Klimatizování a větrání interiéru
I vy máte pocit, že „kdysi taková horka nebývala“?. V červenci teploty stoupají do závratných výšek a lidé bloudí po svých rozpálených příbytcích a už neví, jestli mají okna otevřít, nebo zavřít, aby dosáhli alespoň […]
I vy máte pocit, že „kdysi taková horka nebývala“?. V červenci teploty stoupají do závratných výšek a lidé bloudí po svých rozpálených příbytcích a už neví, jestli mají okna otevřít, nebo zavřít, aby dosáhli alespoň minimálního ochlazení. Léto pro dospělého pracujícího přestává být jen dobou prázdnin a radovánek. Je to také doba únavy z úmorných veder, kdy se ti šťastnější těší na své klimatizované kanceláře a ti méně šťastní se potí a večer sledují předpověď počasí s nadějí, že konečně přijde ochlazení.
Klimatizování a větrání interiérů je téma široké a komplikované, i když se rozhodneme brát v úvahu jen byty a rodinné domy. Vynechejme tedy technické podrobnosti a podívejme se na problém prakticky – z pozice člověka, který si chce ochladit a provětrat svůj příbytek, takže by měl prozkoumat jednotlivé možnosti. Jako první se nabízí klimatizace a chlazení pomocí klimatizační jednotky.
Co všechno vám klimatizační jednotka může poskytnout? Prioritní funkcí a zároveň i hlavním důvodem, proč si ji lidé v domácnosti instalují, je chlazení. V zařízení cirkuluje teplý vzduch z místnosti a ochlazuje se. Výrobci se snaží všemožně vycházet zákazníkům vstříc a vyvíjejí technologie, v nichž se kombinují i další funkce. Kromě chlazení to může být i topení nebo větrání, klimatizační jednotky dokážou též upravovat vlhkost vzduchu, filtrovat ho a ionizovat, čímž se z interiéru odstraňuje prach a bakterie. Co všechno zařízení dokáže, se samozřejmě odráží i v jeho ceně.
Klimatizační jednotka zdravá, nezdravá
Mnozí, kdo pracují v klimatizovaných prostorech nebo v nich strávili nějaký čas, si stěžují na zdravotní problémy způsobené chladným vánkem proudícím z klimatizační jednotky. Nesprávné používání klimatizace může způsobit vážné zdravotní problémy. Je totiž těžké odolat pokušení. Venku je víc než třicet stupňů a touha rychle se osvěžit je obrovská. Není nic snadnějšího než nastavit klimatizaci v místnosti na osmnáct stupňů a nechat se ovívat studeným vzduchem. To je ale základní chyba. Náš termoregulační systém je schopen zvládnout všelico, ale dlouhodobě se opakující prudké změny teploty ho vysilují a oslabují naši imunitu. Následky mnozí znají. Chronické záněty horních dýchacích cest, bolesti páteře, záněty močového měchýře… Člověk začne být malátný, unavený a každou chvíli nemocný. To by stačilo na úplné zavržení tohoto způsobu úpravy vzduchu, ale řekněme si na rovinu: je to chyba technologie? Když si koupíte klimatizační jednotku od renomované firmy, její řídicí systém vyhodnocuje pomocí senzorů velké množství různých informací z interiéru, na jejichž základě určí stav a potřeby chlazení a zabezpečí plynulou regulaci výkonu a režimu provozu klimatizace do několika sekund. Je nutné přečíst si uživatelský manuál, kde se popisuje zdraví neškodící provoz, a dodržovat uvedené pokyny. Lidé s chronickými chorobami dýchacích cest a alergici by měli používání klimatizace omezit na jednu až dvě hodiny denně, vzhledem k tomu, že proudící vzduch z klimatizace neustále víří částečky prachu a různých nečistot obsažených ve vzduchu, což může působit dráždivě. Je-li to možné, měli by dát přednost jinému způsobu chlazení a větrání.
