Kuchyň, kde voní i květiny
Při zařizování kuchyně je důležité klást důraz nejen na kvalitní vyhotovení a výběr příslušenství, ale i na správně zvolenou zeleň. Ta má v kuchyni estetický efekt, ale i praktický význam.
Kuchyň je z pohledu pěstování pokojových rostlin specifické prostředí. Rozhodně není dobré vybírat sem druhy jen proto, že svým vzhledem či barvou květu korespondují s barevností prostoru. Podstatné je zvolit takové, kterým se tu bude opravdu dařit. Vzhledem k charakteru kuchyňského prostředí – kolísání teploty, vlhkost, výpary, průvan – tu nebude prosperovat každý druh. Stává se, že mnohé sezónní rostliny v tomto prostředí i při precizní péči zakrátko uhynou. Při správném výběru však může být kuchyň plná zdravé a svěží zeleně, barevně jedinečná díky květům a voňavá zásluhou aromatických bylinek, které navíc ještě zužitkujete při vaření.
Organizace prostoru
Omezenější prostor současných bytů, a tedy i kuchyní, často neumožňuje vybírat to, co je do nich nejvhodnější. Rostliny se kvůli dostatku světla nejčastěji soustřeďují na okenních parapetech, případně kuchyňských skříňkách, příručních stolcích či poličkách. Možností je ale ještě mnohem více. Zeleň můžete například umístit do závěsné nádoby (ušetříte prostor), na stěnu ve speciálních kapsách, stabilních držácích či přihrádkách, nebo zavěsit v praktické výšce nad pracovní desku (vhodné místo na bylinky). V případě větších kuchyní může být zeleň umístěna někde po straně, například ve větším květináči přímo na podlaze nebo v policové sestavě, případně v jídelní části vždy tak, aby nepřekážela při procházení, stolování nebo přípravě jídla. Zeleň by se neměla umisťovat na chladničky, ani do blízkosti sporáků či mikrovlnných trub.
Vybíráme styl i nádobu
Pro rostliny (hlavně menší a kvetoucí druhy) lze v kuchyni využít spoustu různých zajímavých nádob – starých nepoužívaných dóz a hrnků, košíků, plechovek či závěsných kyblíků –, případně vytvořit malé skupinky či kompozice složené z několika kvetoucích či plodících druhů. Staré hliněné džbány, cedníky, hmoždíře či košíky jsou zase originálním domovem pro rostliny ve venkovsky laděné kuchyni. Netradičně lze osadit i nevyužité formy na pečení, které můžete pomocí řetězů zavěsit nad pracovní desku. Stará porcelánová mísa se díky vhodně zvoleným druhům stane nekonvenční žardiniérou. Volba květináčů však v první řadě závisí na stylu interiéru. Odlišný je přitom nejen výběr rostlin, ale i jejich množství. Venkovská kuchyň si například žádá větší počet rostlinných druhů, do modernějších kuchyňských prostor je naopak vhodné vybrat jeden až dva druhy po více exemplářích.
Jak na výběr rostlin
Čím více světla prostor poskytuje, tím větší možnosti při výběru vhodných kvetoucích rostlin máte. Na druhou stranu i tmavé kuchyně se dají oživit vhodně zvolenými rostlinami, hlavně druhy okrasnými listy (aglaonéma, břečťan, asparágus, kořenokvětka nebo kapraďorosty), případně sezónními a krátkodobě kvetoucími druhy.
Dostatek světla a denně čerstvý vzduch je důležitý pro bylinky a koření, které by v kuchyni rozhodně neměly chybět. Jde však o rostliny krátkodobého charakteru.
Do menších kuchyní je praktické vybírat menší, spíše kompaktněji rostoucí druhy, pěstitelsky nenáročné, ne příliš drahé. Ve větších se však uplatní i ty košatější. Rozhodně tu ale nemají co hledat příliš mohutné, trnité, jedovaté a opadávající rostliny, druhy špatně snášející průvan nebo kolísání teplot, stejně jako ty, které vyžadují časté přihnojování nebo ošetřování chemickými látkami, případně druhy náchylné na onemocnění a škůdce. Základ by měl v závislosti na velikosti místnosti tvořit alespoň jeden dlouhověký druh (ideálně okrasný listy). Může jít o menší dracénu, potos, filodendron, žumen nebo zelenec. Příjemným doplněním jsou kvetoucí rostliny, ať už ty pokojové, nebo rychlené sezónní cibuloviny (hyacinty, narcisy), rychlené dřeviny (miniaturní růže) a trvalky (prvosenky). Pokud jde o bylinky, ideální je vybrat si takové druhy, které používáte při vaření a které navíc kuchyň hezky rozvoní, případně se dají použít při přípravě čajů a jiných léčivých přípravků (tymián, rozmarýn, bazalka, dobromysl, šalvěj, petržel). Dnes jsou moderní i exotické asijské bylinky, koření (vanilka), a také rostliny, které odpuzují nepříjemný hmyz (plektrantus). Nemá ale velký smysl budovat zde rozsáhlé bylinkové sestavy, pokud se nebudou využívat.
Tipy
● Zeleň lze v kuchyni soustředit na okenních parapetech a policích, ale i na skříňkách nebo stolcích, které slouží na odkládání kuchyňských potřeb.
● V případě větších kuchyní může být zeleň umístěná někde na straně, například ve větším vyšším květináči přímo na podlaze. Zajímavě bude působit i na pracovním ostrově, kde však nesmí překážet.
