Víno, beton, umění

Budova je navržena do tří částí, a to na část výrobní, administrativní a část pro návštěvníky. Největší část území pokrývá výrobna vína, která spojuje návštěvnickou a administrativní budovu rekreačním střešním amfiteátrem, který bude sloužit například k pořádání společenských událostí, vinobraní či svateb. Administrativní zázemí vinařství obsahuje kanceláře pro vedení a zaměstnance společnosti LAHOFER, návštěvnické centrum ukrývá restauraci s kuchyní pro přípravu specialit a nechybí ani prezentační prostory a barikový sklep s velkou kapacitou míst k sezení či stání. 

I přes to, že Vinařství LAHOFER bylo založeno teprve v roce 2003, patří mezi největší pěstitele révy v České republice. Rozšíření vinařství proto bylo žádoucí jak z hlediska výroby, tak z hlediska prostoru pro administrativní zázemí.

Zdroj: Českomoravský beton, a.s.

Příběh stavby

Celá budova je navržena a postavena na motivu vinice. Vizualizace interiéru a exteriéru jsou světlé a vzdušné s nádechem jednoduchého moderního stylu, který zobrazuje eleganci betonu, dřeva a skla. I přes širší rozšíření výstavby na tři části stavba působí na pohled jako nedílná součást viničného prostranství. Marketingový a obchodní ředitel
Vinařství LAHOFER, Daniel Smola, si novou budovu nemůže vynachválit: „Kromě toho, že budeme moci navýšit výrobu vína, přesune se sem i administrativa, která je v tuto chvíli taktéž v poměrně stísněných prostorách. Obrovskou devizou je ale právě prostor pro veřejnost, kde budeme pořádat různé degustace, firemní akce a představování vín. Ve venkovním amfiteátru plánujeme v letní sezóně pravidelně pořádat koncerty, divadla, možná nějaká letní kina a podobné akce.“

Zdroj: Českomoravský beton, a.s.

Návrh budovy vznikl v brněnském architektonickém studiu Chybík+Krištof Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa. Na začátku ale mělo být všechno trochu jinak: „Původní projekt byl z dílny jiných architektů, ale architektonické studio Chybík+Krištof nás oslovilo, zda by nám nemohli představit svoje nápady, jak naši novou budovu vinařství pojmout. Po společných jednáních a po tom, co nám představili ideu vinařství ve formě vlny s venkovním amfiteátrem inspirovanou kopaným klenutým sklepem, jsme od původního návrhu, který byl ryze technický, upustili. Realizovaný projekt je dle mého zcela jedinečný a minimálně v České republice nemá obdoby,“ vypráví zajímavý příběh nově vzniklé budovy Daniel Smola.

Zdroj: Českomoravský beton, a.s.

Ondřej Chybík a Michal Krištof nám poskytli krátký rozhovor, jak vznikla myšlenka betonové vlny, proč byl zvolen beton jako základní stavební materiál a zároveň popisují výjimečnost stavby a jejího využití.

Jak jste se k zakázce na novou budovu vinařství dostali?

OCH: Byla to vlastně souhra náhod. Nejprve jsme objevili v novinách, že Vinařství LAHOFER má v plánu přípravu projektu a stavbu nové budovy. To pro nás, jako mladé moravské architekty, byla mimořádně atraktivní informace. V té době jsme se také seznámili s Vladimírou Mrázovou, která tehdy řídila vinařství Sonberk. Napadlo nás, že by se s pány z LAHOFERU mohla znát a požádali jsme o propojení.

MK: To se nakonec podařilo a pár dní po novinovém článku jsme s vinaři seděli u jednoho stolu. 

Jak vznikal nápad na, „betonovou vlnu“? Čím bude budova unikátní?

OCH: Od začátku jsme měli volnou ruku při navrhování, dostali jsme důvěru, která je pro vznik výrazné architektury nezbytná. Celý proces architektonické studie trval několik měsíců a za tu dobu jsme připravili asi deset zcela odlišných variant.