Všeobecná doporučení:
- klimatizaci používejte na plný výkon, jen když není nikdo v místnosti
- proud chladného vyfukovaného vzduchu nasměrujte pod strop a nechejte ho sálavě klesat; nikdy ho nesměrujte přímo na sebe, může být až o dvacet stupňů chladnější než teplota v prostoru
- rozdíl teplot mezi exteriérem a chlazeným prostorem by neměl překročit pět až sedm stupňů
- klimatizaci používejte maximálně čtyři hodiny denně, to postačí k vychlazení prostorů na snesitelnou teplotu.
Ani nejmoudřejší klimatizace na světě nedokáže zabránit nesprávnému používání. Vaše pokyny jsou pro řídicí jednotku nadřazené nad všechny senzory, a i kdybyste to nechali na technice, nastavila by se jinak, poslechne vás a neřeší, jestli je to zdraví prospěšné, nebo ne. Pokud se však klimatizace využije jako mírné osvěžení, organismu by to mělo prospět.
Jak funguje klimatizace
Nejjednodušší vysvětlení fungování klimatizace je princip chladničky. Chladnička odebírá teplo potravinám a následně ho uvolňuje do místnosti. Klimatizace dělá vlastně totéž: z interiéru teplo odebírá a v exteriéru ho odevzdává. Proto je složena z vnitřní jednotky umístěné na stěně nebo pod stropem v interiéru a venkovní jednotky umístěné v exteriéru klimatizovaného objektu. Vnitřní jednotka absorbuje teplo z interiéru a potrubím, za pomoci chladiva, ho odvede do venkovní jednotky, která přebytečné teplo odevzdá do exteriéru. Většina klimatizací se dnes dá použít i jako tepelné čerpadlo, kdy se nízkoteplotní energie z exteriéru přečerpá na vyšší teplotní úroveň a využije k topení v interiéru.
Jak si vybrat klimatizační jednotku
Výběr správného klimatizačního zařízení ovlivňuje vícero faktorů. V prvé řadě si musíte ujasnit, v jakém rozsahu chcete upravovat vnitřní klima. Chcete jen chladit, nebo i větrat, případně topit? Na tom záleží výběr příslušného systému.
Následně si budete muset zodpovědět několik otázek:
- V kolika místnostech budete upravovat klima? V případě, že půjde o více místností, je možné několik vnitřních jednotek připojit na jednu venkovní?
- Jaká je funkce místností a kolik v nich bude lidí? Je totiž rozdíl, jestli upravujete vzduch v obývacím pokoji, kde se neustále pohybují čtyři osoby, nebo v pokoji pro jedno dítě.
- Jaká je orientace místnosti na světové strany? To znamená, do jaké míry budou mít vliv na teplotu v ní tepelné zisky ze slunce a ve které části dne?
- Kde bude umístěna vnější jednotka? Měla by být osazena na pevném podkladu tak, aby nestála ve vodě nebo v zimě zasypaná ve sněhu.
- Kde bude umístěna vnitřní jednotka? To je velmi důležitá otázka. Špatná poloha vnitřní jednotky může způsobit průvan a hluk. Umístění je dané možnostmi interiéru – zda jsou v místnosti například podhledy, zda je místo na stěně pod stropem, případně v místě parapetu, jak a kam se bude odvádět kondenzát.
- Do jaké míry potřebujete vzduch čistit? Pach ze vzduchu se odstraňuje pomocí filtrů ve vnitřních jednotkách. V závislosti na požadované kvalitě filtrace jsou nabízeny různé typy filtrů, jejichž cena s kvalitou filtru stoupá.
