I pod korunami stromů můžete vypěstovat kvetoucí druhy keřů a trvalek

Zahradní architektura je hotová botanická alchymie. Při výběru vhodných rostlin pro výsadbu se musí brát v úvahu velikost daného druhu, jeho požadavky a ve finále i estetická působnost, a to není rozhodně všechno. V podrostu nás ovšem při výběru rostlin výrazně omezují stávající podmínky. Ty bývají případ od případu poměrně dost specifické. V první řadě je nutné rozlišovat listnatý a jehličnatý podrost.

Podrosty mají v zahradní architektuře rozhodně svoje místo. Jejich potenciál využívali zahradní architekti již před mnoha stoletími. Uplatňují se především v lesních typech zahrad, ale jejich krásu si užijete i pod několika málo dřevinami na své zahradě. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Nostalgická krása a atmosféra lesa na nás dýchá z porostu jemných kapradin. Tyto rostliny se perfektně kombinují s vřesovištními rostlinami, vyhovují jim totiž podobné podmínky.

Stínu se bojí většina zahrádkářů. Přitom nedostatek světla rozhodně není strašák, jen to chce více poznat místní podmínky. Například pod opadavými ovocnými stromy není stín stálý. Svůj domov zde najde celá řada jarních cibulovin a okrasných trvalek. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Pokud vlastníte přírodní zahradu, upřednostněte rostliny domácího původu.

Pod opadavými listnáči

Pro výsadbu okrasných trvalek jsou většinou mnohem více přijatelné podmínky pod opadavými listnáči. Zde máte na výběr úžasně pestrý sortiment druhů s okrasnými listy i květy. Pod listnáči panují dost proměnlivé podmínky, stromy jsou totiž od listopadu do dubna bez listů a trvalky v podrostu mají tedy mnohem lepší světelné i vlhkostní poměry v porovnání se stabilním jehličnatým podrostem. Stejně tak dobře se zde daří i jarním cibulovinám, které svou vegetaci stihnou ještě před plným olistěním. Jakmile se koruny plně ozelení, nadzemní orgány jarních cibulovin se zatáhnou do půdy a opět čekají na svoji příležitost v následující sezoně. Listnatý podrost mívá sice kyselejší půdní reakci, přesto je díky silné vrstvě humusu z rozkládajícího se opadu bohatý na živiny. Výsadbu rostlin výrazně ovlivňuje stupeň prokořenění půdy, který se liší v závislosti na stávajících dřevinách. Pokud si jím nejste jistí, proveďte povrchový výkop, ten vám jasně ukáže, zda je okolí dřevin pro výsadbu vhodné. Při výběru vhodných druhů berte na zřetel, že většinu roku vládne pod korunami listnáčů stín, který ovšem není rozhodně tak tmavý jako v případě stálezelených jehličnanů.

Stinné a polostinné stanoviště s dostatkem vody je jako stvořené pro prvosenky (Primula x buleesiana) – v zahradě rozhodně nepohrdnou okolím jezírka či prameniště. Patrovitá květenství různých barev rozkvétají v květnu. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Polostín s vysokým obsahem vody v půdě může být pro mnohé tvrdým oříškem. Přesto existuje řada zajímavých trvalek, kterým tyto podmínky vyhovují. Vyzkoušejte třeba mohutnou kapradinu pérovník pštrosí (Matteucia struthiopteris) nebo kosatec žlutý (Iris pseudacorus). FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Tmavý stín pod jehličnany

Při sestavování osazovacího plánu pod zapojenými korunami neopadavých jehličnanů se zřejmě pořádně zapotíte, protože sortiment, který si s těmi mnohdy až extrémními podmínkami poradí, je poněkud úzký. Komplikace přináší po celý rok stabilní tmavý stín a výrazně kyselý jehličnatý opad jehlic, který sám o sobě vylučuje některé jinak vhodné stínomilné rostliny. Na naší straně nebývá většinou ani silný stupeň prokořenění a srážkový stín pod korunami. Mnohem lepší situace nastává ve smíšených porostech, kde se alespoň bodově střídají jehličnany s opadavými listnáči. Pokud tomu tak není a podmínky pod korunami nenabízí příliš valné možnosti výsadby, zvažte tvorbu květinových záhonů spíše na porostním okraji, kde už panují mnohem přívětivější podmínky pro tvorbu výsadeb.