MK: U nás v ateliéru pracujeme tak, že nejprve navrhneme několik zcela odlišných ministudií, které mají schematické půdorysy, hmotové 3D pohledy a fyzický model. Jedna varianta byly tři krabice, které rozdělovaly celý dům na menší hmoty, a vznikalo tak lepší měřítko, druhá byl kruh s dvorem uvnitř, třetí jakási rampa, po které se lidé dostali na střechu…

OCH: Další vycházela z touhy vsadit dům do vinohradu, tedy zapojení konstrukce do modulu daného šířkou vinného řádku 2,75 m. Nakonec jsme z každé varianty vzali to nejhodnotnější a „betonová vlna“ je tak kombinací dvora, který jsme měli uvnitř kruhu, a šikmou variantou, po které se dalo chodit.

Zdroj: Českomoravský beton, a.s.

Je beton materiálem, s nímž pracujete často? Proč jste jej zvolili na budovu vinařství?

MK: Beton je krásný tvárný materiál, který patří do architektury stejně jako kámen nebo dřevo. Je krásné, jak se s ním dá kouzlit. Může mít různou přesnost, strukturu, barvu i lesk.

OCH: Naše vinařství je uvnitř zaklenuté, navazuje na archetyp vinných sklepů a na zmiňovaný modul vinice. Chtěli jsme do prostoru dostat vážnost a hmotnost. Tyto parametry nejlépe splňoval právě beton.

Čím byla stavba vinařství specifická?

OCH: Každé betonové žebro je jiné a bylo úžasné sledovat práci tesařů. Přenést takto komplikovaný tvar z počítače na stavbu bylo mimořádně náročné. Tesaři s betonáři nakonec nalezli sofistikovanou metodu, jak každé žebro s úctyhodnou přesností vyplést výztuží, zabednit a nakonec zalít. Když se to potom odbedňovalo, bylo to úžasný zážitek.

Je nějaká část budovy, na niž jste obzvláště pyšní?

MK: Máme ten dům rádi celý. Jsou tam samozřejmě výrazné momenty v prostoru degustace a na jeho střeše. Ale i výrobní haly jsou výsledkem intenzivní spolupráce investora, architekta a dodavatelů.

Z jakého důvodu jste se rozhodli pojmout budovu jako kulturní centrum?

OCH: Toto vzešlo z diskusí s investorem během tvorby studie. Shodli jsme se, že vinařství by nemělo být jen místo výroby a prodeje vína. Cílem bylo vytvořit dům, který bude sloužit lidem z okolí jako nové kulturní centrum a lidem z daleka jako reprezentant znojemského vinařského regionu.

O betonu

Jedním z hlavních požadavků investora a architektů bylo použít pro pohledové betonové konstrukce co nejsvětlejší odstín materiálu bez přidaného pigmentu. „Pro tento účel si investor, architekt a výrobce betonu ve spolupráci s technologem z akreditované laboratoře společnosti BETOTECH, s.r.o. definovali a odzkoušeli čtyři možné vzorky pohledového betonu z různých druhů odstínů šedi k výběru na betonové konstrukci v suterénu budoucího vinařství. Následně byl zvolen ze strany architektů beton z portlandského cementu CEM 42,5 R s příměsí vápence pro řešení pohledových betonových konstrukcí na oblouky, sloupy a skořepinu objektu,“ upřesňuje Ing. Aleš Florián ze společnosti TBG BETONMIX. Při stavbě bylo použito 8 různých druhů betonu v celkovém množství 1521 m3. O bezproblémové zajištění dodávek transportbetonu se pro tuto stavbu postarala od ledna 2018 do února 2019 betonárna Znojmo společnosti TBG BETONMIX, člen skupiny Českomoravský beton.

Více informací na www.transportbeton.cz.

Zdroj: PR článek společnosti Českomoravský beton