Dále je nutný návrh výkonu klimatizační jednotky. Systém se zbytečně velkým výkonem vytváří průvan, velké výkyvy teplot a vysoké účty za elektřinu. Nízký výkon způsobí, že v těch největších vedrech se budete potit společně s klimatizací, která nedokáže dosáhnout požadované teploty. Na návrh výkonu klimatizace má vliv orientace místností vzhledem ke světovým stranám, počet osob, typ osvětlení a podobně. Na základě těchto vstupů vám odborník vypočítá potřebný výkon. Projektant vám obvykle navrhne i značku výrobku. Při volbě značky platí stejné zásady jako u jiné spotřební elektroniky – chcete-li zařízení, které vám zaručí dlouhodobý spolehlivý provoz, minimální hlučnost a opravdu maximální pohodu, měli byste si vybrat u značkových dodavatelů. Samozřejmě, že existují neznačkové výrobky v nižších cenových kategoriích, ale může se stát, že v době největšího horka bude vaše klimatizační jednotka pravidelně odpočívat v servisu. Navíc vzhledem k primitivnímu řídicímu systému nedokáže vyhodnotit momentální potřeby interiéru a dostatečně rychle na ně reagovat, což je nejčastějším důvodem zdravotních problémů způsobených klimatizací.
Stejně důležitý je také výběr kvalitní montážní firmy. Odborníci navrhnou, nakreslí a zrealizují osazení klimatizačního zařízení, ale budou provádět i servis tak, aby sloužilo co nejdéle. Klimatizační zařízení vyžaduje pravidelnou údržbu (obvykle jednou ročně). Zaprvé proto, že jde o elektrotechnické zařízení s mechanickými prvky, které jsou v pohybu (a spolu s vysokými výkyvy teplot během provozu vzniká předpoklad nepředvídatelných poruch), a zadruhé jsou tu legislativní požadavky – klimatizační společnosti se musejí řídit zákonem o ochraně ozónové vrstvy Země a majitelé a provozovatelé klimatizačních zařízení zákonem č. 286/2009 Sb., o fluórovaných skleníkových plynech. Pod tento zákon spadají všechna zařízení s obsahem F-plynů více než 3 kg, což ale většina jednotek v bytech a rodinných domech nepřekročí.
Proč právě ona?
Proč si vlastně vybrat tento způsob chlazení a větrání, když máme tolik vlastních nebo zprostředkovaných špatných zkušeností s jeho nesprávným používáním? Momentálně je to systém s nejnižšími vstupními náklady. Dnes jsou v nabídce zařízení s invertorem nebo bez něj, přičemž ty invertorové v sobě skrývají technologickou vymoženost (plynulé a automatické řízení chodu kompresoru), která významně snižuje jejich energetickou náročnost. Většinou patří do energetické třídy A. Není to zařízení, které by muselo být zapnuté nonstop. Pokud si vzpomenete, jak často zatoužíte po chladicí jednotce, tak jsou to maximálně dva měsíce v roce. Takže i obecně známá pravda o největších žroutech energie v domácnosti přestává být tak úplně pravdivou. Co se týče montážních zásahů do interiéru a exteriéru, ty jsou v porovnání s dalšími popisovanými systémy zanedbatelné. Úprava vzduchu pomocí klimatizační jednotky je výkonný systém, který při správném používání přinese úlevu během letního horka a může být pro organismus velmi prospěšný, hlavně pro lidi s vysokým krevním tlakem a chorobami srdce. A na závěr: samozřejmě, že existují i možnosti, které mají méně zdravotních rizik, jsou estetičtější, případně se označují za ekologické, ale finančně jsou podstatně náročnější.
