Základem rodinného domu jsou dobré základy

Rodinné domy běžné velikosti jsou obvykle zakládány na základových pasech či základové desce; jedním z parametrů volby je únosnost podloží. Na pozemku s problematickými geologickými podmínkami je nezbytné udělat takové základy, které eliminují nedostatky a dům bezpečně unesou. Záleží také na tom, zda má být dům podsklepený, či nikoliv. Je nezbytné, aby založení domu bylo stabilní a rovnoměrné. Mělké nebo nerovnoměrné založení by mohlo být příčinou nejrůznějších poruch, které se po dokončení stavby jen velmi obtížně řeší. Co vše je třeba udělat pro kvalitní základy?

Při tvorbě základové spáry může stavebník narazit na starobylý nález nebo zbytky historického osídlení. V takovém případě je povinen nahlásit takový nález a umožnit archeologický průzkum a také dohled při dalších stavebních pracích. Poškození nebo zničení takového nálezu je trestným činem.

Bílá vana je v současné době často vyhledávanou alternativou řešení hydroizolačních systémů pro technologii zakládání stavby. Jedná se o vodonepropustnou betonovou konstrukci, u které železobetonová konstrukce přejímá vedle statické funkce nosné konstrukce i funkci hydroizolační (proti prosakující vodě). Beton pro vodonepropustné konstrukce PERMACRETE splňuje přísné požadavky na průsak hmotou, to znamená v ploše, svým složením navíc pomáhá omezit množství a šířku trhlin v konstrukci, způsobených objemovými změnami. FOTO ČESKOMORAVSKÝ BETON

1. Základová spára

Základová spára je rovina, kde se základy domu stýkají s podložím, tedy základovou zeminou. Druhy podloží mohou být čtyři – zemina poloskalní nebo skalní (má pro založení základů příznivé parametry, je stabilní a soudržná). Dalšími (a častějšími) typy jsou zemina soudržná a nesoudržná, pro zakládání domů nejméně vhodná je navážka, tedy podloží v místech městské zástavby, na skládkách, v průmyslových areálech a podobně. Velkou část základových zemin je nutné určitým způsobem pro budování základů upravit, což však současně znamená i zvýšení nákladů na stavbu.

2. Geologický průzkum

Stavbě rodinného domu předchází vždy geologický průzkum, který poskytuje důležité informace projektantům. Poskytuje údaje o druhu a kvalitně zeminy, stavu podzemních vod, jejich typu a výšce hladiny. Obvykle bývá při geologickém průzkumu kontrolována i úroveň množství radonu. Hloubka průzkumných geologických sond by měla být dvojnásobná ve srovnání s hloubkou základů. V závislosti na místních geologických podmínkách jsou geologické sondy kopány ručně, případně s využitím lehké mechanizace, někdy je nezbytné využít vrtné soupravy. Majitel domu má obvykle zájem o vlastní studnu, geologický průzkum je proto výhodné spojit s průzkumem podmínek pro stavbu studny.

3. Projekt základů

Základům je v projektové dokumentaci věnována samostatná část, výkres či výkresy jsou součástí projektové dokumentace. V projektu najde stavebník či realizátor stavby informace o typu základů, jejich hloubce a použitém materiálu. U pozemků se složitějšími geologickými podmínkami je často nezbytné doplnit projekt základů podrobnější projektovou dokumentací.

Nepodsklepené objekty jsou zakládány do nezámrzné hloubky, která je v závislosti na druhu zeminy 80 až 100 cm. Šířka základů se obvykle pohybuje v rozmezí 30 až 50 cm, přesný rozměr je dán geologickým průzkumem a stanoven v projektové dokumentaci.

Ukládání čerstvého betonu je možné pomocí pístového čerpadla s výložníkem. V případě použití potrubí je možné beton čerpat až na vzdálenost až 120 m vodorovně a 30 m svisle. Minimální světlý průměr hadic je 125 mm. FOTO ČESKOMORAVSKÝ BETON

4. Uložení sítí

Kromě samotného projektu základů je nezbytný také projekt všech sítí a vodorovné kanalizace. Jejich uložení musí splňovat platné předpisy, současně je například u kanalizace nezbytné dbát na takové uložení, které by v případě poruchy nebylo příčinou podmáčení základů. Všechny potřebné rozvody (plyn, elektřina, kanalizace), elektřina musí být v projektu pečlivě zpracovány a projekt pak musí být dodržen, aby prostupy nebyly situovány do nevhodných míst. Jestliže je plánována instalace tepelného čerpadla, klimatizace a podobně, je nutné počítat s těmito zařízeními také již v projektu.

Základové pasy vs. základová deska
Mezi pasy se nachází podkladní beton, který slouží k položení hydroizolace a současně přenáší zatížení od příček, nábytku a provozu v přízemí do podkladní zeminy. Naproti tomu základová deska je spojitá a přenáší zatížení celého domu ze všech pater do základové zeminy.

