Cihlový dům v jižních Čechách

Cihla je naším vytrvalým společníkem už tisíce let. Vedle ní postupně povstaly – a také upadly v zapomnění – spousty dalších stavebních materiálů, cihla však odolala. Neodolal ale majitel domu v jižních Čechách, který cihlám z pálené hlíny zasvětil svůj život. A nedávno také svůj nový dům.

Nová rezidenční část jihočeské vesnice ještě nezažila ten pravý stavební boom. Jen na několika parcelách se ozývají údery čekanů, lomoz bagrů a typický zvuk míchaček. Dům, který je poznat už z dálky, září novotou a hlavně charakteristickou barvou lícového zdiva. Při bližším pohledu je jasné, že hnědočervená fasáda dostává spoustu odpovědí i v zeleni rodící se zahrady – studna, plot, altánek, ohniště, příjezdová plocha, chodníky a spousta dalších cihlových detailů, na něž lze narazit téměř na každém kroku. Jen krytina je betonová, otázkou ovšem je, zda by použití pálené tašky nebylo už trošku „příliš“.

FOTO: Dano Veselský

Morfologii terénu ozvláštňuje zpevněná zídka, díky níž se při pohledu z určitých míst zahrady dům jakoby ztrácí.  FOTO: Dano Veselský

„Nechtěli jsme nic výstředního,“ říká majitelka, „oba jsme však z paneláku, takže nám šlo hlavně o zahradu a také o dostatek prostoru. I když množství místa, které jsme získali, nás až překvapilo.“ Dům s půdorysem ve tvaru T s valbovou střechou je koncipován jako jednopodlažní objekt s obytným podkrovím. Dostatek světla do soukromé zóny v horním patře pouštějí půlobloukové vikýře, prozařující především dětské pokoje. V přízemí najdeme denní místnosti – obývák se šalamounsky oddělenou kuchyní s jídelnou, pracovnu, koupelnu i ložnici rodičů, v patře, do nějž se přeneseme po originálním, obkladem vyzdobeném schodišti, zase prostorné dětské pokoje.

I když cihla domu vládne, v interiéru je přiznaná pouze na několika málo místech – v případě krbu je to například jen z pohledové strany od kuchyně. Ze dvou stran přístupný krb rozděluje jídelnu s kuchyní a hlavní obývací prostor. FOTO: Dano Veselský

V obytném podkroví, v křídle nad garáží, nalezneme i poněkud utajený, ale překvapivě prostorný pokoj, kterému domácí přezdívají tančírna. „Může sloužit i jako hostinský pokoj, ideální je třeba, když si děti pozvou kamarády,“ doplňuje majitelka. Nás trošku zarazil na první pohled úzký přístup, nicméně domácí si pochvalují dokonalou izolaci pokoje od ostatního provozu.

Výrazná fasáda je vyskládána z lícových cihel Terca, typ Trentino. FOTO: Dano Veselský	Styl interiérů byl do značné míry přizpůsoben unikátnímu historickému nábytku po babičce. FOTO: Dano Veselský

V zařízení kombinují modernu s tradicí. Dětské pokoje prozrazují inspiraci současným designem, jídelna, kuchyň a obývák se musely přizpůsobit klasice. A přizpůsobily se rády. „Základem byl stylový nábytek po babičce,“ doplňuje paní domácí. Nám nezbylo než jednotlivé kousky jen tiše obdivovat – ať už šlo o bytelný stůl v jídelně, servírovací stolek, komodu či vitrínu v obývacím pokoji. Je jasné, že takovémuto neocenitelnému nábytku spíše padne střídmé zařízení v rustikálním stylu než chladný minimalismus. Nelze opomenout ani stylový, cihlou obložený krb přístupný z obou místností.

Dětské pokoje v obytném podkroví skýtají až překvapivé množství prostoru. FOTO: Dano Veselský

Třebaže je z cihly i celá konstrukce, nosné zdi i příčky, pravá cihelná nátura stavby se projevuje především při pohledu z exteriéru. Opouštíme parcelu s teprve nedávno založenou zahradou, která zatím umožňuje stavbě vyniknout. Všeho jen do času – dům ukrytý za kameny zpevněnou terasovitou zídkou má ambici postupně srůst s prostředím. Jeho ve slunci se koupající fasáda v sobě snoubí obě polohy – lety prověřenou tradici s přirozenou krásou přírodní substance. 

TEXT: Matej Šišolák
FOTO: Dano Veselský
Zdroj: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.