Chtěli stodolu, dostali bungalov s bazénem. Rodinný dům na Vysočině, který šel proti zadání a vyhrál
Rodinný dům na Vysočině měl být původně stodolou – alespoň podle přání investorů. Nakonec se ale díky odvážnému návrhu architektů proměnil v elegantní, bezbariérový a uměním naplněný domov, který harmonicky splývá s krajinou a nabízí víc, než si majitelé dokázali představit.
V roce 2018 vyhlásili majitelé pozemku na Vysočině architektonickou soutěž s jasnou vizí: přáli si dům jednoduchý, s archetypální siluetou připomínající stodolu, která by přirozeně zapadla do okolní krajiny.
Oslovili několik ateliérů a zadali jim poměrně tradiční koncept venkovského bydlení. Mezi oslovenými bylo i brněnské studio luni, které však nabídlo úplně jiný pohled.
Architekti šli proti očekávání. Navrhli dům lichoběžníkového půdorysu, minimalistický a současný, přesto v dokonalém souladu s prostředím. Výsledkem bylo překvapení – a vítězství v soutěži. Návrh se totiž ukázal být nejen esteticky silný, ale i funkčně promyšlený.
Z ptačí perspektivy je dobře vidět logika domu i promyšlené členění zahrady. Zdroj: Petr Polák
Architekti, kteří šli proti proudu
„Zadání klienta je pro nás to nejdůležitější. Domy navrhujeme tak, aby se v nich budoucím majitelům dobře žilo, a proto vždy nasloucháme jejich původní představě,“ říká architektka Nina Ratočka Pevná ze studia luni.
„Zároveň ale řešíme potenciál pozemku a potřeby konkrétního místa. Právě proto jsme se už v první fázi od původního zadání odchýlili. Otevřeli jsme klientům směr, nad kterým vůbec neuvažovali – zaujala je dispozice, a proto ustoupili od představy klasického venkovského tvarosloví.“
Odvaha nabídnout jiný směr a důvěra investora v odborníky se nakonec staly klíčovými pro vznik mimořádného bydlení.
Čisté linie a důmyslné zasazení do terénu
Na první pohled působí dům klidně a neokázale. Jeho podlouhlý tvar ve tvaru písmene I je promyšleně usazen do mírně svažitého terénu.
Vstup z příjezdové cesty je snížen o půl metru, což umožnilo vytvořit přirozený přechod do interiéru bez potřeby schodů či ramp. Na opačné straně domu vznikla opěrná zídka, která současně chrání před erozí a opticky dotváří celkovou kompozici zahrady.
Bezbariérové řešení nebylo jen otázkou designu, ale praktické volby – oba majitelé pracují ve zdravotnictví a ocení každodenní pohodlí i do budoucna.
Takhle dům působí navečer – dlouhá horizontála, teplé dřevo a krajina, která ho tiše obklopuje. Zdroj: Petr Polák
Domov, který nabízí víc
Dům o celkové ploše 335 m² nabízí víc než běžné dispozice. Kromě samostatného apartmánu pro hosty se v interiéru nacházejí dvě prostorné ložnice s vlastními koupelnami, velkorysý obývací pokoj propojený s kuchyní, knihovna, jógová místnost i dostatek úložných prostor.
„Jen na chodbu jsme umístili 20 obrazů od Adolfa Borna. I kvůli všudypřítomnému umění a knihám jsme celý interiér navržený na míru ponechali v čistých barvách v kombinaci s dubovým dřevem,“ doplňuje architektka Nina Ratočka Pevná.
Celý interiér je navržen jako klidné pozadí pro sbírku umění, která hraje v domě zásadní roli.
Promyšlený exteriér pro každý den
Zahrada byla rozdělena do několika zón, které odpovídají dennímu rytmu i potřebám majitelů. Východní terasa je ideální pro ranní kávu na slunci, zatímco západní krytá terasa s venkovní kuchyní slouží pro letní večerní posezení. Pod zapuštěným bazénem je elegantně skryto technické zázemí včetně tepelného čerpadla.
Pozvolně klesající zahrada je osázena popínavými rostlinami a trvalkami, které postupně zarůstají kamennou zídku, a u ohniště s lavicemi se přirozeně potkává rodina i přátelé.