Izolační desky Isover EPS Grey 100 jsou grafitovým izolantem nové generace se zvýšeným izolačním účinkem. Jsou určeny především pro profesionální zateplení podlah a podobné využití, kdy je požadována vysoká pevnost v tlaku, nejčastěji pro energeticky úsporné domy (nízkoenergetické a pasivní stavby), a také všude tam, kde je nedostatek místa pro izolace tradiční, např. pro rekonstrukce podlah, tepelné izolace lodžií nad vytápěnými prostory a pro jiné aplikace. Jsou určeny pro trvalé zatížení v tlaku max. 2000 kg/m2 při deformaci

5. Základová konstrukce

Základy dosahují do nezámrzné hloubky, ovšem v obtížném podloží může být základová spára až v hloubce 140 cm. Obvykle jsou rodinné domy zakládány na základových pasech nebo na základové desce. V případě nedostatečné únosnosti základové zeminy volíme založení stavby na základové desce, která zajistí rovnoměrné sedání objektu, a tím eliminuje nebezpečí vzniku trhlin ve zdivu. „Základové pasy se nachází přímo pod nosnými zdmi objektu,“ vysvětluje Ing. Vladimír Veselý, odborník společnosti Českomoravský beton, „v prostoru mezi nimi je nenosný podkladní beton. Pasy přenášejí tíhu objektu jen do plochy pod nimi. Oproti tomu základová deska jako kompaktní konstrukce přenáší váhu objektu prakticky na celou plochu půdorysu domu. Výhodou pasů je jejich jednoduchost a nízká cena. Lze je však využít pouze v únosné půdě a jsou náchylné k nestejnému sedání v různých místech. Výhodou základové desky je tuhost – dům lze založit na méně únosné půdě; nevýhodou je pak vyšší cena a nutnost zajistit nepromrzání do prostoru domu, tedy odstranit tepelné mosty.

Lehké dřevostavby mohou být zakládány na pilotech se vzduchovou mezerou, která při zateplení podlahy představuje další tepelněizolační prvek. Současně může být toto založení levnou a jednoduchou ochranou v oblastech s vyšší koncentrací radonu. Ve svažitých pozemcích jsou často nezbytností opěrné zdi, které zpevní pozemek, zatížený zeminou i stavbou. Z finančních důvodů investoři stále méně volí podsklepenou stavbu, která může celkovou investici značně prodražit, je proto na místě pečlivě zvážit pro a proti. Suterén se například vyplatí při stavbě domu ve svažitém terénu, kde umožní otevřít interiér přímo do zahrady.

Fólii Penefol 750 je možné kromě jiného použít jako hydroizolaci spodních staveb v úrovni i pod úrovní terénu či hydroizolaci a izolaci proti agresivní vodě a radonu až na střední riziko za předpokladu svaření fólie. FOTO LITHOPLAST

Takzvaný nulový bod je výška budoucí podlahy domu, musí být vždy minimálně 150 mm nad upraveným terénem. Po vytyčení tohoto bodu se terén před stavbou základů rovná tak, aby byl nižší než bod nula o šířku základové desky. Při nedodržení těchto zásad by byl dům utopen pod úrovní terénu a v případě nepřízně počasí by do něj mohlo zatékat a podobně.

6. Není beton jako beton

Předpokladem kvalitní konstrukce stavby je správná volba betonu. Specifikaci neboli popis betonu tvoří 6 základních a několik doplňujících technických parametrů – údaje o jeho odolnosti vůči prostředí, ve kterém má být umístěn. Úplná specifikace betonu je spíše záležitostí odborníků, ovšem beton dnes už není nutné míchat na stavbě, podle údaje v projektu si jej stačí objednat i s dodávkou na stavbu v betonárně. I bez projektu lze v betonárně objednat zdarma konzultaci s technologem, který poradí s výběrem betonu a stanoví optimální recepturu pro danou konstrukci. Správný výběr betonu je důležitý, neboť po posledních změnách v normě (nyní ČSN EN 206) za správnou specifikaci betonu nově odpovídá odběratel.

Pro stavbu domu nevhodný je terén s nebezpečím sesuvů půdy, ohrožený přívalovými dešti či záplavami – zde je nezbytné porovnat umístění pozemku se záplavovou mapou. Nezpůsobilé pro stavební účely jsou bahnitá, podmáčená či poddolovaná podloží.

