Využití otopných těles – radiátorů

23. 08. 2011
Diskuze (0)
Sdílet

Téměř v každém prostoru, kde se člověk dlouhodobě nebo krátkodobě zdržuje, se v našich klimatických podmínkách nachází radiátor. Radiátory nebo otopná tělesa patří k prvkům otopné soustavy, pomocí nichž dosahujeme nejen požadované teploty v místnosti, […]

Téměř v každém prostoru, kde se člověk dlouhodobě nebo krátkodobě zdržuje, se v našich klimatických podmínkách nachází radiátor. Radiátory nebo otopná tělesa patří k prvkům otopné soustavy, pomocí nichž dosahujeme nejen požadované teploty v místnosti, ale které interiér dotvářejí i po estetické stránce.

Hlavním cílem vytápění je vytvořit takové prostředí, které bude nejvíce vyhovovat lidskému organismu. V chladnějších ročních obdobích je třeba eliminovat tepelnou ztrátu lidského těla tak, aby se dosáhlo tepelné rovnováhy mezi tělem a okolním prostředím. Úkolem vytápění je zabezpečit vnitřní klima, které bude v místnosti vytvářet dobré podmínky pro bydlení nebo práci. Nejběžnějším způsobem dosažení těchto požadavků je využívání otopných těles – radiátorů.

Pro a proti
Protože článkové, panelové a žebříkové radiátory neodevzdávají teplo do prostoru sáláním, ale konvekcí, nazýváme je konvekční otopná tělesa. Jejich hlavní výhodou je malá tepelná setrvačnost, což znamená, že jsou schopná pružně reagovat na náhlé změny teploty. Výkon otopného tělesa se dá dobře regulovat. V případě rekonstrukce domu, resp. zateplení objektu, je možno tepelný výkon radiátorů jednoduše změnit – montáž otopného tělesa je jednoduchá a nevyžaduje delší časové období. V případě změny dispozice interiéru je možno změnit umístění radiátorů nebo připojit další tělesa.

Výkon otopného tělesa
Výkon radiátorů ovlivňují parametry otopného média, přičemž u nás se nejčastěji používá teplá voda s teplotním spádem 90/70 °C nebo nižším 80/60 °C (teplota přívodní/teplota vratné, ochlazené otopné vody), a požadovaná teplota vytápěné místnosti. Tato teplota závisí na účelu vytápěného prostoru. Pro obytné prostory je vhodná teplota 18 až 20 °C, pro koupelny to může být až 24 °C a pro neobytné prostory stačí 10 až 15 °C. Důležitým faktorem při odevzdávání tepla do místnosti je materiál otopného tělesa. V současnosti se jako materiálová základna využívají ocel, litina, hliník, měď, keramika, ale i jejich kombinace. Množství odevzdávaného tepla ovlivňuje i rozměr otopného tělesa. Současný trh nabízí širokou škálu radiátorů různých rozměrů, ať už jde o délku, výšku nebo hloubku. Volba rozměrů závisí na požadovaném výkonu otopného tělesa a na rozměrech vytápěné místnosti.

Výběr radiátoru
K nejstarším otopným tělesům patří článková, využívaná hlavně v rodinných domech. Jsou z litiny, resp. oceli, která má kratší životnost. Protože tyto radiátory se vyznačují poměrně velkým vodním objemem, jsou vhodnější pro otopné soustavy s přirozeným oběhem teplonosné látky. V současnosti se však pro tuto vlastnost z trhu vytrácejí. Žebříková otopná tělesa patří mezi moderní druhy konvekčních otopných těles. Svou konstrukcí připomínají žebřík, z čehož je odvozen i jejich název. Tepelný výkon se určuje zvlášť pro různé teploty interiéru a různé teplotní spády otopné vody. Jsou z oceli. Používají se nejčastěji v koupelně, kde mohou sloužit i jako sušák na ručníky. Pro svůj vzhled jsou však stále častěji využívány i v jiných prostorech, kde esteticky dotvářejí interiér.

Panelové nebo deskové radiátory jsou určeny pro hromadnou i individuální bytovou výstavbu. Jako teplonosná látka se běžně používá upravená voda, ale vyloučeny nejsou ani další vhodné kapaliny, jako olej či jiné nemrznoucí kapaliny. S jejich použitím se mění i tepelný výkon tělesa. Maximální teplota teplonosné látky je 110 °C. Panelové radiátory jsou k otopnému systému připojeny jednostranně, s přívodem nahoře a vývodem dole. V praxi se však stává, že radiátory je potřeba z různých důvodů připojit do instalované otopné soustavy i jiným způsobem, a to uprostřed dole, zdola dolů, svislým nebo křížovým připojením. Nejvhodnější je umístit je pod okenní parapet do svislé osy okna ve výšce minimálně 110 mm od podlahy. Kolem přestupních ploch radiátoru musí být umožněno volné proudění vzduchu. Výhodou panelových radiátorů je, že potřebují menší stavební prostor. Mají vysokou tepelnou účinnost, a protože nevyžadují velký objem vody, doba jejího ohřevu je krátká. To přispívá k úspornosti provozu. V současnosti si můžete vybrat ze širokého sortimentu typů a rozměrů panelových radiátorů (vyrábějí se už i s plochou čelní stěnou) a jejich životnost vysoko převyšuje oficiální šestiletou záruku.

Který z těchto druhů otopných těles (resp. druhů samotného způsobu vytápění) zvolíte, závisí především na způsobu využití vytápěného objektu, jeho tepelných ztrátách a stavebním řešení. Moderní technologie jejich výroby umožňuje volbu ze široké škály, od jednoduše tvarovaných až po moderní extravagantní tvary, čímž se možnosti jejich aplikace v obytných částech budov rozšiřují.

Ing. Mária Kurčová
Foto: U. S. Steel Košice
Zdroj: RSZ

Kategorie: Vytápění
Tagy: Deskové radiátory radiatory topeni vytapeni
Sdílejte článek

Diskuze