Rodinný dům v Liptovském klidu

Rodinný dům v Liptovském klidu

03. 02. 2011
Diskuze (0)
Sdílet

Ani nelitovali, ani je netrápilo, že jejich dům nebude mít dvě poschodí, mnoho pokojů, působivé přesahy, niky či hru architektonických objemů. Zachtělo se jim bydlení na venkově, nejlépe na konci vsi, zády kulici asrány naplněnými výhledem do zahrady. Neměli se zadlužit, apřitom chtěli dům pro rodinu jaksepatří…

Dítě adva dospělí měli dost bydlení vpaneláku. Nebylo to špatné, ale bydlení na 40 metrech čtverečních už stačilo. Zachtělo se jim volného prostoru, dotyku spřírodou aklidu od panelákového ruchu. Kdo žil vpanelovém domě, ten ví, že takový panelák nikdy úplně nespí. Dům na venkově měl být způsobem, jak přirozeně vnímat proměny dní vnoci, jak být součástí střídání ročních období. Majitelé měli dobrou startovací pozici: pracovně se znali sarchitektem, kterému je blízký liptovský region, není mu lhostejná venkovská architektura anebrání se navrhování rodinných domů. Opatrným opatřením proti nemilým překvapením při splácení dluhu bylo prosté rozhodnutí stavět bez hypotéky, úvěru nebo jiného finančního břemene. Vyřídili si sice státní příspěvek, ale do začátku jim pomohly především našetřené peníze adobrý nápad, jak vykompenzovat náklady na stavbu domu. Nejprve to měla být samostatně stojící garáž apotom se zrodila myšlenka, že přece jejich víska není daleko od turisticky vyhledávaných cílů, tak proč se nepustit do podnikání vmalém. Místo garáže si postaví prostory pro turisty! Nebyly to plané řeči, ale součást projektu. Khlavnímu objektu – jejich rodinnému domu – se měl přistavět apartmánový domek apro parkování aut domácích ipříchozích jim architekt může navrhnout společnou zpevněnou plochu.


Oni aarchitekt

Slovenský architekt Peter Abonyi není typ člověka, který by vyhledával publicitu. Novináři si ho našli sami prostřednictvím staveb, které působí ve svém prostředí výjimečně. Tak jako chatolodě na břehu Liptovské Mary, jako kostely Božského Srdce vLomné či vLiptovských Sliačích nebo jeho zvonice aněkolik vposledním desetiletí dostavěných rodinných domů. Výjimečnost těchto staveb se promítá do pocitů pozorného kolemjdoucího, který nabude dojmu, že nic jiného než právě toto tu nemohlo vyrůst. Pozastaví se nad tím, že tu stavbu důvěrně zná, ikdyž ji spatřil poprvé vživotě. To však vpřípadě domu vPartizánské Ľupči platí více opřespolních pozorovatelích než omístních obyvatelích. Ti si prostě museli zvyknout na jednoduché obrysy domu, co ani vikýře nemá, verandu mu také nedopřáli ana západní stěně místo pořádných oken dům hledí velkým prosklením směrem do zahrad. Aktomu všemu se tváří jako nějaká stodola! Majitelé si však stejně jako člověk nezatížený vzory typické výstavby rodinných domů nedávné minulosti cení půvabu jednoduché architektury jejich domu. Pro domy adomky, které navrhuje Peter Abonyi, je příznačná poetika objevování archetypálních znaků vesnické zástavby: „Dělat architekturu na venkově neznamená lízat med. Chvíli to trvalo, než jsem si našel prostor azjistil, že mi je to určeno. Teď můžu stavět zlásky kmístu, klidem, spontánně na základě okolností. Vkaždém díle je to, co tam kdosi vloží vědomě inevědomě. Uprojektu ľupčianského domu jsem do návrhu přenesl tradici stavění jednoduchého skeletu místních stodol. Ľupča má krásné stodoly, jsou pro ni atuto krajinu typické.“

Autor architektonického návrhu: Ing.arch. Peter C. Abonyi, absolvent FA SVŠT (dnes STU) vBratislavě, 1983–1988. Vroce 1997 získal spolu sMartinem Bištanem Cenu Dušana Jurkoviče za spoluautorství architektonického návrhu římskokatolického kostela vLomné na Oravě.Místa působení, zahraniční stáže azahraniční praxe:
PÚOCR Bratislava, pobočka Ružomberok, 1988–1990, Projekting Ružomberok, 1990–1992, sdružení sIng.arch. Martinem Bištanem, 1992–1994, od 1994 samostatně působí jako autorizovaný architekt SKAFilozofie tvorby:
Od konce osmdesátých let se filozofie tvorby architekta Abonyiho zaměřila na organické koncepty, nikoli však na formální, ale spíše na obsahovou stránku organického světonázoru vrámci postmoderní plurality. Profesionálně se orientuje na koncepční autorskou architektonickou tvorbu, především voblasti sakrálních akulturních staveb, staveb voblasti cestovního ruchu aadministrativy, vytvořil několik originálních rodinných domů.