Tepelně-izolační desky Isover Perimetr EPS vyráběné do forem. Vyznačují se minimální nasákavostí, vysokou pevností v tlaku a mrazuvzdorností. Vyrábějí se s rozměrem 1250 × 600 m, obvod je standardně opatřen polodrážkou. Jsou určeny podobně jako desky XPS pro tepelné izolace spodní stavby v přímém styku s vlhkostí, např. základových desek, suterénních stěn apod., a pro trvalé zatížení v tlaku max. 3600 kg/m2 při deformaci

7. Hydroizolace

Podle konkrétních podmínek na pozemku je třeba stavbu zaizolovat proti zemní vlhkosti, proti vodě nebo proti tlakové vodě. Předností je co nejjednodušší instalace takové izolace, aby existovalo co nejméně slabých míst pro její poruchu či zeslabení. Je možné izolovat samotné základy nebo izolaci položit mezi základy a horní konstrukci stavby. „Většinou se izoluje spára na horním povrchu těchto konstrukcí,“ říká Vladimír Veselý, „pokud se stavebník rozhodne vybudovat sklep jako bílou vanu (bez hydroizolace lepenkou), je výhodnější založit objekt rovnou na desce z betonu pro vodotěsné konstrukce – například PERMACRETE. Deska zároveň tvoří vodorovnou izolaci spodní stavby, což základové pasy tvořit logicky nemohou.“ Při izolaci základů je nezbytné pečlivé vedení hydroizolace v místech prostupů inženýrských sítí. Způsob položení hydroizolace je možné v případě nutnosti spojit použitím speciální fólií s hliníkovou vložkou také s izolací proti radonu.

– Při zakládání stavby se nesnažíme ušetřit za každou cenu. Ošizené základy mají za následek poruchy stavby.
– Stěny základové spáry udržujeme v dobrém stavu, před započetím stavby spáru ručně dočistíme, urovnáme a odvodníme.
– Srážková voda je na pozemku obvykle sváděna do vsakovací jímky; pokud její vybudování není možné, může být odvod vody řešen akumulační nádrží s následným využitím dešťové vody na zahradě.
– Zemina v základové spáře nesmí vysychat.
– Se stavbou základů začneme co nejdříve po vyhloubení základové spáry, zemina nesmí odpadávat do betonu.
– Důležité je stanovení minimální vzdálenosti, na niž se může přiblížit betonářská technika, aby nedošlo ke zborcení stěn.
– Zemina okolo výkopu by neměla být promrzlá, prudké ochlazení betonu po nalití do výkopů by mohlo zastavit proces tvrdnutí.

8. Tepelná izolace základů

„Tepelná izolace základů jako taková není obecně potřebná,“ upřesňuje Vladimír Veselý, „rodinný dům se izoluje hlavně v prostoru nad základy, tedy svislé stěny zvenku a případně vodorovná tepelná izolace v podlaze v přízemí či suterénu.“ Pro tyto účely slouží kvalitní pevný izolační materiál s minimální nasákavostí, který brání vzlínání vlhkosti, obvykle to je extrudovaný deskový polystyren, odolný vůči zátěži a mrazu. Desky mohou mít drážky pro odtok vody, spojují se vzájemně v systému pero a drážka. Pokud je tepelná izolace umístěna na hydroizolaci, může být také její ochranou proti mechanickému poškození a teplotním výkyvům. Jinou variantou je založení stavby na tepelněizolačním zásypu Liapor, který izoluje stavbu v nejnižších vrstvách, odpadá proto další podlahová izolace.

Postup betonování drátkobetonem STEELCRETE:

Drátkobeton STEELCRETE je beton s rozptýlenými ocelovými vlákny vyráběnými přímo v betonárně pro zvolené použití v konstrukci v konzistenci dle potřeb dopravy a ukládání. Je dodáván i jako lehce zpracovatelný beton pro konstrukce odolávající průsakům vody (vodotěsný beton). Je vhodný pro veškeré nosné konstrukce staveb z betonu namáhané jak vnitřními silami, tak zvýšeným vnějším namáháním, pro konstrukce z předpjatého betonu, zejména v oblastech zvýšeného namáhání (např. kotevní oblasti), pro redukci klasické výztuže v konstrukcích s vysokým stupněm vyztužení nebo s komplikovaným tvarem.

Příprava stavební plochy před betonáží pomocí drátkobetonu.

Drátkobeton STEELCRETE se začíná míchat na betonárně podle zvolené receptury.

Na betonárně probíhá kontrola kvality betonu včetně odběru vzorků na kontrolní testy.

Příjezd čerpací techniky na stavbu.

Začíná betonáž základové desky drátkobetonem.

Na stavbě pokračuje betonáž současně se zpracováním betonu do roviny základové desky.

Detail čerstvého drátkobetonu.

Zpracování základové desky do požadované roviny na stavbě rodinného domu.

Detail zpracovaného drátkobetonu STEELCRETE do požadované roviny základové desky.

Rovná hotová základová deska z drátkobetonu. FOTO ČESKOMORAVSKÝ BETON

TEXT Dana D. Daňková
FOTO Českomoravský beton, a. s., Isover, Lithoplast
ZDROJ časopis HOME 5/2015, JAGA MEDIA, s.r.o.