Zateplení soklu – opomíjená, leč nepostradatelná součást domu

12. 08. 2015
Diskuze (0)
Sdílet

Sokl je nedílnou částí každé stavby a přeci mu není často věnována dostatečná pozornost. V posledních desetiletích se situace zlepšuje, bohužel i přes maximální snahu výrobců materiálu určeného k zateplení soklu v rámci školení a konferencí, se stále můžeme setkávat s poruchami a chybami v těchto konstrukcích.

V následujícím článku si ukážeme, jak zateplit sokl správně včetně detailu řešení prostupu a elegantního napojení na fasádu domu.

Video návod:

Montážní návod krok za krokem:

1 – Příprava podkladu

Stejně jako pro ETICS musí být podklad pro soklové izolace vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Doporučuje se například omytí tlakovou vodou. Zateplovací systém nenahrazuje hydroizolaci ani sanační systém, nicméně například výrazně snižuje množství zkondenzované vlhkosti v konstrukci. Podklad se následně pro zvýšení soudržnosti penetruje k tomu určeným přípravkem.

1_priprava-podkladu

2 – Lepení desek

V případě lepení na silikátové podklady (cihly, beton apod.) se používají běžná lepidla pro kontaktní zateplovací systémy (ETICS). Podobně jako u zateplení stěn se lepidlo nanáší nejčastěji ve formě obvodového věnce a několika bodů uprostřed desky. Přípustné je i celoplošné lepení. V případě lepení na asfaltové hydroizolace se používají PUR pěny určené k lepení tepelných izolací, nebo bezrozpouštědlová asfaltová lepidla.

2_lepeni-desek

3 – Kotvení hmoždinkami

Po nalepení a přiměřeném zatvrdnutí lepidla se provádí kotvení hmoždinkami. Soklová část se kotví pouze v místech, kde hmoždinka nemůže poškodit hydroizolaci. Kotví se v počtu cca 6 ks/m2. Při provádění soklu s keramickým obkladem se často používají výkonné šroubovací hmoždinky s ocelovým trnem aplikované až přes výztužnou síťovinu dle konkrétního technologického postupu.

3_kotveni-hmozdinkami

4 – Základní (výztužná) vrstva

Základní vrstva se v podstatě neliší od zateplovacího systému stěn. V místech s vysokým provozem (okolo chodníků, hřišť apod.) s rizikem proražení systému je vhodné výztužnou vrstvu zdvojit, nebo použit zesílenou tzv. pancéřovou perlinku. Základní vrstva se zatahuje min. 300 mm pod úroveň terénu, aby byly izolační desky dostatečně chráněny proti mechanickému poškození a např. hlodavcům.

4_zakladni-vystuzna-vrstva

5 – Provádění konečné povrchové vrstvy

Před prováděním povrchových vrstev se provede penetrace za účelem snížení a sjednocení savosti podkladu. Jako 5 povrchová úprava soklu se používají ušlechtilé soklové omítky z přírodního popř. umělého kameniva. Častým případem je provedení soklu z keramického obkladu, popř. kamene. V tomto případě je nezbytné provedení tepelně-technického výpočtu, protože keramický i kamenný obklad je difuzně uzavřený a v zateplovacím systému by tak mohlo kondenzovat vysoké množství vlhkosti vedoucí k poruchám. Zároveň je třeba pro tyto těžké povrchové úpravy řešit stabilitu zateplení při statickém posouzení (typ a počet hmoždinek, zabudování přes výztužnou síť, apod.) Při návrhu je nutno zhodnotit také formát obkladu, velikost spár a materiál spárovací hmoty a dle potřeby navrhnout dilatační spáry.

5_provadeni-konecne-povrchove-vrstvy

Více informací o materiálech najdete na www.isover.cz

Zdroj: PR článek divize ISOVER, SGCP CZ

Kategorie: Stavební materiály
Tagy: sanační omítky stavebni materialy video zatepleni Zateplení soklu
Sdílejte článek

Diskuze