Reference:
Kostel Lomná, sM. Bištanem, 1994
Náměstí svobody, Ružomberok, sM. Bištanem, 1995
Zvonice, Sklabiňa uMartina, 1996
Rodinný dům Motykových, Ružomberok, 1997
Klášter OSF, Ružomberok, sM. Bištanem, 1998
Zvonice, Terany, Maďarsko, 1999
Kostel Liptovské Sliače, sJ. Hyravým, 2000
Administrativní budova Dvě věže Žilina, 2008
Vila na plese, Nová Lesná, 2008
Administrativní budova GasOil, Poprad, 2009
Rodinný dům Rusnákových, Ružomberok, 2009

Klid na okraji obce
VLiptovském Mikuláši dobře, ale vPartizánské Ľupči lépe: „Obešli jsme několik vesnic vokolí Liptovského Mikuláše, než se nám zalíbil tenhle kus země. Stavěli jsme, jak se říká, na zelené louce. Bylo to před sedmi lety. Náš dům tu stál první, potom se dostavěl zbytek ulice, přibyly domy sousedů. Základní architektonický návrh toho našeho vyšel od architekta, stavební projekt připravil Ing.Pavol Tkáč. Nejprve jsme však uvažovali omontované dřevěné stavbě. Nabídka na trhu se nám tehdy cenově nezdála. Rozhodli jsme se zdít adům postavit tak, aby se sice svými vlastnostmi blížil nízkoenergetickému, ale aby nás hned na začátku finančně nevyčerpal. Vté době nám spíš šlo oekonomiku počátečních nákladů. Teď se asi dají stavět energeticky úsporné domy oněco levněji, ale tehdy jsme si to nemohli dovolit. Potřebovali jsme bydlet co nejdříve aza co nejnižší cenu.“ Koupili si tedy trojúhelníkovitou parcelu na konci vsi, která byla ataké zůstala zcela na okraji parcel snovostavbami. Za nimi jen pole alouky avýhled na tatranské štíty.

Rozlohu pozemku chtěli větší, než bývá nyní zvykem. Ona sice chvíli váhala, ale on měl hned jasno. Stavět se mělo tak, aby byl kolem jejich obytného prostoru dostatek vlastní zelené plochy, výběh pro psí společníky, volnost pro dítě, dost místa na širokou otevřenou terasu aaby plot byl co nejdále od stěn jejich dřevostavby. Původní myšlenka, že budou bydlet vmoderní dřevostavbě, se po přezkoumání cen, možností spolupráce sdodavateli azohlednění místních podmínek změnila vrozhodnutí postavit omítnutou zděnou stavbu. Vté době se už na upřesňování obrysů budoucího nepodsklepeného domu pro trojčlennou rodinu podílel architekt. Nadispozici domu se shodli – pohodlné bydlení nepotřebuje zbytečné chodby. Teď mají vnitřní prostor bez pocitu stísněnosti či omezení množstvím příček, společenský prostor se otevírá velkým prosklením do zahrady, půdorys je rozumně otevřený do středu domu, kde se volný prostor obývacího pokoje, kuchyně ajídelny zvedá až pod šikminy sedlové střechy. „Stavěli jsme podle prvního architektonického návrhu, ačkoliv jsme uvažovali iojeho obměnách. Jednoduchá stavba sobytnou plochou 120 metrů čtverečních adřevěnou odvětranou fasádou nakonec připomíná dřevostavbu. Před rokem jsme zavolali místní tesaře anechali si dům obložit modřínem. Obklad by měl odolat vnějším podmínkám.“

Zamyšlení nad konvencí
„V našich končinách se málokdy navrhuje absolutní design. Všechno navrhnout najednou aperfektně není unás tak běžné. Lidé si spíš od architekta nechají poradit, jak vypracovat kompletní projekt. Ľupčianskému domu jsem navrhl základní architekturu, kdetailům se majitelé dopracovali sami. Jsou příkladem lidí, které není třeba obracet aani přesvědčovat otom, co je pro ně dobré,“ říká osvých klientech Peter Abonyi apo krátkém zamyšlení doplňuje: „Kolektivní vědomí venkova funguje, promítá se ivtradici stavění. Zakoření se způsoby, které se jen postupem času obměňují. Ojedinělý ajediný příklad moderní stavby místní zpočátku spíš znejistil, než přitahoval. Po několika letech akceptují vzhled domu, ale zatím jeho příklad nenásledují. Vmyslích lidí ještě žije archetyp domu stypickou valbovou střechou zdruhé poloviny minulého století. Typ domu se tu obměňuje alidé si možná neuvědomují, že fungují ze zvyku, atak stavějí jen obměny téhož archetypálního domu. Je to výsledek myšlenkového prefabrikátu. Ten je zatím nepustí dál. Pro většinu je ještě stále cizí profesionální přístup, ve kterém jim architekt analýzou konkrétních podmínek navrhne vhodné bydlení.“ Majitelka připomněla jednu zpříhod: „Nemůžu říct, že by naši stavbu lidé nebrali. Zastavil se tu nedávno mladý pár. Že prý tudy projížděli před dvěma lety atak nějak by si rádi postavili vlastní dům, jestli si to můžou prohlédnout.“ Prohlédli.

TEXT: Marína Ungerová
FOTO: Dano Veselský

Kategorie: Návštěvy domů Rodinné domky
Tagy: architektura rodinne domy venkov
Sdílejte článek

Diskuze