Dům z plechu a lešení

Manželský pár zakládající rodinu se rozhodl pro stavbu rodinného domu na pozemku, který dostali darem od rodičů. Byl poměrně malý, navíc ve svahu a sevřený okolní zástavbou, zkrátka měl nejedno úskalí. Nicméně oba věděli, do čeho jdou, a nebáli se toho, protože jsou tak trochu „od fochu“ – on projektant, ona zahradní architektka. „Neměli jsme mnoho specifických přání: chtěli jsme především velkou spíž, sklep mimo dům a hlavně dostatečně velkou zahradu,“ vyjmenovává majitelka požadavky, které formovaly návrh humpoleckého ateliéru OK Plan Architects pod vedením Luďka Rýznera. Majitelé si ho vybrali na základě předchozích prací – líbily se jim netradičně pojaté, menší rodinné domy s neotřelým vzhledem. Nakonec se ukázalo, že to, co se prvotně jevilo jako nevýhoda, bylo hnacím motorem neotřelých nápadů. „Prvotní nedůvěru k tomuto návrhu, který byl tím odvážnějším ze dvou, jsme rychle překonali. Uvědomili jsme si, že tvar a umístění domu vychází z tvaru pozemku, a vytěží z něj tak maximum,“ pokračuje ve vyprávění majitelka s nejmladším, už třetím přírůstkem do rodiny v náručí.

Směrem do ulice architekt dům uzavřel nežádoucím pohledům zvenčí, a to prostřednictvím plechového obkladu fasády. FOTO ROBERT ŽÁKOVIČ

Na střechu, nad hmotu prvního nadzemního podlaží architekt umístil nadstavbu pracovny elipsovitého půdorysu.

FOTO ROBERT ŽÁKOVIČ

Nástupní patro v úrovni příjezdové cesty je společenské s hlavní obytnou místností, kuchyní a spíží.

Pokoje mají výstup na ochoz, propojený se zahradou.

Do spodního patra jsou umístěny ložnice, dětské pokoje, hlavní koupelna a technické zázemí domu.

Půdorys má tvar čtvrtkruhu, jihozápadní fasáda se otevírá směrem k výhledům do protilehlých kopců. Svažitost pozemku využili pro výškové členění stavby – nástupní patro je v úrovni komunikace, spodní patro na úrovni zahrady. FOTO ROBERT ŽÁKOVIČ

Praktická „schovka“ pro kola a zahradní techniku i náčiní.

Dílna „zašívárna“, která v sobě ukrývá i domácí vinotéku.

Půdorys má tvar čtvrtkruhu, jihozápadní fasáda se otevírá směrem k výhledům do protilehlých kopců. Svažitost pozemku využili pro výškové členění stavby – nástupní patro je v úrovni komunikace, spodní patro na úrovni zahrady. FOTO ROBERT ŽÁKOVIČ

Klíč k řešení komplikací

Tím bylo zapomenout na konvence. Architekt využil svažitost terénu ve prospěch interiéru, který díky tomu poskládal trochu netradičně: společenská část se nachází nahoře, ložnice a pokoje dole. Dům otočil otevřenou, prosklenou částí směrem ze svahu, čímž získal jihozápadní orientaci jak pro horní otevřenou část s kuchyní a obývákem, tak pro spodní patro s ložnicemi a dětskými pokoji. Příjemný kontrast k plechové fasádě s lešenářskou konstrukcí a hliníkovými okenními rámy vytváří útulný, teplým dojmem působící interiér, převážně obložený dřevem.

FOTO ROBERT ŽÁKOVIČ

Na podobě interiéru se majitelé podíleli maximální možnou měrou. Měli jasnou představu o tom, jak by měl vypadat. „Uvnitř jsme chtěli především hodně dřeva a nábytek, který by byl mixem různých stylů,“ vysvětluje majitelka. FOTO ROBERT ŽÁKOVIČ

Drátěná síť neplní pouze funkci bezpečnostního prvku na schodech. Zároveň se stala působištěm popínavé rostliny a dnes už (s pomocí kolíčků na prádlo) i výstavkou rozličných výtvorů kreativních dětských ruček.

