Letecký pohled na moderní dům se zelenou střechou, bazénem a venkovním posezením.

Galerie (34)

Zdroj: Mario Wibowo

Dole obývák, výš kino a bazén. To nejlepší ale tento dům ukrývá až na střeše

03. 09. 2026 Lucia Blažiová

Promyšlené uspořádání několika hmot využívá nárožní pozemek naplno. Dům v Indonésii propojuje obytné místnosti se zahradou, střešním bazénem a zelenou střechou, a přitom přirozeně pracuje se světlem, vzduchem i soukromím.

Na jógu se tu chodí až na střechu. Nejdřív projdete obytnou částí, cestou můžete zamířit do domácího kina a o něco výš už čeká bazén. Úplně nahoře pak najdete místo pro cvičení a zelenou střechu. Dům tak využívá výšku pozemku i střechu podobně jako další obytné místnosti.

Navrhl ho architekt Kelvin Thengono na nárožním pozemku v Indonésii. Právě jeho poloha byla pro návrh zásadní. Dům má ze dvou stran kontakt s okolím, současně ale bylo potřeba vytvořit dostatek soukromí.

Řešením se stalo rozdělení domu do několika vzájemně posunutých hmot. Mezi nimi vznikla místa pro zahradu, terasy a průhledy, díky kterým se dovnitř dostává světlo a vzduch.

Dům z ptačí perspektivy s dlouhým střešním bazénem, terasou a zvlněnou zelenou střechou.

Bazén není schovaný na zahradě, ale tvoří jednu z horních úrovní domu. Spolu s osázenými střechami tak vzniká vertikálně uspořádaná krajina určená k bydlení i odpočinku. Zdroj: Mario Wibowo

Přízemí patří společnému životu

Základ domu tvoří hmota ve tvaru písmene L. Kopíruje přední a boční hranici pozemku a její zadní část nechává volnou pro zahradu. Společenské prostory jsou proto orientované právě sem.

Místo výhledu přímo do ulice tak obyvatelé při pobytu v obývacích prostorách vnímají zeleň za domem. Tvar stavby zároveň vytváří přirozenou ochranu před pohledy zvenčí. Zahrada se tím stává přirozeným pokračováním obytného prostoru.

Nad přízemím se nachází soukromá část domu. Horní hmota je rozdělená a v různých místech posunutá, což umožnilo vytvořit další venkovní prostory a propojit jednotlivá podlaží.

Přečtěte si také:

V přízemí, přesto vzdušný. Horský apartmán v Bedřichově těží z chytré práce s přirozeným i umělým světlem

Cesta domem

Tady začíná být dům opravdu zajímavý. Komunikace mezi jednotlivými úrovněmi neslouží jen k tomu, aby se člověk dostal z jednoho pokoje do druhého. Architekt do ní vložil další funkce.

Ve druhém podlaží například vzniklo domácí kino. Je součástí prostoru, kterým se prochází dál, takže cesta domem může skončit filmem, ale také pokračovat směrem ke střešnímu bazénu.

Bazén je umístěný na další úrovni a nabízí místo pro koupání i odpočinek. Nad ním pak vznikl venkovní prostor pro jógu. Kdo si chce zacvičit, musí tedy vystoupat až na nejvyšší část domu.

Díky tomuto uspořádání se venkovní prostory objevují v několika výškách. Zahrada dole, bazén uprostřed a jóga nahoře vytvářejí pomyslnou vertikální zahradu, která prochází celým domem.

Stupňovitý prostor domácího kina s dřevěným sezením, integrovaným osvětlením a prosklenou stěnou.

Stupně domácího kina nejsou jen hledištěm, ale součástí vertikálního pohybu domem. Architekt tak proměnil komunikaci mezi podlažími v obytný prostor, kde lze posedět nebo sledovat film. Zdroj: Mario Wibowo

Dovnitř proudí světlo i vzduch

Posouvání jednotlivých hmot má kromě zajímavého vzhledu také praktický důvod. Mezi nimi vznikají otevřené části, které pomáhají přivést denní světlo i čerstvý vzduch do hlubších částí domu.

Kolem některých místností vedou kryté venkovní komunikace. Ty fungují jako přechod mezi interiérem a zahradou a zároveň chrání před prudkým sluncem.

Součástí domu jsou také pohyblivé panely z tkaného recyklovaného PET ratanu. Jejich struktura propouští vzduch a změkčuje světlo, zároveň umožňuje podle potřeby regulovat soukromí. Když jsou otevřené, prostor se více propojí s okolím, při zavření zase vytvoří intimnější atmosféru.

Krytá minimalistická zahrada s kameny, nízkou výsadbou a prosklenou stěnou obytného prostoru.

Mezi jednotlivými hmotami domu vznikají chráněné venkovní prostory, které přivádějí světlo a zeleň hluboko do dispozice. Tato klidová zahrada je díky velkému prosklení zároveň součástí výhledu z interiéru. Zdroj: Mario Wibowo

Beton dostává teplejší protiváhu

Materiály domu jsou poměrně střídmé. V exteriéru výrazně vystupuje beton, v přízemí navíc s texturou inspirovanou bambusem. Povrch díky tomu získává zajímavou strukturu a dobře pracuje se světlem.

