Elegantní městský dům pro třičlennou rodinu s dospívajícím synem

U domu v nově vznikající čtvrti, v podstatě uprostřed polí, proto architekt Hudák upřel svůj pohled „dovnitř“ – zaměřil se na vytvoření příjemného soukromí pro tříčlennou rodinu s dospívajícím synem.

V kontaktu s ulicí využívá objekt celou šířku parcely – kolemjdoucí vnímá jasně čitelný rám domu, který vytváří bílou horizontální linii a vymezuje vstupní prostor. Za tímto „vstupním portálem“ se nachází privátní zóna. FOTO JOZEF BARINKA

Dvě strany jedné mince. Zatímco od ulice se dům uzavírá a brání pohledům kolemjdoucích, do atria a zahrady se naopak velkoryse otevírá. Tvoří tak samostatný fungující vnitřní organismus s průhledy do zahrady z celého interiéru. FOTO JOZEF BARINKA

Elegantní střídmost. Fasádám dominuje bílá barva omítky, která dovoluje vyniknout zeleni. Bílou doplňují černé rámy zasklených ploch a titan-zinkový obklad na čelních plochách přízemní lodžie. Ze stejného materiálu je i asymetrická střešní rovina.

Bez chlazení. Po roce bydlení se potvrdilo, že v domě není nutná klimatizace. Je to díky obvodovemu zdivu Porotherm, přesahu střechy na jižní straně a exteriérovým žaluziím.

Ze studentského pokoje na konci dispozice je přístup na zadní terasu se zabudovanou vířivkou a saunou. Terasy kolem domu jsou zhotoveny z pařeného jasanového dřeva, které zjemňuje strohý a čistý koncept stavby. FOTO JOZEF BARINKA

Graciózní minimalismus

Zadáním, které architekt Josef Hudák dostal, bylo navrhnout přízemní rodinný dům na parcele v nově vznikající městské obytné čtvrti. Měl vytvořit vhodný architektonický koncept na volné ploše, bez regulativů a prostorových souvislostí, kde byla dosud jen pole.

Dnes už je většina parcel zastavěná a dům se architekturou liší od ostatních v okolí, převážně katalogových staveb různé kvality. Na pozemku je posazen tak, aby respektoval uliční čáru a zároveň členil volnou plochu na dvě části s odlišnou mírou soukromí – předzahrádku otevřenou do ulice a zahradu chráněnou před pohledy zvenčí samotným domem.

Jednoduchý půdorys ve tvaru L využívá v kontaktu s ulicí celou šířku rovinaté parcely. Kolemjdoucí vnímá zejména horizontální linii širokého bílého rámu, který jasně definuje vstup do domu. Za tímto „vstupním portálem“ se nachází privátní zóna. Dispozičně je dům rozdělen na dvě logické části – v delším rameni půdorysného L se nacházejí obytné prostory, v kratším garáž. Mezi nimi je umístěn vstup do domu. Č

istý geometrický tvar bílého jednopodlažního objektu je na začátku delšího ramene oživený asymetricky stoupající šikmou střechou – pod ní je v dispozici situován otevřený denní prostor, kam do zvýšené části umístil architekt galerii s pracovnou.

Minimalistickému interiéru dominuje bílá barva – bílá je slinutá keramická dlažba i většina stěn, bílá se objevuje i na nábytku a textiliích. Harmonicky ji doplňují dva druhy dřeva – bělený dub a ořech, z nichž je vyhotoven obklad stěn a nábytek. FOTO JOZEF BARINKA

Efektní zvýšení. Logika, jednoduchost a elegance, které charakterizují exteriér domu,pokračují i v jeho interiéru. V místě, kde je ze zahrady vidět stoupající střecha, je v interiéru efektně zvýšená denní zóna.

Možnosti soukromí. Na denní část navazuje na jedné straně pokoj pro hosty, na opačné straně chodba, která vede do noční zóny domu. Zde se nachází ložnice rodičů, hlavní koupelna a studentský pokoj s vlastní koupelnou. Místnosti jsou řazeny za sebou tak, aby měla každá kontakt s exteriérovou terasou. FOTO JOZEF BARINKA

„Dveřní mimikry.“ K čistým minimalistickým řešením patří i bezfalcové dveře na celou výšku místnosti, vyhotovené vždy v barvě stěny či obkladu.

Katčin pohled

Minimalismus ve velkolepém stylu. Bílá barva, skleněné plochy a vysoký atypický strop mi ve hře světel připomínají obrovskou vzducholoď. Celý dům je jako velká kostka, která se jakoby roztříštila do prostoru. Náhodně členité stěny i povrchy na mě působí jako hravé puzzle. Líbí se mi, jak vestavěný nábytek splývá se stěnami a tváří se, jako by tam ani nebyl. Nejvíc mě okouzlil levitující barový pult. Přestože je interiér navržen v minimalistickém duchu, vůbec na mě nepůsobí chladně. Měkká pohovka, dlouhé záclony a oblé tvary doplňků zjemňují všechny pravoúhlé linie. Jediné, co bych změnila, by byl konferenční stolek – ten můj by byl určitě kulatý. Pár měkkých polštářů a kobereček k tomu a mohu se nastěhovat.

V čistém interiéru s bílým základem vynikají atypické nábytkové prvky vyrobené na míru a solitéry s elegantním designem. (Jídelní židle Merano od značky Ton, Sedačka Brik) FOTO JOZEF BARINKA

Různé světelné scény lze v interiéru navodit zejména pomocí zabudovaného osvětlení. Dominantní solitérní svítidla se uplatnila hlavně v centrální denní části domu. (Svítidla Bellatrix)

ARCHITEKT

Ing. arch. Jozef Hudák, H2A | architects

www.h2aa.sk

DŮM „BOULE“ V KOSTCE

Základy: betonové a železobetonové pásy

Konstrukce: kombinace cihelného zdiva Porotherm a železobetonových stěn

Zastřešení: železobetonová konstrukce, titan-zinková krytina

Fasáda: bílá omítka + atypické titan-zinkové obkladové kazety

Zasklené výplně otvorů: hliníkové s trojsklem, Schüco

Vytápění a ohřev vody: kondenzační kotel + solární kolektor, podlahové rozvody, topná tělesa v koupelnách

rodinný dům

plocha pozemku 777 m²

zastavěná plocha 299 m²

plocha domu 192 m²

exteriérová terasa 161 m²

realizace 2013–2016

TEXT: ERIKA KUHNOVÁ
FOTO: JOZEF BARINKA
ZDROJ: časopis HOME