Seznamte se s odvětranými fasádami: Dokážou dodat na zajímavosti i zcela jednoduché stavbě

Samozřejmě, že omítkami možnosti úpravy fasády nekončí. Pokud pokukujete po něčem „jinačím“, možná vašemu oku ulahodí zajímavé obkladové materiály, které tvoří povrch odvětraných fasád.

Výhoda provětrávání

Jak už napovídá jejich název, důležitým principem tohoto typu fasád je odvětrávání, resp. provětrávání, tedy proudění vzduchu pod obkladem vlivem tzv. komínového efektu. A právě toto proudění vzduchu je důvodem jejich důležitých praktických předností – účinně totiž brání letnímu přehřívání stěny pod fasádou a efektivně z ní odvádějí jakoukoli vlhkost.

Odvětraná fasáda představuje vyšší standard ochrany před teplem, chladem, vlhkostí i hlukem. V létě se totiž neohřívá přímo stěna domu, jelikož fasáda je od ní oddělena a proudící vzduch ji ochlazuje. Obdobně je to i se zimním promrzáním. Zároveň se tím odvádí přebytečná vlhkost.

A k tomu, aby komínový efekt pod obkladem fungoval, je zapotřebí jednak rošt, díky němuž vznikne mezi obkladem a tepelnou izolací (resp. stěnou) vhodná mezera (alespoň 3 cm), jednak spáry v obkladu – pro sání vzduchu ve spodní části stěny (nad terénem) a k jeho odvádění v horních partiích (pod atikou či střechou).

U odvětraných fasád se obklad upevňuje na podkladovou konstrukci – dřevěný nebo hliníkový rošt ukotvený do obvodové stěny. Zdroj: Roskwool

Jaký rošt?

Základ odvětraných fasád tvoří rošt, tedy konstrukce pod obkladem, na kterou se upevňují obkladové desky a do které se dle potřeby vkládá tepelná izolace. Obkladové desky se na tuto podkonstrukci lepí, nýtují, šroubují nebo „zacvaknou“ pomocí systémových či tvarových spojů nebo klipsů, takže spoj je zvenčí neviditelný.

V zásadě jsou na výběr rošty buď z hliníku, nebo ze dřeva. Rozdíl v ceně dřevěných a hliníkových podkonstrukcí přitom není zásadní, důležitější jsou možnosti a limity těchto dvou materiálů.

Rošt mohou tvořit vodorovné a svislé prvky nebo jen prvky v jednom směru, ať už svislé, nebo vodorovné. Ty se do obvodové stěny kotví pomocí konzolí, které zajistí požadovaný odstup pro vložení tepelné izolace. Zdroj: odvetranefasady.eu

Se dřevem se pracuje snadněji, a přestože tento známý materiál může svádět k experimentování, neověřené konstrukce se zde rozhodně nedoporučují – větší problém s roštem totiž může znamenat výměnu celé fasády. Achillovou patou dřevěných roštů je jejich tvarová a vlhkostní stálost. Právě proto je důležité použít kvalitní upravené dřevo (dobře vysušené KVH hranoly).

Hliník je lehký a mimořádně odolný, je však potřebné dávat pozor na tepelné mosty, které by mohly vzniknout při nesprávném uchycení k obvodové stěně. Pod hliníkové konzoly, které zajistí požadovaný odstup prvků roštu od stěny, je proto potřebné instalovat termopodložky.

Tepelná izolace

V odvětraných fasádách se nejčastěji používají desky z kamenné minerální (čedičové) vlny. Kromě toho, že jsou výborným tepelným i zvukovým izolantem, mají i nízký difuzní odpor (dobře propouštějí vodní páry), jsou nehořlavé a bez újmy zvládnou teplotu až 750 °C.

A právě vysoké teploty pod obkladem jsou hlavním důvodem, proč se v tomto případě nepoužívá jinak velmi oblíbený polystyren – hrozí totiž jeho degradace vlivem vysoké teploty. Ekologickou náhradou, která se uplatní zejména pod dřevěným obkladem, je izolace z konopných vláken.

Kombinace různých materiálů na fasádě – barev, struktur a typů konstrukcí (omítky, lepeného a odvětraného obkladu) – ještě více rozšiřují možnosti vytvoření originálního a přitažlivého výsledku. Zdroj: Shutterstock

Izolační desky se vkládají do roštu (na tloušťku spodních latí) nebo mezi konzoly, kterými jsou uchyceny prvky nesoucí fasádní obklad. Izolaci překrývá difuzní (paropropustná) fólie, která brání uvolňování vláknitých částeček do okolí a chrání ji před UV zářením i vlhkostí, které by mohly proniknout spárami v obkladu.

Zároveň propouští vodní páry procházející obvodovou konstrukcí z interiéru – ty se poté, stejně jako případná vlhkost zvenčí, odvětrají díky proudění vzduchu pod obkladem. Stěna i tepelná izolace tak zůstanou hezky suché.

Materiály na povrchu

V tomto směru jsou možnosti odvětraných fasád opravdu nepřekonatelné – kromě dřeva jsou v nabídce i různé kovové obklady, stejně jako několik typů velkoplošných desek z různých materiálů.

Právě vzhled obkladu je tím, co dokáže okouzlit, ale váhu mají i jeho další vlastnosti. Například přírodní materiály bývají náročnější na údržbu, jejich téměř nepřekonatelná výhoda spočívá ve vzhledu. Syntetické obkladové desky jsou zase téměř bezúdržbové a často i trvanlivější, sympatičtější bývá i jejich cena.