Tady se den přirozeně rozbíhá i zpomaluje, u dlouhého stolu a kuchyně otevřené do krajiny Zdroj: Petr Polák
Přírodní materiály a špetka černé
Fasáda domu kombinuje dvě výrazné, ale přitom přírodní dřeviny: sibiřský modřín, který přirozeně šedne, a smrk ošetřený černou barvou.
„Naši klienti pracují oba ve zdravotnictví a původně si nepřáli dům s černou barvou – připomínala jim smrt. V části studie jsme ale zkusili několik variant a tvar domu, jeho umístění i zasazení do krajiny nás nakonec vždy dovedly k částečnému použití černé,“ vysvětluje architektka.
Výsledkem je elegantní kontrast, který zdůrazňuje proporce domu.
Interiér jako galerie a útočiště
Podlahové vytápění je vedeno nenápadně celým domem. Nábytek z dubového dřeva byl navržen na míru, stejně jako osvětlení od Profilighting. V obývacím pokoji dominuje pohodlná pohovka od Polstrin, v jídelně pak ikonické židle od Tonu. Venkovní posezení doplňuje nábytek od Egoé.
Veškeré úložné prostory byly pečlivě integrovány tak, aby nenarušovaly vizuální čistotu interiéru, a zároveň poskytovaly dostatek místa pro praktické i estetické potřeby obyvatel.
Galerie:
-
- Z výšky je krásně vidět, jak dům respektuje terén a nechává okolní krajinu dýchat.
-
- Z ptačí perspektivy je dobře vidět logika domu i promyšlené členění zahrady.
-
- Takhle dům působí navečer – dlouhá horizontála, teplé dřevo a krajina, která ho tiše obklopuje.
-
- Tady se den přirozeně rozbíhá i zpomaluje, u dlouhého stolu a kuchyně otevřené do krajiny
-
- Kuchyně je navržená jako tiché centrum domu, kde nic neruší a vše má své místo.
-
- Kuchyně a jídelna tvoří jeden celek, který podporuje každodenní setkávání.
-
- Obývací pokoj kde se potkává teplo dřeva oheň v krbu a výhled do zahrady.
-
- Dubová stěna, která v sobě nenápadně skrývá televizi, krb i úložné prostory.
-
- Prostor na sebe plynule navazuje a nechává dům působit otevřeně a přirozeně.
-
- Klidný kout na soustředění schovaný v dubové stěně bez zbytečného ruchu kolem.
-
- Všechno je tu přesně tam kde má být. Světlo knihy a ticho na práci.
-
- Úložné prostory navržené jako součást architektury.
-
- Ložnice jako klidné útočiště. Tlumené barvy dřevo a pocit ticha.
-
- Otevřený regál, který dává prostor knihám, keramice i prázdným místům.
-
- Koupelna působí klidně a ticho v ní funguje stejně dobře jako světlo.
-
- I malé detaily tady dávají smysl a nepůsobí samoúčelně.
-
- Dřevěná terasa je místem, kde se nejlépe tráví pomalé letní večery.
-
- Místo pro pomalé ráno i dlouhé večery. Dřevo pod nohama, stůl pro všechny a bazén na dosah.
-
- Krytá terasa navazuje na interiér tak přirozeně, že člověk skoro zapomene kde končí dům.
-
- Z této strany vynikne rytmus fasády a kontrast světlého a tmavého dřeva.
-
- Terasa a bazén jako přirozené prodloužení domu do zahrady.
-
- Stačí otevřít dveře a interiér se přirozeně propojí s terasou a zahradou.
-
- Druhá terasa nabízí jinou atmosféru a reaguje na denní rytmus majitelů.
-
- Fasáda i plot pracují se stejným materiálem a dům tak zůstává vizuálně klidný.
-
- Dům, který se do terénu spíš ukládá, než aby z něj vystupoval.
-
- Zahrada rozdělená podle denního rytmu – od ranní kávy po večerní posezení.
-
- Dům otevřený do zahrady, kde interiér a exteriér splývají v jedno.
-
- Jednoduchý tvar domu, který působí přirozeně a nijak se nepředvádí.
-
- Kombinace dřeva a tmavých ploch, která dává domu klid i charakter.
Text: Lucia Blažiová
Foto a video: Petr Polák