Ve válci uprostřed obytné místnosti se nachází prostorná špajzka. Její dřevěný povrch je, stejně jako většina v interiéru, z dubu.

Úsporný, otevřený přírodě

Dům je postaven v nízkoenergetickém standardu s roční spotřebou 17,5 kW/m² za rok. O tepelný komfort se stará podlahové vytápění, zdrojem tepla je kondenzační plynový kotel. Díky konstrukčnímu řešení a solárním ziskům je však potřeba vytápění minimální, velkou část potřeby v obytné místnosti pokryjí krbová kamna. „Loni jsme za plyn zaplatili asi jen sedm tisíc korun,“ pochvaluje si majitel. Na dotaz, co by naopak dnes udělal jinak, odpovídá: „Absolutní nezávislost na inženýrských sítích – vlastní studna, čistička… Díky špatnému zasíťování jsme si tu už užili své.“ Rodina chtěla být v novém domově, kde bydlí už dva roky, především v kontaktu s přírodou. Není divu, když paní majitelka je profesí zahradní architektka. A tak se dnes může okolí domu pyšnit certifikovanou přírodní zahradou, kde se nepoužívají žádná umělá hnojiva a která je rájem ptáků a užitečného hmyzu. Dosyta se tu také může vyřádit nejchlupatější člen rodiny – černý belgický ovčák varianty Groenendael, který, ač je vznešeného původu a honosí se jménem Chanel Black z Henrisaru, pobytem venku nepohrdá.

Kuchyně je příčinou, proč nakonec majitelé oslovili stejné architekty i při vytváření interiéru. „Chodili jsme po různých designérech a kuchyňských studiích, ale nic nás nezaujalo, a tak jsme se opět vrátili k OK Plan,“ vypráví majitel. FOTO ROBERT ŽÁKOVIČ

Obklad za kuchyňskou linkou i pracovní deska jsou z praktického nerezu.

Chodba v nejnižším podlaží ukrývá za stěnou z olejovaného dubu prostor pro technické vybavení domu (kotel, pračka, vysavač atp.) a také koupelnu a toaletu. Francouzským oknem lze vyjít ven do zahrady na terasu. FOTO ROBERT ŽÁKOVIČ

Koupelna v ložnicové části má stěny potažené marockým štukem a majitelé si tento praktický povrch nemohou vynachválit. Podlahu tvoří stejné zelenkavé marmoleum, jaké najdeme v zádveří a na toaletě v horním patře. FOTO ROBERT ŽÁKOVIČ

Technické řešení

Nosná konstrukce domu je tvořena zděnými stěnami (z 30cm cihel) a železobetonovými stropy. Izolační vrstvu tvoří minerální vata, převážně v tloušťce 15 cm. Fasády jsou provedeny jako sendvičové s provětrávanou mezerou a různými povrchovými úpravami: pro severní a východní fasádu je finální povrch trapézový plech v pozinkované úpravě, svisle kotvený k podkladnímu roštu, na obloukové fasádě a hmotě pracovny je použito lisované sklo. Střecha je plochá s extenzivní zelení. Před obloukovou fasádou je z jihozápadu předsazen ochoz, tvořený lehkou konstrukcí z lešenářských trubek a dřevěných podlážek z dubových prken. Ochoz je v úrovni střechy krytý trapézovým plechem. Stejně je řešen také parkovací přístřešek před domem.

FOTO ROBERT ŽÁKOVIČ

Luděk Rýzner vede zkušený tým architektů z architektonické kanceláře OK Plan Architects, která působí v Humpolci na Vysočině již od roku 1999. Studoval na ČVUT v Praze, od roku 1998 je členem České komory architektů. Při každém návrhu bere v potaz zejména charakter místa a tvar pozemku. Spektrum tvorby jeho týmu je velmi rozmanité – od drobných objektů přes rodinné domy až po velké areály a komplexy.

Marcela Susedíková, která se podílela zejména na návrhu interiéru a jako autorský dozor, vystudovala Fakultu architektury na VUT v Brně. Od ledna 2001 pracuje pro OK Plan Architects. www.okplan.cz

TEXT DOMINIKA ZÁVESKÁ
FOTO ROBERT ŽÁKOVIČ
ZDROJ časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.