Čím topit v dobře zatepleném rodinném domě?
Při výběru vytápěcího systému se většinou hodně počítá – výška investice, provozní náklady, návratnost... Protože potřeba tepla na vytápění je v ultranízkoenergetických (UND) a energeticky pasivních domech (EPD) velmi nízká, tradiční výpočty v nich mají jiné výsledky než v minulosti. Navíc peníze nejsou jediným faktorem, který je třeba při výběru zvážit.
Plynový kondenzační kotel
Je-li na pozemku přípojka plynu, kondenzační kotel představuje velmi efektivní řešení vytápění dobře zatepleného domu – jak z hlediska investice, tak i nákladů na provoz. Kondenzační kotel je navíc mimořádně výhodný v kombinaci s velkoplošným sálavým (například podlahovým) vytápěním, které je zároveň optimální pro EPD a UND.
Pokud kondenzační kotel vhodně zkombinujete s externím zásobníkem, může sloužit i k přípravě teplé vody. Ekonomičtějšího provozu však můžete dosáhnout, když k ohřevu vody využijete obnovitelnou energii (pomocí tepelného čerpadla nebo solární sestavy). Na kombinaci vytápění i ohřevu vody je vhodný kotel s co největším modulačním rozsahem – aby byl dostatečně pružný a dokázal dodávat minimum energie na topení v přechodném období, a zároveň poskytnout vysoký výkon na zabezpečení přípravy teplé vody, kterou je potřeba ohřát na vyšší teplotu.
Tepelné čerpadlo
Tepelná čerpadla dokážou dodávat velmi lacinou tepelnou energii získanou z okolního prostředí, představují však poměrně vysokou investici. A protože na vytopení pasivního domu stačí jen málo energie, návratnost se může zdát nereálná. Přednost těchto zařízení však spočívá v ekologičnosti, komfortu a univerzálnosti – s jedním zařízením velmi efektivně vyřešíte vytápění, přípravu teplé vody i chlazení s využitím obnovitelných zdrojů energie. A to se počítá nejen u energetického certifikátu.
Teplá voda se totiž spotřebovává stejně, ať je dům nízkoenergetický, nebo ne, takže tady už jsou nízké provozní náklady výhodou. Dalším důležitým faktorem je možnost laciného chlazení, kterou nabízejí nové generace tepelných čerpadel. Letní horka začínají být hlavně na jihu Moravy větším problémem než zimní topení, efektivně dosažený komfort během celého roku je proto hlavní devízou těchto zařízení.
Kondenzační kotle mohou mít účinnost vyšší než 100 %. Využívají totiž i teplo, které vzniká kondenzací vodní páry ve spalinách.
Krb a krbová kamna
Obvykle slouží jako doplňkový zdroj tepla. Konstrukčně jednodušší je využívání sálavého tepla a ohřevu vzduchu, komplikovanější variantu představují zařízení s teplovodním výměníkem, která se přes zásobník vody zapojí do vytápěcího systému. V obou případech však jde o cenově dostupný a ekologický zdroj energie. U běžných teplovzdušných krbů může být problémem příliš vysoký tepelný výkon, který dodávají krátce po zatopení, což v dobře zatepleném domě způsobí přetopení.
Vhodným řešením jsou akumulační, resp. sálavá zařízení, která během topení teplo akumulují a později ho vyzařují do místnosti. Tepelný výkon tak dokážou rovnoměrně rozložit na osm až dvanáct hodin. Prostor se nepřehřívá, není třeba často přikládat a navíc je sálavé teplo velmi příjemné.
Protože těsnost stavby je u EPD a UND nutnou podmínkou, používají se v nich uzavřená zařízení s externím přívodem vzduchu – nevyužívají vzduch z místnosti, čímž se zamezí proudění vzduchu a tím i úniku tepla z interiéru do exteriéru.
Ideálním doplňkem pro ohřev vody je solární sestava. Pro běžnou domácnost stačí systém s kolektory s plochou asi 5 m2 a zásobníkem na 250 až 350 l vody.
Solární sestava
Solární zařízení mohou sloužit k ohřevu pitné vody i na podporu vytápění. Mohou doplnit každý vytápěcí systém, přičemž nejen snižují spotřebu energie trvale udržitelným způsobem, ale i prodlužují životnost vytápěcích zařízení (například u kondenzačního kotle více než dvojnásobně). Solární sestavy jsou složeny z kolektorů a bivalentního zásobníku na ohřev vody: při dostatku slunečního svitu se voda v něm ohřívá prostřednictvím solárního výměníku tepla, v případě potřeby se zapne její dohřívání druhým okruhem (například pomocí kotle).
Dnešní solární systémy fungují velmi efektivně – při správném návrhu dokážou zabezpečit až 70 % teplé vody ročně. Když zkombinujete ohřev pitné a vytápěcí vody, dosáhnete roční úspory celkové potřebné energie ve výšce asi 35 %. Díky efektivnímu využití sluneční energie se vám tato investice vrátí za několik let, navíc můžete získat finanční příspěvek na solární systém v rámci projektu Zelená úsporám.
Elektrické podlahové vytápění
V nízkoenergetických a pasivních domech jsou na odevzdávání tepla optimální velkoplošné sálavé systémy. Zde může zamíchat karty i elektřina – na vyhřívání podlahy se používají odporové vodiče, které jsou přes regulaci napojeny na elektrickou síť. Při nízké potřebě tepla totiž mají značný význam pořizovací náklady, a právě elektrické podlahové vytápění se v porovnání s teplovodním vyznačuje jednodušší a lacinější instalací.
Navíc se provozuje v tzv. přímotopném režimu, s ním má odběratel možnost vytápět za nízký tarif a může ho využívat i pro ostatní spotřebiče. Předností elektrického podlahového vytápění je i flexibilita a jednoduchá regulovatelnost. Správná regulace teploty je totiž základní podmínkou hospodárnosti. Kromě centrální a individuální regulace v jednotlivých místnostech je zajímavá možnost regulovat i určité zóny, například zvýšit teplotu podlahy před francouzskými okny.
Připravila: ERIKA KUHNOVÁ
Foto: archiv firem
Zdroj: časopis HOME