Je možné propojit domov s prací? Mladí manželé architekti jsou důkazem, že ano

Navrhli si bydlení sami, tak aby později nedošlo ke kolizi nejen s jejich sny, ale ani s každodenním životem jejich rodiny, kterou kromě mámy a táty architektů tvoří tři děti. Kromě potřeb rodiny se do plánování zapojila i práce, která dnes často konkuruje rodinnému životu. Monika a Marek však rozhodně nechtěli trávit více času v ateliéru či kanceláři než ve svém domě. Dilema mnohých vyřešili po svém: z domu udělali „showroom“ své architektonické tvorby. Jak to funguje, když je práce a rodina pod jednou střechou?

Dům se sedlovou střechou, který respektuje zelené okolí. Zdroj: Matej Hakár

Více foto naleznete v galerii zde

„Ano, funguje to. Když k nám přijde klient, provedeme ho celým domem, ukážeme mu praktičnost, funkčnost a kvalitu jednotlivých prvků, materiálů a technologií, a on si hned udělá přesnější představu. Vše je na jednom místě, není třeba se nikam přesouvat. Ušetří nám to spoustu času, který tak můžeme věnovat rodině. Snažíme se všechen čas věnovat dětem,“ tvrdí majitelé, architekti a rodiče Monika s Markem.

Co jsme tedy viděli, když jsme k nim přišli na návštěvu? Přivítal nás jednoduchý rodinný dům se sedlovou střechou, který respektuje zelené okolí. Jeho příběh začal, když manželé dostali od otce pozemek po dědovi, aby na něm „vytvořili svůj domov“. Návrh vycházel z místa, kde měl dům stát, a architekti se snažili, aby vypadal, že z něj vyrůstá. To se jim podařilo i díky kontaktu s okolní zelení a použití modřínových prken na fasádě.

Moderní reinterpretace tradiční architektury

Čisté linie domu jsou inspirované tradiční architekturou, takže působí moderně, ale ne chladně. „Máme rádi, když se spojí tradice s novým a vytvoří se tak dokonalá harmonie. Tradiční venkovská architektura je o respektování a propojení s okolním prostředím, využívá přírodní materiály a komunikuje s přírodou,“ říkají Monika s Markem. Interiér domu jejich slova potvrzuje na každém kroku. Vítá nás mnoho světlého dřeva na bílém podkladu a ještě více světla, které interiér zútulňuje. Tmavší část barevného spektra reprezentují černé detaily.

Denní prostor v přízemí je zalitý světlem. Zdroj: Matej Hakár

Dostatek světla i pohodlí

Klaustrofobie vám zde rozhodně nehrozí. Přízemí a podkroví spolu komunikují, propojují se v místě galerie, odkud je výhled na celou denní část. „Velké prosklené plochy jsou v denní části v přízemí, čímž jsme dosáhli maximálního prosvětlení a propojení interiéru s exteriérem. Tento prostor dokonale komunikuje s terasou a se zahradou. To jsou místa, kde trávíme nejvíce času s dětmi a rodinou,“ prozrazují architekti.

Do podkroví se stoupá po jednoramenném schodišti z dětského pokoje. Právě pohodlí nejmenších obyvatel bylo podle domácích při návrhu domu velmi důležité. „Děti jsou pro nás na prvním místě a v domě mají svůj jedinečný prostor. Z galerie je přístupná i průchozí síť, která propojuje a zároveň prosvětluje jednotlivé prostory podlaží. Děti v ní tráví spoustu času a v budoucnu ji, věříme, budou využívat i k relaxaci. V podkroví mají svou hernu a tělocvičnu zároveň. V budoucnu se promění na noční zónu a v přízemí přibude velký pracovní stůl pro školáky.“

Architekti doporučují, že když se navrhuje bydlení pro rodinu s dětmi, je důležité myslet na to, aby se dětský pokoj uměl přizpůsobit jejich věku a rostl s nimi. Zdroj: Matej Hakár

Nejen v dětském pokoji, ale po celém přízemí jsou prosklené plochy, které dokazují, že majitelé architekti mysleli na praktičnost v několika směrech. Proslunění jim pomáhá šetřit energii stejně jako kvalitní dřevohliníková okna s trojskly. Přehřátí brání terasa se zajímavě řešenými stínicími plachtami a lněné závěsy. I to dokazuje, že dům je takový, jak o něm mluví jeho majitelé a autoři: „… jednoduchý, ale pro nás zároveň velmi promyšlený a neobyčejný.“

FOTOGALERIE

Text: Zuzana Kubalová
Redakčně upravila: Lucia Blažiová
Foto: Matej Hakár