Architekt Lichý o svém bydlení: Praktický dům, ve kterém se příjemně žije
Jednoduchá a přirozená řešení mají šanci přetrvat a přesně takový přístup zvolil architekt Igor Lichý při navrhování vlastního bydlení. Nestavěl architektonický manifest, ale praktický dům, ve kterém se příjemně žije. I když má betonový kabát, jeho kostra je z ověřeného systému Porotherm.
Kdysi se tu počítalo s cestou, která by spojila dvě souběžné komunikace strmě se svažující dolů strání. S běžícími lety však zanikl i prastarý územní plán a parcela se změnila na stavební. Rozhodně však nebyla atmosféra nakloněna novým příchozím. V této situaci tu začali stavět dva architekti – kamarádi a spolupracovníci – dva domy, každý přístupný z ulice na opačném konci pozemku.
„Dům je celý tak akorát – nic nám tu nechybí a prostory nejsou ani zbytečně velké.“
Igor Lichý, architekt
S ohledem na okolí
„Pozemek má podle mne ideální úspornou šířku. Když od 13 m odečtete z každé strany 2 m potřebné na odstup od souseda, zůstane vám prostor tak akorát na dvě místnosti. Na 15 m by nebylo o moc víc muziky,“ vysvětluje architekt Igor Lichý, autor a majitel v jedné osobě. Mezi už stojícími domy přitom musela novostavba respektovat jistá pravidla. V bočních stěnách například nemohl navrhnout okna do obytných místností, další důležité přikázání stavebního zákona znělo – „nezastíníš“. Také proto stojí třípodlažní stavba dále od komunikace a směrem k ulici je předsazena přízemní garáž, která nezastínila sousední dům.
Specifická uliční fasáda má navíc dar „obrušovat hrany“. Výtvarník Petr Barinka ozvláštnil pohledový beton naivními obrázky, které výrazně kontrastují s jednoduchou architekturou. „Je to podle mne příjemné,“ tvrdí architekt. „Ať už totiž v zabydleném prostředí postavíte cokoliv, okolí to bere jako invazi. Ale tady jsem často viděl na ulici lidi, kteří se našim obrázkům smáli. Bylo fajn, že se nepohoršovali nad „betonovou krabicí“. Nějak ji to polidštilo. Časem by ale měl celý dům obrůst zelení, takže zvířátka skryje břečťan.“
Vše má svůj čas. Interiér ještě není dokončen. „Přijde mi přirozenější zařizovat postupně – věcmi, které člověka osloví, a na základě zkušeností, které přinese samotné bydlení. Když jsme se stěhovali, měli jsme tu jen nutné minimum – linku, stůl, židle, postel… A postupně se to vyvíjí.“
Snadno a prakticky
Při návrhu svého domu Igor Lichý neexperimentoval a nepoužil atypická technická řešení, všechny materiály i detaily jsou běžné a ověřené. „Šlo mi o dlouhou životnost, abych nemusel za pár let řešit opravy, které by znamenaly další investici a nepohodlí. Tento přístup přinesl na jedné straně úsporu a spolehlivost, na druhé ale jistou těžkopádnost ve výrazu,“ říká. „Takže je to taková „funkcionalistická krabice“. I když pro mnoho architektů je vlastní dům příležitostí na zhmotnění představy ideálního bydlení, toto rozhodně není žádný architektonický manifest.“
Zimní a letní strana
Dům na úzkém pozemku má okna a terasy v hlavním podlaží obrácené na dvě strany – do ulice a do zahrady. Jižní, zahradní terasu, která navazuje na obývací pokoj, využívají majitelé jen začátkem jara a koncem podzimu, mnohem vytíženější je ta severní. „Je blízko ke kuchyni, což je praktické, protože nic není třeba daleko nosit, a je pěkně ve stínu, takže tu jídáváme téměř celé léto. Navíc je pro kuchyň sever optimální orientace,“ shrnuje architekt. Protože severní terasa je obrácená do ulice, změnil ji na jakési patio chráněné stěnami z grafického betonu. „Je tu přirozený stín od domu a stěny i pergola by měly časem obrůst vistárií, břečťanem a psím vínem, které tu vytvoří příjemné mikroklima,“ uzavírá.
Světlo a prostor. Nad krbem je světlík, který spojuje denní a noční podlaží. Díky oknu v chodbě o poschodí výše tak proniká rozptýlené světlo i do centra dlouhého denního prostoru.
Přízemí dominuje velký vstupní prostor, který poskytuje dostatek místa i při příchodu z lyžování či cyklistického výletu a ani nevybalené batohy tu chvíli nepřekáží. Pokoj pro hosty je řešen bezbariérově a je z něj přístup do zahrady. V případě potřeby může být samostatným bydlením pro prarodiče.
První poschodí je téměř celé věnováno hlavnímu dennímu prostoru – otevřenému obývacímu pokoji s jídelnou, na kterou rafinovaně navazuje kuchyň. Z hlavního podlaží jsou přístupné dvě terasy, jedna na severu, jedna na jihu. Vedle obývacího pokoje je pracovna s výhledem do zahrady.
Druhé poschodí domu je noční zónou s ložnicemi, šatnou a velkou relaxační koupelnou, do níž díky vysokému oknu obrácenému na východ příjemně svítí ranní slunce. Balkon u ložnice se příliš nevyužívá, je především stříškou nad terasou.
Dům v kostce
Vila Inga
Autoři: Architekti Šebo Lichý
Výstavba: 2010 – 2012
Plocha pozemku: 470 m2
Zastavěná plocha: 145 m2
Užitková plocha: 350 m2
Základy: železobetonová deska
Svislé obvodové konstrukce: zděné z cihel Porotherm
Vodorovné konstrukce: železobetonové desky
Střechy: obrácená plochá střecha se štěrkovým zásypem
Výplně otvorů: hliníkový systém Hueck, tepelněizolační bezpečnostní trojskla
Vytápění: podlahové vytápění s možností nastavení režimu v každé místnosti, plynový kondenzační kotel
Mgr. arch. Igor Lichý
architektonický ateliér Architekti Šebo Lichý,
ITB Development
www.sebolichy.sk
Text Erika Kuhnová
Foto ITB Development
Zdroj časopis HOME 102016, JAGA MEDIA, s.r.o.