Popenec patří do lékárny i jarní kuchyně
Již od středověku je popenec všestranné léčivo, které pomáhalo proti moru i uhranutí. To už dnes asi neoceníte, ale určitě využijte jeho protizánětlivé účinky. Nebo to, že podporuje chuť k jídlu a hojí trávicí trakt. Popenec […]
Již od středověku je popenec všestranné léčivo, které pomáhalo proti moru i uhranutí. To už dnes asi neoceníte, ale určitě využijte jeho protizánětlivé účinky. Nebo to, že podporuje chuť k jídlu a hojí trávicí trakt.
Popenec obecný (Glechoma hederacea), říká se mu také popenec břečťanovitý, patří společně s příbuzným popencem chlupatým mezi hluchavkovité rostliny. Ty rostou běžně v přírodě, někdy jsou dokonce považované za plevel, zbytečně byste je proto pěstovali v zahradě. Jen pozor, kde je sbíráte. Nejlepší jsou čisté louky a okraje lesů, naopak se vyhněte bylinám v trávnících, městských parcích, podél cest a na jiných plochách, kde se běžně chodí. Vhodné nejsou ani příkopy a meze v okolí polí, na jejichž hnojení se používají pesticidy. Ty se snadno dostanou i do dalších rostlin.
Popenec poznáte podle výrazných modrofialových květů, má okrouhlé lístky na delším řapíku s pravidelným vroubkováním. Roste jako plazivá poléhavá vytrvalá bylina, nejčastěji na sušších místech s dostatkem slunce. Má rád také kraje listnatých lesů, kde není vysoká tráva ani keře. Rychle se rozrůstá, je pro něj typické zakořeňování v místě větvení listů. Proto se mu daří i na skalkách či kamenných schodech. Koření mělce a na vhodném slunném místě může zcela nahradit trávník, s čímž se často setkáte v přírodních zahradách.
Sběr a sušení
Z byliny se zjara sbírá pouze kvetoucí nať bez silnějších částí stonků a také bez plodů. Sklizeň končí zhruba v červnu, potom jsou listy vyschlé a hrubší a rostlina obsahuje hodně založených semen. Sušení ve stínu postupuje rychle, drobné listy neobsahují moc vody a neplesniví. Teplota by ale nikdy neměla překročit třicet stupňů, účinné látky obsažené v popenci jsou totiž při vyšších teplotách nestabilní.
Léčivé účinky
Nadzemní část obsahuje sedm procent tříslovin, které bylině dodávají trpkou chuť. V čerstvé nati najdete také hojně provitaminu A a vitaminu C, což oceníte hlavně v jarní kuchyni. Popenec obsahuje látku glechomin, která člověku neublíží, ale považuje se za jedovatou pro koně.
Léčivka má protizánětlivé a stahující účinky, podporuje chuť k jídlu, pomáhá i proti průjmům a má hojivé účinky na trávicí trakt. Díky obsahu draselných solí podporuje trávení u osob se sníženou žaludeční kyselostí, která je k využití potravy nezbytná. Má pozitivní efekt při zánětech močových cest, používá se i proti zahlenění, při zánětech dutin a kašli, dříve se jí léčila tuberkulóza. Popenec lze využít i zevně – obklady z něj pomáhají třeba při bércových vředech nebo zklidňují ekzémy. Protože obsahuje koagulační, tedy srážecí látky, lze jej používat jako přírodní syřidlo.
Popenec se často míchá do směsí s jinými druhy léčivek, například jitrocelem.
Využití v kuchyni
Vysoký obsah vitaminů v mladé nati není jediný důvod, proč se popenec používání v gastronomii. Snadno ho poznáte, po celé jaro si ho můžete natrhat a má příjemné aroma podobné majoránce. Kořenitá chuť sušeného i čerstvého popence vylepšuje chuť mletého masa, vaječných jídel, jarního bramborového salátu, tradičně jej spolu s mladými kopřivami obsahuje velikonoční nádivka, takzvaná hlavička. Také obohatí chuť smoothie, jedlé květy se využívají na ozdobu pokrmů. O dlouhodobé oblibě byliny svědčí i množství jejích lidových názvů. Setkat se můžete s desítkami různých výrazů, třeba kunrátek, opoňka, zemní břečťan, kočičí tlapka, nádešník, kondelík, zádušník nebo burda.