Půdopokryvná trvalka s jemnou texturou, krásnými drobnými květy a zajímavými listy − taková je nenáročná škornice (Epimedium sp.). V suchých podrostech se dokonce uplatňuje jako náhrada trávníku. Je dostupná v mnoha druzích a barevných kultivarech. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Květnaté podrosty pod vzrostlými stromy nemusí být pouze okrasné. Česnek medvědí (Allium ursinum) je důkazem, že i krásné rostliny nenáročné na světlo se dají využít v kuchyni. Z výrazně vonících listů si můžete připravit pomazánku nebo je přidat do polévky. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Tvorba záhonů v podrostu

Pokud je stupeň prokořenění opravdu vysoký a vy už dopředu víte, že do půdního povrchu rostliny nevysadíte, existuje šikovná pomůcka, díky níž si hravě poradíte. Skvělé podmínky pro výsadbu si připravíte rozložením asi deseti centimetrů zahradního substrátu namíchaného s jemným štěrkem. Tato vrstva by měla být dostačující ve většině případů, pokud ne, přidejte několik centimetrů navíc. Okraje můžete zpevnit dřevěnými hatěmi z hrubého řeziva. Do takto připravených záhonů již můžete vysadit rostliny. Půdní povrch namulčujte dřevěnou štěpkou, kůrou nebo vlastní listovkou a v prvních měsících zalévejte, aby mladé rostlinky dostatečně zakořenily. Pokud nevíte, jaké druhy zvolit, vymyslete si pro záhon tematické zaměření, které vám pomůže. Podrost může být orientovaný na druhy kvetoucí v jarním či letním období, ale stejně tak vděčnou tematikou jsou výsadby orientované na druhy s okrasnými listy či přírodě blízké výsadby vhodné pro hmyzí opylovače. Fantazii se meze nekladou.

Silně prokořeněná půda mnohdy nedovoluje výsadbu na půdu náročnějších trvalek. V takových podmínkách přichází řada na cibulnaté a hlíznaté druhy, které svoji vegetaci stihnou ještě před tím, než se větve listnatých stromů schovají za závoj z listů. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Podrost pod opadavými listnáči umožňuje realizaci mnoha tvořivých nápadů, nejste zde totiž omezeni stabilním tmavým stínem jako v případě stálezelených jehličnanů. Při tvorbě osazovacího plánu berte v úvahu působení pohyblivého stínu, který se mění v závislosti na denní době. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

V hlavní roli vřesovištní rostliny

Ve světlém podrostu opadavých listnatých stromů jsou skvělé podmínky pro pěnišníky a azalky různých druhů a kultivarů. Mírně kyselé pH jim vyhovuje stejně dobře jako přistínění a chráněné stanoviště. Aby se těmto rostlinám dlouhodobě dařilo, přidejte při výsadbě čistou rašelinu a promíchejte ji s půdou daného stanoviště. Na světlém porostním okraji máte možnosti ještě větší. Doprovod pěnišníkům a azalkám mohou dělat plošné výsadby vřesů, vřesovců, dabécií, klikví a brusinek. Takováto výsadba bude efektní v jarním i podzimním období a jistě vás potěší i malou intenzitou údržby.

Podrost jehličnanů se vyznačuje kyselým opadem, který vyhovuje jen některým rostlinám. Mezi ně patří třeba hortenzie. Na výběr máte například hortenzii velkolistou (Hydrangea macrophylla), hortenzii stromečkovitou (H. arborescens) nebo hortenzii latnatou (H. paniculata).

Pokud si s návrhem podrostu pod vzrostlými stromy nevíte rady, zajděte si pro inspiraci do volné přírody. Především v jarním období se pod stromy objeví barvený koberec vytrvalých rostlin, jako je tomu v případě konvalinky (Convallaria majalis). FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

TEXT A FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ
ZDROJ časopis HOME 7-8/2015, JAGA MEDIA, s.r.o.