Chladicí stropy – „cool“ řešení
Dnešní přetechnizovaná doba přináší téměř ve všem několik možností řešení, která mají svá pro i proti. Každému vyhovuje něco jiného, ať už z finančního, estetického, zdravotního nebo morálního hlediska. Podobně jako u topení dochází i v oblasti klimatizace k posunu od klasických těles k velkoplošným sálavým systémům. Systémy stropního chlazení jsou výbornou alternativou ke klasickému chlazení, za určitých okolností s podstatně nižšími provozními náklady. Architekti tento systém milují, protože se jim v interiéru neobjevují žádné krabice přimontované na stěně nebo na stropě. Je to čisté a elegantní řešení, především pro novostavby. Stačí jeden snížený podhled v koupelně nebo v předsíni, kde se skryje rozdělovač a sběrač, všechny ostatní části systému jsou nenápadné, neviditelné, s minimálními nároky na prostor. Systém využívá podobný princip jako podlahové vytápění – přímo ve stropě nebo v konstrukci pod ním jsou zabudované trubky s cirkulující studenou vodou, která ho ochlazuje. Když teplota v interiéru vystoupí nad nastavenou hodnotu, strop se ochladí chladicí vodou tak, že jeho povrchová teplota bude o několik stupňů nižší než teplota v prostoru. Od stropu se ochladí vzduch v jeho blízkosti, a protože je chladný vzduch těžší, klesá přirozeně dolů a příjemným a poměrně rychlým způsobem ochladí celou místnost. K pocitu tepelné pohody přitom stačí i vyšší teploty – kolem 26 °C. Voda proudící ve stropě má přibližně 16 °C, což je o 10 °C více, než se používá v běžné klimatizaci. Tento rozdíl je možný díky tomu, že aktivní chladicí plocha u stropního chlazení je několikanásobně větší.
Chlazení sáláním navíc vytváří příjemně chladné prostředí bez průvanu. Nevíří vzduch, prach, pyl, roztoče ani jiné mikroorganismy, nezanáší se a vyžaduje si minimální údržbu. Je vhodné do ložnic, obývacích pokojů, dětských pokojů či pracoven, podmínečně ho lze použít i v kuchyních, během vaření však musí být zabezpečeno dostatečné větrání digestoří nebo ventilátorem se snímačem vlhkosti. Stropní chlazení není vhodné do místností s vysokou vlhkostí (např. koupelny, interiérové bazény apod.), protože tu hrozí, že se na chladném povrchu stropu budou srážet vodní páry. Voda do chladicích stropů se však musí někde připravit. Jsou pro to dvě možnosti: jednou je chladicí stroj (může být interiérový nebo exteriérový). Pro interiérový je třeba vyčlenit samostatnou strojovnu s rozměry asi 10 m² (pokud mluvíme o menších jednotkách pro rodinné domy). Jak je jasné už z názvu, exteriérový chladicí stroj je umístěn venku, i tak ale zůstává ještě několik technologických prvků, které je možné umístit například pod schodištěm, případně v menší komoře. S využitím konvenčních zdrojů chladu je stropní chlazení o 20 až 30 % efektivnější než klasická klimatizace. Pokud ale zapojíte jako zdroj chladu tepelné čerpadlo v kombinaci s podlahovým vytápěním, klesnou náklady na energii desetkrát až dvacetkrát.
Druhá možnost, kde vzít studenou vodu do chladicích stropů, není vždy dostupná, ale je zárukou toho nejekonomičtějšího provozu. Je to v případě, kdy lze k chlazení využít vodu ze studny. Je třeba však říci, že počáteční investiční náklady na stropní chlazení jsou vyšší než u běžné klimatizace a i realizace je finančně a časově náročnější. Z tohoto pohledu je to možnost vhodná pro novostavby rodinných nebo bytových domů, případně pro velké rekonstrukce rodinných domů.
Ze tří možností se už dá vybrat
Náš trh nabízí tři základní varianty instalace systému stropního chlazení pro byty a rodinné domy.
- Integrované ve stropní konstrukci
Nejnenápadnější je stropní chlazení integrované přímo ve stropní konstrukci. Pro tento typ se musíme rozhodnout ještě během hrubé stavby. Chladicí registry (hadice s vodou), umístěné v stropní konstrukci jen 15 mm pod povrchem, umožňují rychle ovlivnit povrchovou teplotu stropu nezávisle na tloušťce betonové desky. Uložení je cenově nenáročné a vůbec nemění vzhled ani výšku místnosti.
