Slabiny šikmých střech

Největším problémem kvality střech u nás je vliv lidského faktoru. Realizace střechy jen podle projektu pro stavební povolení, bez zdokumentovaných stavebních detailů, je u nás až příliš častým negativním jevem. Ani ten nejkvalitnější střešní materiál však nesplní své poslání, bude-li nesprávně nebo nekvalitně použit. Nečekaná investice do oprav nekvalitní střechy vás nakonec bude stát více než poctivá příprava a důslednost při realizaci.

Dejte si poradit opravdovými odborníky a nebojte se ptát. Nikdo od vás nebude čekat vědomosti o konstrukcích střech. K tomu jsou ti, kdo to studovali a zabývají se tím. Tak se ptejte! Když se odhodláte ke svépomocné výstavbě nebo rekonstrukci střechy, určitě není vhodné kombinovat a skládat vrstvy střešního pláště na základě nejnižší cenové nabídky a vlastního úsudku. Konstrukce zateplené střechy, ať už šikmé nebo ploché, je opravdu složitá a náročná na kvalifikované realizování všech detailů. Věnujte svůj čas raději vyhledání zkušených odborníků s dobrými referencemi.

Nejčastější chyby

• Pozor na nedostatečně vysušenou nosnou dřevěnou konstrukci nebo na konstrukci napadenou dřevokaznou houbou.
• Sklon střechy u tvrdé skládané krytiny nemá být menší než 17°. Při menším sklonu nesmí chybět vodotěsné podstřeší nebo vhodná pojistná hydroizolace.
• Pozor na nevhodný výběr pojistné fólie, například když se polyetylenová mikroperforovaná fólie, která má minimální hydroizolační schopnost, použije na bednění, může zapříčinit tvorbu kondenzátu, který bednění zatěžuje.
• Tvorbu kondenzátu, který potom stéká do izolace, způsobuje i nedostačující odvětrání v hřebeni střechy. 
• Napojení jednotlivých pásů pojistné hydroizolace musí mít předepsaný přesah (10 cm), jinak hrozí při silných srážkách zatečení.
• Když se náhodou při montáži poškodí pojistná hydroizolační fólie, nesmí se dodatečně opravovat zespodu, ale ještě před zakrytím krytinou se musejí poruchy opravit záplatou shora.
• Hydroizolační fólie nesmí při zhotovování šikmé střechy zůstat nezakrytá déle, než je lhůta povolená výrobcem. Může se poškodit její hydroizolační vrstva, a celá fólie se tak stane nefunkční.
• Přečnívající a do okapu zasahující hydroizolační fólie na spodní straně střešní roviny představuje nesprávné řešení ukončení fólie.

Z plechových střešních krytin sněhová vrstva sklouzne na zem bez větších problémů. V případě, že by sníh padající ze střechy mohl zranit osoby nebo poškodit majetek, k zadržení sněhu se používají sněhové zábrany nebo sněhové rozrážeče. Na trhu je několik typů těchto sněhových zábran a rozrážečů. Faktem je, že povětrnostní podmínky ve střední Evropě jsou trochu jiné než například ve Skandinávii, kde má napadaný sníh během zimy většinou stejnou konzistenci. V našich podmínkách, pod vlivem teplotních změn a výkyvů během zimy, se sněhová vrstva na střeše může změnit v těžkou, ledovou masu. Její obrovský tlak nemusejí sněhové zábrany udržet, hlavně u větší vrstvy sněhu, a může dojít k jejich poškození. Pokud se tedy na střeše nachází neúnosná vrstva sněhu, která by mohla způsobit uvedené problémy, je nutné ji odstranit. Je třeba však dávat pozor na to, aby nedošlo k poškození lakoplastové povrchové úpravy střešní krytiny. Proto se při odstraňování sněhu doporučuje nechat na střeše ochrannou vrstvu o tloušťce asi 5 až 10 cm. (Ruukki)	Střešní krytina – to nejsou jen samotné tašky, šindele či desky. Výrobci nabízejí většinou kompletní střešní systém včetně doplňků a příslušenství ke konkrétní krytině. Využijte je a neexperimentujte s provizorními řešeními. Například i upevnění hromosvodu je důležité řešit pomocí doplňků krytiny k tomu určených. Vrtání děr do krytiny a „nějaké“ uchycení „něčím“ se určitě nevyplatí ani z hlediska k funkčnosti hromosvodu, ani z hlediska izolační schopnosti krytiny. (Bramac)
Díky své ohebnosti jsou šindele vhodným materiálem na složité střešní konstrukce. Především díky schopnosti snadno se tvarově přizpůsobit řezáním jsou předurčeny na složité střechy, u nichž se klade důraz na precizní provedení detailů. Také na náš trh se však dostává stále více imitací šindelů, které svou kvalitou neodpovídají standardním výrobkům. Druhým problémem je, že díky navenek velmi jednoduché a rychlé instalaci existuje mnoho střechařů „imitátorů“, kteří pro nedostatek znalostí jednotlivých technik rovněž snižují životnost a zhoršují pověst šindelům jako takovým. Vybírejte proto kvalitní výrobce s certifikáty, kteří vám poskytnou i přesné návody způsobu realizace nebo vám doporučí kvalitní firmu se zkušenostmi při realizaci střešní krytiny z konkrétního materiálu. (IKO)	(Mediterran)

• Nešetřete na tloušťce a kvalitě tepelné izolace, chcete-li mít příjemné klima v podkrovním prostoru. Hlavní vrstva by neměla být tenčí než 16 cm a druhá vrstva by měla být silná alespoň 4 cm, což platí pro naše klimatické podmínky. Také zde je důležité dokonalé provedení technických detailů, aby nevznikaly tepelné mosty a aby se zabránilo pozdějšímu výskytu plísní.
• Důležité je nepodcenit ani ten nejmenší koutek tím, že se tam vynechá tepelná izolace. Tepelné mosty umějí nadělat velké problémy, plísně nevyjímaje.
• Největší a nejčastější chyby se dělají při provedení parozábrany. Kvalitní, avšak někdy možná dražší materiály se často nahrazují levnými, určenými k jinému účelu, například stavební fólií určenou k balení. V ní se velmi snadno vytvoří mikrotrhliny, jimiž se do tepelné izolace dostává vodní pára. Mokrá tepelná izolace je potom absolutně nefunkční, protože místo korigování rozdílu teplot mezi exteriérem a interiérem působí jako vodič a přenáší vysokou nebo nízkou venkovní teplotu dovnitř.
• Na všechna napojení parozábrany je nevyhnutelné používat jen takové materiály, které jsou k tomu určeny výrobcem. Nevhodný typ pásky může časem ztratit lepivost a odpadnout. Do tepelné izolace se tak dostane vodní pára.
• Pozor na všechny detaily, je nutné je vyřešit dokonale! Až příliš často bývají katastrofou prostupující konstrukce (komín, štítové zdivo a podobně), kde se spoje parozábrany a konstrukce většinou řeší pomocí akrylátového tmelu, a dokonce bez těsnicí pásky.
• Chcete-li vést elektroinstalace nad pohledovou vrstvou, je nutné vytvořit mezi parozábranou a pohledovou vrstvou montážní mezeru. Pokud se tam nenachází, parozábrana se při vedení elektroinstalace zákonitě poruší a vodní pára může pronikat do konstrukce střechy.

TEXT: Kamila Ďuríková
FOTO: archiv firem{RA}