Jaké základy pod rodinný dům?
Každá stavba musí být pevně spojena se zemí, proto je třeba zohlednit specifické danosti prostředí, ve kterém bude stát. K základům přistupujte s filozofií, že drží celý dům a spolu s nosnými stěnami jsou jen velmi těžko následně opravitelné.
Tvar základových konstrukcí závisí na statickém návrhu stavby zahrnujícím geologické poměry a tvaru terénu a také na tom, zda bude dům podsklepený, nebo ne. Vhodné je, aby součástí projektu domu byl i geologický průzkum, i když ho stavební zákon nepřikazuje a stavební úřady obvykle nepožadují.
Než se pustíte do budování základů, měli byste si zjistit maximum informací o pozemku. Pokud nejsou známy vlastnosti a složení podloží, není možné, aby statik správně navrhl základovou konstrukci.
Vaše novostavba může nadělat problém sousedům. Pokud je založena ve větší hloubce než sousedící starší stavba, je třeba zajistit stabilitu staršího objektu. FOTO iStock
Nepodceňujte průzkum podloží
Než se pustíte do budování základů, měli byste si zjistit maximum informací o pozemku. Pokud nejsou známy vlastnosti a složení podloží, není možné, aby statik správně navrhl základovou konstrukci. Druh zeminy a její únosnost mají vliv na velikost základů. Hloubka spodní vody a její agresivní působení na základy ovlivní způsob zakládání.
Statik sice může navrhnout základy i bez průzkumu na předpokládanou únosnost zeminy, ale jsou pak většinou předimenzované a možná ve skutečnosti postačí méně betonu. Může se stát i to, že po vykopání základů budete muset měnit způsob zakládání. Například ve velmi štěrkovité a sypké půdě nebude možné vykopat plánované základové pásy, což je nejběžnější způsob zakládání rodinných domů, ale bude nutná základová deska. Inženýrsko-geologický průzkum je nezbytný, pokud jste se rozhodli stavět v rizikovém území – tam, kde jsou sesuvy půdy, bahenní usazeniny, umělé navážky, oblasti s výskytem záplav a poddolování.
O takových problematických zónách byste měli dostat informaci na stavebním úřadě. Tam by měli mít k dispozici inženýrsko-geologické mapy a v nich jsou znázorněny všechny důležité složky přírodního prostředí konkrétního území a s nimi spojená rizikovost. Pokud se obáváte částky za geologický průzkum velkými vrtnými soupravami a mechanismy, pro rodinné domy existuje finančně i technicky méně náročná metoda pomocí ručních přenosných přístrojů a malé sondy, která se dá kladivem zahloubit 2 nebo 3 m.
Je vhodné, aby součástí projektu domu byl i geologický průzkum.
Nejjednodušší a nejrychlejší je budování základových pásů.
FOTO iStock
Před betonáží je vhodné udělat štěrkové lůžko na odvedení vody.
Pokud je podloží méně únosné nebo je vyšší hladina spodní vody, je třeba budovat základovou desku ze železobetonu.
Základové pásy
Nejjednodušší a nejrychlejší je budování základových pásů. Musí být pod každou nosnou stěnou, nástupním stupněm schodiště, komínem a pod příčkami od 150 mm tloušťky. Jejich šířku navrhne statik na základě únosnosti podloží, obvykle vychází z tloušťky zdiva, ke které se připočte 100 – 150 mm na obě strany. Donedávna bylo běžné betonovat základy z monolitického betonu, dnes se budují pomocí prefabrikovaných bednicích tvárnic.
Ukládají se do 20 – 30 cm silného betonového podkladu, širokého podle statického návrhu, aby se zachovala roznášecí plocha. Podle projektu se tvárnice vyztuží a zalijí betonem. Při použití takovýchto tvárnic, které se vyrábějí v různé tloušťce, odpadá montáž bednění. Uspoří se i beton a základy vytvoříte okamžitě, není třeba čekat na zatvrdnutí betonu a následné odbedňování. Ještě před betonáží je vhodné udělat štěrkové lože v tloušťce 15 – 20 cm na odvedení vody, která se dostane pod základy.