● V kuchyni vyniknou pokojové rostliny okrasné plody (v prodeji hlavně na podzim). Ozdobná paprička přinese do moderní i tradiční kuchyně příjemnou domácí atmosféru a je nejen estetická, ale i praktická, jelikož její plody lze využít při přípravě jídel.
Rostliny do každé kuchyně
Nabídka možností je poměrně široká. V bílé kuchyni působí dobře druhy s květy v sytých barvách. Může jít o tořivku (Streptocarpus), africké fialky (Saintpaulia ionatha), begónie (Begonia elatior), anturie (Anthurium andreanum) nebo nenáročné kalanchoe (Kalanchoe blossfeldiana), které nejlépe vyniknou na parapetech a poličkách.
Ve světlé teplejší městské kuchyni upoutá i kvetoucí ibišek (Hibiscus rosa-sinensis) či klívie (Clivia miniata). Nádhernými květy se bude chlubit pantoflíček (Calceolaria herbeohybrida), bouloň (Achimenes grandiflora), gloxínie, méně známý mračňák (Abutilon x hybridum) a na jaře prvosenky (Primula vulgaris). V původních venkovských kuchyních vyniknou pelargónie (Pelargonium zonale), dobře se tu uplatní i druhy s voňavými listy, bíle a modře kvetoucí zvonky (Campanula isophyla) a hvězdník (Hippeastrum). Malé misky a hrnky lze vysadit kompaktně rostoucími druhy, jako jsou domácí štěstí (Soleirolia soleirolii), korálovka (Nertera granadensis), pepřinec (Peperomia obtusifolia) nebo německá fialka (Exacum affine). V moderní a světlé kuchyni lze také experimentovat i s netradičními růstovými formami, přičemž na tento účel je možné využít některé druhy koření (rozmarýn), subtropické dřeviny (olivovníky) nebo sukulenty (mléčník). Z rostlin, které jsou okrasné svými plody, je vhodný lilek (Solanum pseudocapsicum) či okrasné jednoleté papričky (Capsicum annum), případně i exotičtěji působící ananas (Ananas comosus). Ve větších prostorech mohou být zajímavé granátovníky, kávovníky, čajovník nebo rozmanité citrusy – ty působí atraktivně hlavně v kovových nebo terakotových nádobách. Na kuchyňském parapetu budou příjemně působit různé kvetoucí orchideje, případně tak hezký druh bromélie, jakým je guzmánie. Při výběru konkrétních rostlin je důležité přihlížet nejen k celkovému stylu, který tu převládá, ale i k barevnosti.
Jakými rostlinami dotvořit kuchyň?
1 Slunné místo u okna je vhodné na pěstování olivovníku (Olea europea), v zimě by však měl mít chladněji. Jde o dlouhověkou dřevinu, která nevyžaduje časté zalévání. Vynikl by zde i nenáročný sloupovitý pryšec (Euphorbia trigona), který má rád teplo i během zimy.
2 Zajímavým prvkem v této kuchyni bude plodící citrus. V nabídce dobře zásobených zahradnictví najdete několik hezkých nenáročných druhů. Na pracovní desce u okna by se mu mohlo dařit dobře.
3 Police bude zajímavější, pokud se doplní alespoň třemi exempláři kvetoucí sezónní zeleně: hvězdníky (Hippeastrum) nebo kalanchoe (alespoň tři kusy). Vhodné jsou i rostliny s okrasnými plody (papričky) a bylinky. Oživením by byl i voňavý muškát (Pelargonium graveolens).
4 Pracovní deska by neměla být přeplněná množstvím květináčů, prostor pro nádobu s nejčastěji používanou bylinkou – rozmarýnem, případně bazalkou – se tady ale najde vždy. Jelikož zde nebude mít úplně ideální podmínky, počítejte s její průběžnou obměnou.
Efektivní zelení pomocníci
V kuchyni se většinou soustřeďuje každodenní rodinný život, proto je důležité, aby nejen plnila svůj účel, ale zároveň se vyznačovala i kvalitním ovzduším. To však stejně jako v jiných částech domu či bytu může narušovat množství nežádoucích chemických látek. Nejčastěji jde o oxid uhelnatý, benzen, xylen, formaldehyd, amoniak či trichlorethylen. Zdroji těchto látek mohou být čisticí a bělicí přípravky, levný nábytek, obaly či odpad. Mnoho nebezpečných látek může vzniknout i při vaření, případně při špatně fungující digestoři. K nejúčinnějším lapačům škodlivin patří kvetoucí gerbery a chryzantémy. Ačkoli jde o sezónní rostliny, jejich účinek při čištění vzduchu je skutečně velký. Dokonce se vyplatí mít tyto rostliny v kuchyni i ve větším množství a pravidelně je obměňovat. Efektivním čističem vzduchu jsou anturie, orchideje, klívie, dracény, kvetoucí begónie, lopatkovce, zelenec, břečťan (ideální do kuchyní kuřáků) či potos. Takovýmito schopnostmi se vyznačuje i oblíbená vánoční hvězda.
TEXT DANIEL KOŠŤÁL
FOTO ARCHIV FIREM, SHUTTERSTOCK, DANIEL KOŠŤÁL
ZDROJ časopis HOME 4/2016, JAGA MEDIA, s.r.o.