V interiéru se k betonu a kameni přidává především dřevo. Jeho teplejší odstín a přirozená kresba celý prostor zjemňují. Zařízení je navržené na míru jednotlivým místnostem a stojí na jednoduchých tvarech, kvalitních materiálech a pečlivě zpracovaných detailech.

Výsledkem je minimalistický interiér, který působí luxusně především díky materiálům a proporcím. Místo velkého množství dekorací dostávají prostor dřevo, kámen, beton a světlo. Velké otevřené plochy navíc nechávají vyniknout jejich texturu a vzájemné kombinace.

Prosklená chodba vedle venkovního schodiště porostlého trávami, která navazuje na otevřenou kuchyň a jídelnu.

Zeleň se v domě neomezuje jen na klasickou zahradu. Osázené venkovní schodiště stoupá podél prosklené obytné části a ukazuje, jak architekt využil rozdílné výškové úrovně k propojení interiéru se zahradou. Zdroj: Mario Wibowo

Oblé rohy mění výraz domu

Na první pohled si můžete všimnout také zaoblených rohů. Reagují na nárožní tvar pozemku, ale mají i další efekt: velké hmoty díky nim působí měkčeji a jednotlivé části na sebe plynuleji navazují.

Stejný princip se promítá i do venkovních komunikací. Dům se v některých místech stáčí, ustupuje a znovu otevírá, takže při pohybu mezi podlažími se mění také výhledy a množství světla.

Boční pohled na zaoblený dům s ratanovou fasádou, otevíratelnými panely a zelenou střechou.

Pohyblivé panely dovolují obyvatelům měnit míru otevřenosti domu podle potřeby. Za jejich výraznou strukturou se skrývají okna, která lze otevřít do zeleného okolí. Zdroj: Mario Wibowo

Zeleň se dostává až na střechu

Na nejvyšší úrovni dům zakončuje plně osázená zelená střecha. Zahrada tak nekončí u domu, ale postupuje vzhůru a stává se jeho součástí.

Právě v tom spočívá hlavní kouzlo návrhu. Architekt neřešil jen to, kam umístit jednotlivé místnosti, ale také jak je propojit a jak využít prostor kolem nich. Díky tomu má každá úroveň vlastní využití a zároveň navazuje na další.

Přečtěte si také:

Městská džungle na půdě cihlového domu: Podkroví v Bratislavě jako zelený sen

Dole se odehrává každodenní život, o patro výš můžete sledovat film, ještě výš si zaplavat a nakonec si zacvičit jógu pod širým nebem. Dům tak ukazuje, že když se dobře pracuje s výškou, nemusí být střecha jen poslední tečkou za stavbou. Může být jedním z jejích nejzajímavějších míst.

Galerie:

: Z nadhledu je nejlépe patrné, jak architekt využil střechu jako další obytnou úroveň. Vedle bazénu tu vznikla místa pro odpočinek a zeleň postupuje až k nejvyšší části domu.

: Bazén není schovaný na zahradě, ale tvoří jednu z horních úrovní domu. Spolu s osázenými střechami tak vzniká vertikálně uspořádaná krajina určená k bydlení i odpočinku.

: Stupně domácího kina nejsou jen hledištěm, ale součástí vertikálního pohybu domem. Architekt tak proměnil komunikaci mezi podlažími v obytný prostor, kde lze posedět nebo sledovat film.

: Mezi jednotlivými hmotami domu vznikají chráněné venkovní prostory, které přivádějí světlo a zeleň hluboko do dispozice. Tato klidová zahrada je díky velkému prosklení zároveň součástí výhledu z interiéru.

: Zeleň se v domě neomezuje jen na klasickou zahradu. Osázené venkovní schodiště stoupá podél prosklené obytné části a ukazuje, jak architekt využil rozdílné výškové úrovně k propojení interiéru se zahradou.

: Pohyblivé panely dovolují obyvatelům měnit míru otevřenosti domu podle potřeby. Za jejich výraznou strukturou se skrývají okna, která lze otevřít do zeleného okolí.

: Oblé rohy změkčují mohutnou hmotu stavby, zatímco tkaný plášť z recyklovaného PET ratanu pomáhá filtrovat světlo, proudění vzduchu i pohledy z okolí.

: Kontrast tkaného pláště, skla a převislých travin patří k charakteristickým detailům domu. Zeleň přitom není jen dekorací střechy, ale pomáhá opticky propojit jednotlivá podlaží s okolní zahradou.

: Střešní zahrada nabízí několik míst pro odpočinek a společné chvíle. Dřevěná pergola chrání venkovní jídelnu před sluncem a travnatý svah se schodištěm ji propojuje s další úrovní střechy.

: Kryté posezení vytváří na zelené střeše plnohodnotný venkovní pokoj. Hned vedle něj pokračuje travnatý svah se schodištěm, které propojuje jednotlivé střešní úrovně.