Léčivé přípravky
Čaj pro odhlenění
Nápoj si připravíte z jedné čajové lžičky sušené podrcené nati, kterou přelijete asi 150 mililitry horké vody. Necháte ho několik minut louhovat a pijete dvakrát denně mezi hlavními jídly. Čaj vždy připravujte čerstvý, rychle ztrácí účinnost.
Sirup proti chronickému kašli
Tři hrsti sušené nati popence, tedy asi padesát gramů, nasypte do litru studené vody a takto ponechte hodinu, teprve poté pozvolna přiveďte k varu. Hned stáhněte z ohně a odstavte na dalších dvacet minut. Poté přeceďte přes jemné plátýnko nebo filtr. Odvar smíchejte asi s kilogramem teplého medu a za stálého míchání ve vodní lázni vytvořte hustý sirup. Je-li tekutina příliš řídká, objem trochu zredukujte mírným varem. Skladujte v temnu a chladu, užívejte přes zimu tři polévkové lžíce denně.
Mast na ošetření křečových žil a ekzémů
Asi 250 gramů nesoleného vepřového sádla, nejlépe bio nebo domácího, rozpusťte při nízké teplotě a zamíchejte do něj dvě polévkové lžíce podrceného nebo namixovaného popence. Nechte stát asi dvanáct hodin. Poté směs ještě trochu prohřejte, aby byla tekutá a přeceďte přes řidší sítko do sklenic. Hotová mast zklidňuje a hojí, pomáhá pro ošetření ekzémů, křečových žil a hematomů.
Maska na nečistou pleť
Větší hrst ovesných vloček namočte přes noc do vody. Ráno je propláchněte a přidejte asi polévkovou lžíci nati popence a rozmixujte najemno. Poté přidejte trochu medu a lžíci olivového či dýňového oleje. Vzniklou pastu naneste na vlhký napařený obličej, kde by měla působit alespoň dvacet minut. Poté ji smyjte vlažnou vodou.
RECEPTY
Plněné brambory
Suroviny: 12 větších brambor, 400 gramů tvrdého sýra na strouhání, 100 gramů slaniny vcelku, 4 lžíce nasekaného popence, 4 stroužky česneku, 50 gramů másla, 1 vejce, sůl a pepř na dochucení
Postup: Omyté brambory pečte ve slupce asi čtvrt hodiny při teplotě kolem 200 stupňů. Poté je poloupečené vyjměte a opatrně vydlabejte vnitřek. Tuto získanou bramborovou hmotu rozmačkejte a rozmíchejte s nastrouhaným sýrem, na kostičky nakrájenou slaninou, popencem a máslem. Přidejte vejce a utřený česnek, osolte a opepřete podle chuti. Touto nádivkou naplňte vydlabané brambory a dejte je na dalších 20 minut dopéct do horké trouby.
Krkonošská jarní krabačka
Suroviny: 2 lžíce másla, 2 lžíce hladké mouky, 1 litr vývaru, 250 ml sladké nebo zakysané smetany, 1 hrst popence, 1 hrst šťovíku, 1 hrst salátu polníčku, sůl, pepř a muškátový oříšek na dochucení
Postup: Z másla a mouky připravte světlou jíšku, všechny bylinky nadrobno nasekejte a lehce je v jíšce osmažte. Poté přilijte vývar a asi deset minut povařte. Na závěr polévku osolte, okořeňte a zalijte smetanou. Pozor, už ji dále nevařte! Část bylinek si můžete nechat na dozdobení. Podávejte ji s krutony, pečivem, hodí se i k bramborám na loupačku.
Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a profimedia.cz