Dřevo

Přirozená krása je to, co je na dřevěné fasádě mimořádně lákavé. Vůbec přitom není podmínkou, že pod ní musí být dřevostavba. Při volbě dřeviny a tedy i vzhledu máte široké možnosti. Platí přitom, že tvrdší dřevo bude lépe odolávat vnějším podmínkám.

Nejčastěji se na fasádě setkáte s červeným smrkem (modřín), který má nejen výborné vlastnosti (trvalost a odolnost proti vlhkosti a vodě), ale také příznivou cenu. Používají se však také husté severské smrky a borovice, tvrdé listnaté dřeviny, případně tepelně měkké dřevo, jehož odolnost proti houbám, plísním a škůdcům se zvyšuje tepelnou úpravou (tzv. termodřevo). Nejlevnější volbou jsou přitom domácí dřeviny, nejdražší exotické, které jsou však zároveň i nejodolnější.

Kamenem úrazu může být zejména pravidelné natírání (jednou za rok až dva), které je zapotřebí i tehdy, pokud se vám líbí přirozený vzhled dřeva ošetřeného olejem či olejovou lazurou. Pro dřevo je totiž nejpřirozenější zešednout až zčernat, a to samozřejmě ne zrovna rovnoměrně – jinak bude vypadat dřevěná fasáda na slunné straně, jinak na severu, jinak ve stínu přesahu střechy či stromu… Pokud jste s tím vším smířeni, natírat nemusíte.

Je potřebné počítat také s tím, že dřevo je živý materiál, proto bude i po kvalitním vysušení mírně pracovat.

WPC fasádní desky Timbermax, které naleznete v nabídce firmy Newface, se výrazně přibližují vzhledu skutečného dřeva. Jejich povrch je přitom barevně stálý, odolný, nesavý a samočisticí. Zdroj: Newface

Velkoplošné desky

Představují opravdu velkou skupinu obkladových materiálů, u kterých jsou možnosti vzhledu skutečně široké. Na konkrétním materiálu či skladbě přitom závisí konkrétní vlastnosti.

K nejčastěji používaným patří:

Kompozity nebo „bondy“

Jedná se o „sendvič“ složený z krycích plechů (zejména hliníkových, ale i ocelových či titanově-zinkových) a minerálního nebo plastového jádra. K výhodám patří možnost ohýbání a nižší cena. Jejich povrch se však snáze poškrábe, není tedy ideální pro exponované plochy.

K nejznámějším značkám patří Alucobond, Reynobond či Stacobond.

Vysokotlaký laminát

Nebo i HPL (High Pressure Laminate) je kompaktní materiál, který se vyrábí z vrstev papíru naimpregnovaných pryskyřicemi a slisovaných při vysoké teplotě a tlaku. Vzniknou tak homogenní desky se širokou škálou dekorů, které jsou obecně asi nejodolnější, mají dlouhou životnost a minimální nároky na údržbu. Omezením je však nemožnost ohýbání.

Mezi nejznámější výrobce patří Fundermax, Trespa, Kronospan.

Desky na bázi cementu

Tedy vláknocementové a cementotřískové. Cement vyztužený přírodními vlákny je lehký, pružný a zároveň pevný materiál. Výhodou je přirozeně působící povrch, který je mimořádně trvanlivý a odolný proti povětrnostním vlivům i chemikáliím a barevně stálý. Nejlepší desky jsou barveny ve hmotě a při montáži již nepotřebují ošetření řezných hran. Je však náchylný k praskání, hůře se s ním pracuje a nedá se ohýbat.

K nejznámějším patří Equitone (dříve známý eternit) a Cembrit. Složením příbuzné jsou cementotřískové desky vyztužené dřevěnými třískami (Cetris).

Kazetové fasády vytvářejí odolnou hladkou plochu, ozvláštněnou typickým rastrem členění na jednotlivé obkladové desky či panely. Na tomto rodinném domě byly použity hliníkové kompozitní desky ACP (Aluminium Composite Panel) z nabídky firmy AVG, upevněné na hliníkové podkonstrukci. Povrchovou vrstvu desek tvoří z obou stran hliník, jádro je z polyethylenu. Zdroj: AVG

Kovové obklady

Jsou další samostatnou kapitolou zahrnující rozličné materiály, tvary i formy – od titanovo-zinkových prvků, které nabízejí zajímavou možnost „potáhnout“ střešní krytinu i na svislé plochy fasády, až po momentálně velmi trendový corten s typickým rezavým povrchem (tento ocelový plech je chráněn před další oxidací povrchovou vrstvou, která vznikla při řízené korozi).

Velmi zajímavé jsou také profilované či perforované kovové fasády. Zde se už samozřejmě bavíme nejen o pozoruhodných, ale i exkluzivních materiálech.

Zdroj: Renson

Kolik to bude stát?

Jisté je, že taková fasáda je dražší než omítka – za každý čtvereční metr si připlatíte přibližně 1 500 Kč, u dražších materiálů i více než 4 000 Kč. Důvodem je jednak cena samotného materiálu, jednak vyšší pracnost. Rozpětí cen materiálů je přitom opravdu široké, navíc na konečnou částku má vliv i typ nosné konstrukce, pracnost montáže, podíl odpadu (odřezků), doprava… Odhady „od oka“ vám tedy dají jen přibližnou představu, reálnou sumu zjistíte až na základě konkrétní kalkulace.

Odvětrané fasády tedy nejsou levnou záležitostí. Ale pravdou je, že dokážou okouzlit. Právě díky obkladu se totiž může váš dům stát výjimečným už na první pohled.

Text: Erika Kuhnová
Redakčně upravila: Lucia Blažiová
Foto: Newface, Roskwool, odvetranefasady.eu, Shutterstock, AVG, Renson
Zdroj: časopis HOME