Na jejich betonáž se většinou používá beton třídy B 15, což je poměrně nízká třída. Na třídě betonu, tedy jeho požadované kvalitě, závisí poměr jednotlivých složek betonu. Při svépomocné výstavbě se beton připravuje nejčastěji přímo na stavbě v míchačce. Sice tím lze zlevnit výstavbu, ale není jisté, že dodržíte požadovanou třídu betonu. Navíc je to pracné a prodlužuje se doba výstavby.
Pokud si objednáte beton z betonárky, přivezou vám ho v domíchávači, kvalitní a dobře promíchaný. Takový postup vyjde dráž, ale urychlí výstavbu. Základy lze vybetonovat i během jednoho dne.
Klimatická oblast je při zakládání důležitá. V závislosti na ní je nutné zakládat v hloubce minimálně 80 – 160 cm pod terénem, a to z důvodu promrzání a objemových změn zemin. FOTO CM BETON
Dejte si pozor i na kvalitu betonu a jeho třídu – za lepší kvalitu betonu, který bude mít větší tuhost a pevnost v tahu i tlaku, se vyplatí připlatit pár korun navíc.
Základová deska
Tam, kde je podloží méně únosné, podle statických výpočtů vycházejí velmi široké základové pásy nebo je vyšší hladina spodní vody, je třeba budovat základovou desku ze železobetonu.
Její tloušťku navrhne statik výpočtem a může být od 600 až do 1 200 mm. Deskové zakládání zvolí projektant i v případě, že pod různými částmi domu jsou rozdílné zeminy. Zabrání se tak nerovnoměrnému sedání stavby. Je to finančně náročnější, cena tvoří nezanedbatelnou část rozpočtu.
Zatímco vybetonovat základové pásy není problém ani při svépomocné výstavbě, udělat rovnou a precizní základovou desku chce opravdu praxi a skutečného mistra. Při málo únosné půdě, nebo pokud je spodní voda v úrovni základů, se použijí hlubinné základy. Například dům u jezera nebo v záplavové oblasti je vhodné založit na pilotách z betonu, oceli či železobetonu. Na jejich hlavice se pak ukládají základy.
Ve svažitém terénu je nutné odvodnit svah a zajistit ho proti sesuvu půdy. FOTO iStock
DOPORUČUJEME
Co zahrnuje stavba základů domu?
1. Příprava – nepodceňte případný geologický průzkum.
2. Výkop pásů, vložení armatury, vložení průchodů na sítě a betonování.
3. Vytažení základových pásů po obvodu a pod nosnými stěnami do výšky, ideálně pomocí betonových tvárnic.
4. Vyvedení sítí pod základy směrem ven jak nad budoucí základovou desku, tak mimo základy do země pro napojení zvenčí.
5. Vyplnění místa uvnitř základů, nejlépe zeminou a navrch štěrkem.
6. Vybetonování základové desky včetně jejího vyztužení z kari sítí.
Dobrá rada
Při betonování základů nezapomeňte na průchody sítí základy a na uložení uzemňovacího pásu a hromosvod!
Konstrukční zásady základů
1. Dostatečná nosnost během roku – v mrazech a při jarním tání sněhu.
2. Budování v nezámrzné hloubce – více než 1 m pod povrchem.
3. Zajistit, aby pod základem nevzlínala voda do konstrukce stavby.
-
- Ve svažitém terénu je nutné odvodnit svah a zajistit ho proti sesuvu půdy. FOTO iStock
-
- Klimatická oblast je při zakládání důležitá. V závislosti na ní je nutné zakládat v hloubce minimálně 80 – 160 cm pod terénem, a to z důvodu promrzání a objemových změn zemin. FOTO CM BETON
-
- Vaše novostavba může nadělat problém sousedům. Pokud je založena ve větší hloubce než sousedící starší stavba, je třeba zajistit stabilitu staršího objektu. FOTO iStock
-
- FOTO iStock
-
- FOTO iStock
TEXT: Adela Motyková
FOTO: archiv firem, iStock
ZDROJ: časopis HOME
Motyková, kdo vám prozradil, že beton má pevnost v tahu, navštivte ho a dejte mu do huby, pokud jste na to přišla sama, víte, co máte dělat. pokud píšete o něčem, tak si o tom aspoň něco přečtěte.
