V Brně postavili první energeticky plusový dům v České republice
Postavit dům v proluce široké jen 5,5 m a dostat do něj dva samostatné byty pro celkem 6 lidí byl už sám o sobě komplikovaný úkol. V brněnském Vize Ateliéru to navíc vymysleli tak, aby si stavba dokázala na sebe vydělat.
Rostislav Kubíček je stavební inženýr a certifikovaný projektant pasivních domů – svůj první pasivní dům naprojektoval už před více než patnácti lety a od té doby jiné nedělá. Má rád výzvy a promyšlené stavby, které dávají smysl, a přesně takový je i dům, který postavil pro svou rodinu v brněnské čtvrti Komín.
Do úzké proluky navrhl řadový rodinný dům s jedním podzemním podlažím, dvěma nadzemními a podkrovím. Do tohoto prostoru se vešly dva samostatné byty a garáž. Z východní a západní strany je dům sevřený mezi sousedními stavbami, hlavní, uliční fasáda je orientovaná na jih – zde jsou velká okna i hlavní vstup do domu. Na severní straně je umístěno vnější schodiště, z něhož jsou přístupné oba byty.
„Při projektování pro nás byla prioritou ekologie a ekonomie, proto jsme v maximální míře používali ekologické materiály jak při stavbě, tak i při úpravě vnitřních i vnějších povrchů,“ říká autor a majitel v jedné osobě. Nevytápěný suterén tvoří železobetonová konstrukce, nad ní jsou obytná podlaží.
„Vzhledem k omezenému prostoru v proluce jsme na obvodové nosné stěny vytápěné části zvolili konstrukční systém z dřevěných panelů CLT doplněný o tepelnou izolaci. Použitím dřevěných panelů s tloušťkou pouze 84 mm jsme totiž ušetřili 7,3 m2 využitelné podlahové plochy. Tato úspora je přitom počítaná oproti zdivu z vápenopískových cihel tloušťky 175 mm, což už je prostorově úsporný zdicí systém,“ popisuje Rostislav Kubíček.
„Myslím, že více než o úspory jde lidem o pocit nezávislosti, která přináší klid. Nezávislost na tom, kolik bude distributor účtovat za dodávky energií, na výsledcích sporů o plynovody… Proto se dnes prosazují nejen pasivní, ale i nulové a plusové domy, které představují další krok k nezávislosti.“
Rostislav Kubíček
Dům také splňuje tzv. plusový standard. „Velmi zjednodušeně lze říci, že plusové domy jsou takové, které dokážou vyrobit víc energie, než spotřebují,“ vysvětluje majitel.
Počítá se přitom s primární energií, která v sobě zahrnuje nejen energii spotřebovanou přímo v domě na vytápění, ohřev vody a provoz spotřebičů, ale je v ní započítaná i účinnost výroby energie a ztráty při jejím přenosu. Aby mohl být dům plusový, je proto nutné využívat v něm obnovitelné a místní zdroje energie, například místní dřevo, sluneční záření nebo vítr. Cesta ke jménu vede zároveň přes co nejlepší tepelně technické parametry stavby – nejprve je nutné minimalizovat potřebu tepla na vytápění, potom pomocí technologií získat obnovitelnou energii. V případě domu v Komíně na to slouží fotovoltaické panely a peletový kotel.
Fotovoltaické panely osazené na části střechy orientované na jih svědčí už na první pohled o úsporném provozu domu. Zajišťují hlavně ohřev vody, ale i provoz spotřebičů. Vytápění zabezpečují nízkoteplotní podlahové rozvody, do nichž se voda ohřívá v kotli na pelety.
„Naše roční spotřeba je asi jeden kubík pelet. Jelikož kotel funguje automaticky, včetně podávání pelet, běžná obsluha spočívá jednou za rok ve vynesení popela a objednání pelet,“ popisuje domácí pán. Každý byt má také větrací jednotku s rekuperací ‒ vzduch se nasává ze zahrady za domem, takže je v interiéru stále čerstvý a svěží, navíc je díky rekuperaci v zimě předehřátý.
Velmi zajímavý je i koncept financování domu. Mladá rodina využívá větší byt a z pronájmu toho menšího se jim zaplatí více než polovina sumy na splátku hypotéky. Bydlí tedy ve vlastním domě a měsíční náklady mají nižší, než kdyby žili v podnájmu. Když budou mít hypotéku splacenou, celé náklady na energetický provoz objektu pokryje jeden měsíční nájem z druhého bytu. Rodina tak bude bydlet „zadarmo“ a navíc si na sebe dům bude po většinu roku vydělávat. Další možností do budoucnosti je využití menšího bytu jako „výměnku“ pro rodiče.
Konstrukce
Jako základ pro obytnou stavbu slouží technické podlaží, v němž je situovaná garáž a kotelna, a konstrukčně ho tvoří železobetonový monolit. Na něm je postavená lehká dřevěná konstrukce obytné části z lepených dřevěných panelů (CLT), které jsou doplněné dřevovláknitou tepelnou izolací. Díky tomuto systému se na úzké parcele podařilo ušetřit 7,3 m2 využitelné podlahové plochy.
Řezy domem
V domě jsou dva samostatné byty – na 1. poschodí se nachází menší, dvoupokojový s plochou 53 m2, druhé poschodí a podkroví zabírá větší, čtyřpokojový mezonet s obytnou plochou 94 m2. Oba byty jsou přístupné po schodišti, které je umístěno mimo budovy na severní straně.
Profil
MAJITELÉ
Rostislav Kubíček s manželkou Hanou a dvěma dcerami. On je autorizovaný inženýr a certifikovaný projektant pasivních domů. Spolu s architektem Martinem Krčem založili v Brně architektonickou kancelář Vize Ateliér.
NEMOVITOST
Rodinný dům v Brně – Komíně se čtyřmi podlažími a dvěma bytovými jednotkami postavili v proluce se šířkou pouhých 5,5 m. Na zastavěné ploše 76 m2 poskytuje obytnou plochu 147 m2 a nevytápěnou plochu suterénu 54 m2. Jeho energetické hodnocení je plusové.
AUTOŘI
Rostislav Kubíček z Vize Ateliéru, který se zaměřuje výhradně na projektování nízkoenergetických a pasivních domů. vizeatelier.eu
Text: Erika Kuhnová
Foto: Vize Ateliér. s.r.o.
Zdroj: časopis HOME
Autor článku by si měl uvědomit, že Čechy rozhodně nesahají až k Brnu 🙁
Jen same schody!!!! To je spatny !!!!
dle tvého nacionalsmu to vypadá, že žiješ v Německu
chtělo by to výtah, že? :))))
hehe ten peletovy kotel bude fakt bezdrzbovy 🙂 a ty panely atd taky a kvalita stavby z drevenych panelu za 20 let bude taky zajimava , vyhozene penize cela stavba , akorad to prvni podlazi vydrzi
Pane ferdo o nacionalismu můžete přednášet Čechům v Čechách ,kteří přiletí ze zahraničí do Čech, všechno se děje v Čechách i když už je to na moravě