- Podomítkové registry
Je-li už hrubá stavba hotová, stropní chlazení se dá zavést pod omítku. Trubky se uchytí do hřebenů upevněných na stropě a pokryjí se omítkou hrubou 1,5–2 cm. Je to vhodný způsob tam, kde není možné snížit světlou výšku místnosti zavěšeným chladicím sádrokartonem nebo kazetami. Navíc je možné mírně přizpůsobit polohu rozvodů tak, aby nepřekážely např. při osazení svítidel.
- Chladicí sádrokarton
Když je systém instalován do už zařízeného interiéru, je možné využít chladicí sádrokarton, který se vyrábí z obyčejného nebo protipožárního sádrokartonu – z rubové strany se vyfrézuje drážka, vloží se trubka, která se zatmelí a přelepí zpevňující sklotextilní mřížkou. Konce trubek se připojují na hlavní rozvod pomocí rychlospojek. Montuje se jako běžný sádrokarton, a protože trubka je zapracovaná z rubové strany, má i vzhled běžného sádrokartonu.
Všechny tři možnosti zabudování stropního chlazení umožňují účinné a přirozené ochlazování a nenápadný provoz. Stropní chlazení se dá kombinovat s podlahovým vytápěním, je však nutné obrátit se na odborníky už během plánování stavby nebo rekonstrukce. Pokud výkon stropního chlazení pro daný prostor nepostačuje, mohou se k chlazení využít i stěny. Musíme si však uvědomit, že rozvody s chladicí vodou se nemohou zakrýt velkými kusy nábytku, jako jsou například skříně. A ještě jedna drobnost. Když se rozhodnete pro stropní, případně stěnové chlazení, dobře si rozmyslete, kde vyvrtáte díru na zavěšení lustru, garnýže nebo obrazů, abyste si nechtě neudělali z obývacího pokoje sprchový kout.
Ve zdravém domě zdravý vzduch
V poslední době je stále častěji slyšet o řízeném větrání s rekuperací. Souvisí to se stále rostoucí potřebou šetřit energii a snižovat tepelné ztráty objektů. Avšak to, že si dům obložíme tepelnou izolací a osadíme okna s výbornými tepelnětechnickými vlastnostmi, má i druhou stranu. Dům se stává téměř neprovzdušným, čímž roste potřeba větrat – abychom docílili hygienicky potřebného množství čerstvého vzduchu v místnosti, měli bychom jednou za hodinu vyměnit polovinu objemu vzduchu v ní. To by v moderním objektu znamenalo větrat dnem i nocí, jinak se v prostoru začne hromadit vlhkost, pachy a oxid uhličitý. Řízené větrání je v podstatě nepřetržité větrání bez otevírání oken. Zabezpečuje neustále čerstvý vzduch, za pomoci filtrů bez alergenů a plísní, bez teplotních výkyvů a bez průvanu. Díky rekuperaci – zpětnému získávání tepla z odváděného vzduchu a předehřátí čerstvého vzduchu šetří energii na vytápění, která by jinak unikala otevřenými okny, a v neposlední řadě chrání interiér před hlukem z ulice. A když už je v domě větrací systém, bylo by škoda nevyužít ho i v létě k chlazení.
To, že nám nucené větrání s rekuperací přináší moderní doba, už samo napovídá, že je to systém vhodný do moderních staveb, s malými tepelnými ztrátami přes konstrukce a minimální přirozenou výměnou vzduchu netěsnostmi stavby – do nízkoenergetických a pasivních domů, kde větrání otevřeným oknem potlačuje filozofii celého objektu, tedy snahu o minimální tepelné ztráty a zisky. Výhodné je využít ho též tam, kde větrání okny výrazně snižuje kvalitu života v interiéru, například kvůli hluku a prachu z rušné komunikace.
TEXT: Nora Škripcová
FOTO: Atrea, Daikin, Klimatech, PAUL Wärmerückgewinung (ELTIS electronic), Thermotech, Samsung
ZDROJ: HOME