Vestavba v ruině: Projekt, který boří představy o tom, jak zacházet se starými domy

Budov, které po dlouhých letech své existence ztratily funkci a význam, je na venkově spousta. Pomalu se rozpadají, zarůstají a když mají smůlu, někdo je zlikviduje a na jejich místě postaví více či méně vydařenou novinku. U jiných se jejich majitel lopotí s rekonstrukcí, aby zachoval co možná nejpůvodnější výraz domu, což se mnohdy ne úplně daří.

Bez kompromisů, originálně a s vtipem přistoupili k několik set let starému domu v Zadním Arnoštově u Jevíčka nedaleko Svitav architekti Jan a Barbora Horovi a Jan Veisser ze znojemského studia ORA. Řekli si, že není potřeba bourat, ani se nechat svazovat rekonstrukcí. Místo toho vložili do cihlové obálky původní usedlosti, ze které zbylo jen obvodové zdivo a střecha, nový dům.

Plášť cihlového domu architekti zachovali, jeho zničený vnitřek vyprázdnili a zaplnili novým domem. Do fasády ale zasahovali tak, jak bylo potřeba, bez zbytečného sentimentu. Moderní dům nemůže žít jen uvnitř starého obvodového zdiva, ale prodírá se ven svým vlastním, potřebným způsobem. Zdroj: BoysPlayNice

Původní obytné stavení bylo za komunistického režimu necitlivě přebudováno na sýpku a dlouhé roky chátralo. Architekty oslovené současným majitelem k vypracování projektu revitalizace dům naprosto okouzlil. Od počátku se snažili najít takové řešení, které budově nejvíce prospěje.

„Společně se stavebníky jsme si kladli otázku, zda se máme kam vracet. Při jakékoliv snaze o tradiční opravu bychom o tenhle charakter ruiny přišli. Relativně brzy jsme proto zavrhli spekulativní rekonstrukci původního stavu, i jakékoli další imitace. Navrhli jsme zafixovat stávající stav romantické ruiny a vstoupit do domu nově“, popisují autoři.

Otevřený obytný prostor přesahuje dvě patra. Trámový strop je složen z původních zdravých trámů. Krásná kachlová kamna a jednoduché vybavení obývací části domu v jemných přírodních odstínech navozují klid a pohodu. Zdroj: BoysPlayNice

Výška stavby se vrátila do původních dvou pater a členění fasády, do níž architekti dle potřeby a bez zbytečného sentimentu zasahovali a navrhovali nové otvory, se přizpůsobilo novému účelu. Vnitřek byl kompletně vyprázdněn, aby zde mohl vzniknout nový, čistý prostor, který by splňoval veškeré požadavky na moderní bydlení a energetické standardy.

Projekt je naším manifestem, jak je možné zacházet se starými domy. Není nezbytně nutné přijít o autenticitu stáří, není nezbytně nutné demolovat, ale ani rekonstruovat dogmaticky památkářský. Zároveň je i v takovém případě možné stavět ekonomicky za použití současných materiálů a dosahovat požadovaných parametrů. 

Ruinu staré usedlosti popisují jako „znásilněný dům“. Projekt byl pro ně bezesporu výzvou, ale směr, kterým se vydat, našli velmi rychle. „Je to jeden z projektů, kdy jsme jeli na první dobrou. Koncept byl jasný brzy a velmi rychle jsme našli shodu se stavebníky,“ vysvětluje architekt Jan Hora.

Pohled do otevřeného prostoru kuchyně, jídelny a obývacího pokoje zarámovaný v dřevěném rámu okna je impozantní. Tradiční dřevo doplňují moderní závěsná svítidla i bodovky u schodiště. Zdroj: BoysPlayNice

Unikátnost celého projektu spočívá v tom, že konstrukce obou budov existují nezávisle na sobě, ale přesto fungují jako dobře sehraní parťáci, kteří společně baví případné publikum. Původní konstrukce mohla zůstat v podobě ruiny a tu a tam nakukovat do krásného interiéru, který se na oplátku uplatňuje směrem ven, aby bylo jasné, že uvnitř se něco zajímavého, krásného a velmi příjemného děje.

Nový dům je vystaven z izolačních tvárnic a obě konstrukce odděluje větraná mezera. Zdravé dřevěné konstrukční prvky byly recyklovány na trámových stropech a výměnách krovů a starý cihlový plášť, který přežil věky, dál chrání novou vestavbu před vlivem počasí.

Výrazné geometrické členění a uklidňující modř kuchyňského ostrůvku se doplňují a poutají pozornost. Zdroj: BoysPlayNice

Pojďme tedy nahlédnout do domu, který slouží majitelům k vlastní rekreaci, ale zároveň je možné si ho pronajmout. Velkorysý obytný prostor přesahuje přes dvě patra a spojuje kuchyni, jídelnu a obývací pokoj v jeden vzdušný světlý prostor. Schodiště vede z haly do jednotlivých pokojů s vlastní koupelnou. Interiér akcentují skleněné mozaiky, keramické dlaždice, jasanové dřevo a smrkové desky, tedy materiály, které bychom ve venkovském stavení očekávali, protože sem tradičně patří.

Místo opuštěného zničeného vnitřku plného harampádí, který byste při letmém pohledu na dům čekali, najdete uvnitř živý prostor, který místy rozpustile respektuje charakter staré stavby. Zdroj: BoysPlayNice

Stejně jako respektuje svou historii dům, i zahrada byla řešena tak, aby se stala přirozenou součástí krajiny. Neexistují zde žádné fyzické hranice, pozemek vymezují pouze fragmenty suchých zídek a cortenová brána. Zahrada plně respektuje své okolí, z něhož si vypůjčila ovocný sad i louku s hlohy. 

PROFIL

novostavba uvnitř starého pláště

zastavěná plocha 250 m²

lokalita Zadní Arnoštov, okres Svitavy

O autorech

MgA.Barbora Horová, Ing. Arch. Jan Hora a Ing. Arch. Jan Veisser spolupracují ve vlastním studiu ORA, jehož název vnímají jako zkratku Originální regionální architektura, protože jejich hlavním tématem je maloměsto a jeho kontext.

Text: Martina Paulová

Foto: BoysPlayNice

Zdroj: Časopis HOME