Jsou to základové pasy ne pásy.
Pane Bože! Paní Adéla Motyková bude zřejmě pěkná motyka!!!
Jinak, těch blábolů je tam opravdu hodně (uzemňovací pás: správně zemnící pásek FeZn, průchody sítí: správně např. prostupy inženýrských sítí).
Bod „3“: „Vytažení základových pásů po obvodu a pod nosnými stěnami do výšky, ideálně pomocí betonových tvárnic“:
srozumitelně technicky by např. mohlo být: zhotovení základových pasů pod všemi nosnými konstrukcemi (obvodové stěny, střední nosné zdi včetně pilířů, schodiště a komínového tělesa) na konkrétní úroveň – výšku (bývá jich i více) dle PD. Pro snazší způsob provádění a eliminaci pracnosti na bednění doporučujeme použít betonové tvárnice systému ztraceného bednění.
Bod „4“:“Vyvedení sítí pod základy směrem ven jak nad budoucí základovou desku, tak mimo základy do země pro napojení zvenčí“:
opět, velice podivně napsáno; mohlo by být uvedeno např.:(ještě ale v článku výše uvádí – popisuje prostupy přes základové pasy, tady níže ale píše o „sítích pod základy“. Tak buď jsou sítě výš než základová spára, pak musí být přes ně prostupy, nebo jsou sítě hlouběji, pak je správně uvedeno „pod základy“).
A celkově ten popis polohy sítí je strašně krkolomný, netechnický, blbě!
Mohlo by být třeba: před betonáží desky je nutná instalace inženýrských sítí v projektem uvažovaném rozsahu. Není-li možné provést přípojky celé, založíme jejich části v odpovídajících hloubkách min. 1 m před základovým prahem a vyústíme je v potřebném místě uvnitř objektu nad rovinou základové desky. Pro přívod přípojky elektro osadíme chráničku (např. KOPOFLEX 110 mm).
A plynová přípojka má úplně svá specifika, to raději nebudu rozebírat vůbec.
Tedy na závěr, je mi líto všech, kteří by se rozhodli řídit se radami paní „Motyky“.
A úplně poslední informace = má letitá zkušenost, kdo chce i rada.
Já osobně nikdy, i pokud je to v PD požadováno, neprovádím tzv. ochranu základové spáry štěrkem! A proč? Protože touto vrstvou štěrku se vytvoří vlastně jakási plošná drenáž, do které se prosakující voda stahuje. A co způsobí? V případě zvýšeného výskytu postupně rozmáčí základovou spáru, ta se stává méně únosnou a někdy o dost později, někdy již v průběhu zvyšovaného zatížení základové spáry budovanou stavbou, dojede k nerovnoměrnému dosednutí, které se zpravidla nějakou tou prasklinou, obvykle v obvodovém zdivu, projeví.
Nejhorší je, že je třeba několik let sušší období, neděje se vůbec nic, pak přijdou jeden, dva roky mokřejší a teprve až tehdy se problém projeví. Má zkušenost je taková (a myslím, že i starší teorie taková byla), že základová spára má být začištěna po strojním hloubení (případně přehutněná), rovná a suchá. V případě svažitého terénu bude pochopitelně odstupňovaná dle tvaru ČTÚ (čistých terénních úprav).
A betonová směs základového pasu by měla přijít přímo na takto upraveno zeminu, základovou spáru, aby maximálně vytěsnila veškeré nerovnosti, póry a neumožňovala vodě spáru narušovat.
A pro přirozený odvod průsakové vody od základové spáry výborně poslouží správně provedená instalace drenážního potrubí. Ale to je zase jiná kapitola.
Z.R.