Jak se stará hospodářská budova proměnila v charizmatické bydlení

Architekti přehodnotili staré, dali mu novou funkci, a doplnili nové. Stavba je bohatá na množství zajímavých pestrých detailů, hru barev, prolínání minulosti a přítomnosti, stínů a světla.

Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo

Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo

Sami netušili, jaký bude výsledek

„Když jsme začali řešit tento projekt, netušili jsme, jak skončí. Projektovali jsme dennodenně přímo na místě, zde jsme také řešili problémy. Vytvořili jsme intenzivní týmovou spolupráci s klientem a staviteli. Naším prvotním cílem bylo vyhnout se kolapsu skupiny bývalých skromných zemědělských staveb, které se ve starých dobách používali jako seník, sklad nářadí, stodola pro mláďata. Byl tu vodovod, kuchyň pro pracovníky a jeskyně používána jako „chladnička“ na udržování jídla v čerstvém stavu,“ vysvětlují architekti ze studia OOIIO Architecture.

Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo

Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo

Stovky let dozadu

Některé části staré hospodářské stavby jsou staré stovky let, jiné pocházejí „jen“ ze začátku dvacátého století. Všechny však měly jedno společné. A to levnou konstrukci, která se používala při stavbě hospodářských budov na venkově. Samozřejmě, i špatná údržba hrála svou roli. Jako první tedy museli architekti řešit výztuže střechy a stěn. Respektovali starý způsob, jakým se kdysi stavělo. Výsledkem je jedinečný dům, který je kombinací nového a starého.

Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo

Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo

Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo

Cihly jako jediný doplněk

Důležitým rozhodnutím bylo vytvořit celistvý prostorový soubor. Někdejší místnosti byly totiž poměrně malé a oddělené. Vznikl velkolepý otevřený prostor. Z bývalého domu ponechali cihlovou stěnu z krásných starých velkých cihel a přesvědčili klienta, že budou používat cihly jako jediný doplněk nově budovaných zdí. V této oblasti je dlouhá tradice zděných konstrukcí, byla ideální materiálovou volbou i v tomto případě.

Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo

Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo

Chybělo schodiště

Zajímavé je, že i když budova je třípodlažní, jediné schody vedly do „jeskyně“ v podzemí. Proto bylo třeba doplnit schody mezi přízemím a prvním nadzemním podlažím. Kdysi se pracovníci prý jednoduše vyškrábali po stěně nahoru. Schodiště architekti vyřešili jako točité a přilepili ho ke stávající stěně. Má cylindrický tvar a působí tak, jako by vždy k budově patřilo.

Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo

Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo

Obnovili, co se dalo

Velkým plusem pro architekty i charizma domu je, že se jim podařilo opravit mnohé starodávné architektonické prvky: staré dveře, hliněné dlaždice, konstrukční trámy a sloupy, odhalit původní materiál stěn skrytý pod množstvím nánosů. Kouzlo domu dovedli do dokonalosti hrou s barvami a světlem. Stěny vymalovali bílou vápennou barvou, na původní konstrukční prvky použili tradiční indigovou modrou. Nové prvky jsou kovové.

Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo

Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo

„Výsledkem všech těchto architektonických prací je rozmanitost odstínů a detailů, které přehodnocují staré a mísí ho s novým. Tak vznikla mozaika odstínů a detailů,“ charakterizují svou práci samotní autoři.

Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo

Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo

Rekonstrukce hospodářské budovy v Toledu

Architektonické studio: OOIIO Architecture

Designový tým: Joaquín Millán Villamuelas, Natalia Garmendia Cobo, Milda Dudonyte, Pilar Bolaños Almeida

Rok realizace: 2016–2017

Místo: Mora, Toledo, Španělsko

Plocha: 235 m²

Sabína Zavarská
Foto: OOIIO Arquitectura, josefotoinmo