ale být vždy přímo klimatizace, která s sebou přes svou zjevnou efektivitu přináší i mnoho, zejména zdravotních, rizik.
Vytápění a chlazení v jednom
Velmi dobrých výsledků dosahují sálavé plošné systémy chlazení. Pokud mají sloužit jen a pouze k chlazení, umisťují se na strop, protože studený vzduch je hustší a těžší než vzduch teplý. Vzhledem ke klimatickým podmínkám v ČR je ale nezbytné instalovat do budov otopné systémy.
Sálavé plošné systémy podlahového vytápění jsou velmi populární i v našich luzích a hájích, a i když je jejich pořizovací cena obvykle vyšší než u tradičních radiátorů, disponují mnoha jinými benefity, díky kterým v porovnání s ostatními technologiemi vítězí. Z hlediska vytápění je nejlogičtější volbou umístit rastr trubek, vedoucích teplou vodu, do podlahy. A když už tento plošný systém do nového nebo rekonstruovaného domu umisťujeme, je naprosto logické ho nevyužívat jen v zimě, ale pomoct si jím i v horkých letních dnech.
Jak podlahové chlazení funguje?
Podlahové chlazení pracuje na podobném principu jako podlahové vytápění, ale s opačným efektem. K jeho provozu je tedy třeba mít reverzibilní tepelné čerpadlo, které je schopno pracovat v obou režimech – vytápění a chlazení. Místo teplé vody je do trubek pod podlahou čerpána chladná voda, obvykle o teplotě mezi 16 a 18 °C. Tato chladná voda absorbuje teplo z místnosti, čímž dochází k ochlazování vzduchu v interiéru.
Teplota vody musí být udržována nad rosným bodem, aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti na povrchu podlahy. Podlahové chlazení zajišťuje rovnoměrné chlazení celé místnosti bez teplotních rozdílů, absence průvanu a víření prachu je pak zvláště výhodná pro alergiky a osoby s respiračními problémy. Podlahové chlazení má dlouhou životnost a vyžaduje minimální údržbu, také jeho provoz neemituje v interiéru žádný hluk.
Co je určitě zajímavé a důležité. Pokud už někdo má instalované podlahové vytápění, může jej doplnit s pomocí chladicího modulu o režim chlazení. To platí i pro případ, kdy investor nechce mít dva systémy a dá přednost jednomu (nejčastěji podlahovému) systému, který bude v zimě vytápět a v létě chladit.
Podlahové chlazení nebo klimatizace?
Podlahové chlazení je systém, který funguje na dlouhodobé bázi. Nelze tedy předpokládat, že během několika hodin nebo dokonce minut (jak to umí klimatizace) schladí rozpálený interiér. Jeho způsob chlazení je ovšem mnohem přirozenější, pozvolnější a zdraví prospěšnější. Je třeba dobře nastavit systém regulace a chladit interiér na dlouhodobé bázi – stejně jako je tomu například u automatického ovládání předokenních žaluzií a rolet.
Za to se ale odmění rovnoměrným rozložením teploty, absencí průvanu, neodvlhčuje se při něm vzduch a jeho provoz je oproti energeticky náročné klimatizaci mnohem úspornější. Navíc, uvážíme-li, že systém vytápění v domě bez diskuze potřebujeme, může být jeho vstupní investice prakticky nulová.
Zdroj: PR článek společnosti Rehau