: Na nejvyšší části zelené střechy vznikla klidná plocha určená pro jógu a cvičení. Okrasné trávy ji přirozeně oddělují od okolí a zároveň zachovávají otevřený výhled do krajiny.

: Zahrada postupuje po domě vzhůru v několika úrovních. Mezi travinami se ukrývá bazén, venkovní posezení i schodiště vedoucí výš, takže střecha získává vlastní krajinu místo jediné rovné plochy.

: Bazén není od odpočinkové zóny oddělený klasickou plnou stěnou. Prosklené čelo nechává vodu vstoupit do kompozice posezení a večerní osvětlení ještě zvýrazňuje rozdílné úrovně střechy.

: Střecha funguje jako další obytné podlaží pod širým nebem. K bazénu přiléhá zapuštěné posezení a krytá terasa, zatímco osázená plocha pokračuje směrem k nejvyšší části domu.

: Obytná část se díky velkému prosklení otevírá do zeleně a zahrada vizuálně pokračuje podél stoupající venkovní komunikace. Právě propojení interiéru s několika úrovněmi venkovních prostor patří k hlavním principům celého domu.

: Dřevo v kuchyni zjemňuje kámen i beton a spolu s jednoduchými liniemi vytváří klidný interiér, ve kterém vyniká především kresba a struktura použitých materiálů.

: Cesta mezi jednotlivými podlažími není uzavřená v tmavém schodišti. Tkaný plášť propouští dovnitř denní světlo a vytváří na dřevěných stěnách i stupních jemnou hru stínů.

: Dřevo, beton, sklo a tkaný plášť se potkávají i v komunikačních částech domu. Sluneční světlo procházející fasádou během dne mění jejich atmosféru i kresbu povrchů.

: Otevřené schodiště propojuje jednotlivé úrovně nejen pohybem, ale také světlem. Průhledy přes sklo a filtrované slunce zároveň brání tomu, aby vnitřní komunikace působila jako oddělený uzavřený prostor.

: I menší obytný prostor získává díky velkému prosklení kontakt se zelení. Pohled do klidové zahrady zároveň nahrazuje přímé otevření směrem do ulice a pomáhá zachovat soukromí.

: Domácí kino je vložené přímo do cesty mezi jednotlivými úrovněmi domu. Stupňovité sezení využívá výškový rozdíl a proměňuje komunikační prostor v místo pro společné trávení času.

: Tkané panely před okny propouštějí do domácí posilovny měkké denní světlo, ale současně omezují ostré slunce a nežádoucí pohledy zvenčí.

: Druhá koupelna pracuje s výrazně komornější atmosférou. Tmavý kámen doplňuje volně stojící vana a úzké okno, které přivádí přirozené světlo bez narušení soukromí.

: Hluboký parapet proměňuje prostor pod oknem v malé místo k posezení. Tkaná fasáda za sklem přitom vytváří jemně rozptýlené světlo, které podtrhuje teplé odstíny dřeva.

: Vestavěný nábytek nechává ložnici vizuálně čistou a široký parapet pod oknem přidává další místo k odpočinku. Tkaný plášť přitom filtruje světlo a chrání soukromou část domu před pohledy zvenčí.

: Ložnice spojuje místo pro odpočinek s nenápadně začleněným pracovním koutem. Teplé dřevo a filtrované světlo z oken změkčují jinak velmi střídmé zařízení.

: Velká okna přivádějí denní světlo i do koupelny, aniž by místnost přišla o potřebné soukromí. Tkané stínění se tu stává funkční součástí interiéru stejně jako kámen a volně stojící vana.

: Úložné prostory jsou ukryté v dřevěné stěně téměř přes celou šířku místnosti. Jednotná vestavba tak nahrazuje samostatné skříně a podporuje klidný minimalistický charakter ložnice.

: I obyčejná chodba dostala výrazný materiálový detail. Vertikálně členěný povrch stěny zvýrazňuje boční osvětlení a z průchozího prostoru dělá plnohodnotnou součást interiéru.

: Střídmý interiér nepotřebuje mnoho dekorací. Výraz mu dávají proporce, denní světlo a kombinace světlého dřeva, betonu a velkých skleněných ploch.

: Zakřivená cesta a nepravidelné ostrůvky zeleně změkčují strohou geometrii betonu a skla. Krytá zahrada současně vytváří odstup od okolí a dovoluje otevřít místnosti ven bez ztráty soukromí.

: Zahrada pracuje s omezeným množstvím prvků a sází hlavně na jejich tvar a texturu. Nízkou zeleň doplňují přírodní kameny a hladké koule, které kontrastují s přísnou geometrií okolní architektury.

: Druhý řez odhaluje propojení zahrady, obytných místností a střešní krajiny. Schodiště sleduje svažující se linii domu a vede přes jednotlivá podlaží až k posilovně, prostoru pro jógu a střešní terase.

: Řez domem ukazuje, jak architekt využil svažitý pozemek a jednotlivé funkce rozložil do několika výškových úrovní. Obytné prostory plynule pokračují až na zelenou střechu s bazénem a venkovním posezením.