Podívejte se s námi do světa nekonvenčního pěstování rostlin

Vyznavači permakultury a přírodního zahradničení přicházejí s novými způsoby pěstování užitkových rostlin. Ne všechny metody jsou staré sotva několik desítek let, naopak se rádi vracejí ke starým osvědčeným způsobům, které používali už naši předkové. Pojďme se podívat do světa nekonvenčního pěstování rostlin.
Reklama

Dodržování přírodních principů a pokora k přírodě samotné jsou pro přírodní zahrady určující. Na takové zahradě se sice snažíme o vypěstování zdravé zeleniny a ovoce, ale nikdo neočekává rekordní sklizeň ani extrémně velké plody. Pokud byste udělali rozbor sklizně, zjistili byste, že i přesto obsahuje mnohem větší množství minerálních látek a vitamínů, než ta kupovaná a vypěstovaná konvenčním způsobem. Plodiny pěstované na plantážích v monokulturách musí růst rychle, proto se hnojí velkými dávkami hnojiv, které se v plodinách mnohdy ukládají. Nejde jenom o hnojiva, týká se to také používání chemických postřiků, které chrání nestabilní monokulturu před vpádem různých chorob a škůdců. Zatím nelze říci, jaký budou mít tyto použité látky vliv na lidský organismus s odstupem času – neexistují potřebná data. Právě tato nejistota mnohé zahradníky vede k tomu, že místo syntetického hnojiva raději použijí vlastní kompost, slámu, listí nebo dokonce posečenou trávu.

Estetické a funkční řešení zároveň. Vyvýšené záhony mohou mít i tuto podobu, která se perfektně hodí pro pěstování bylinek. Majitele zahrady navíc potěší poměrně snadnou instalací a širokou možností uplatnění. Hodí se stejně dobře do venkovské i městské přírodní zahrady. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Estetické a funkční řešení zároveň. Vyvýšené záhony mohou mít i tuto podobu, která se perfektně hodí pro pěstování bylinek. Majitele zahrady navíc potěší poměrně snadnou instalací a širokou možností uplatnění. Hodí se stejně dobře do venkovské i městské přírodní zahrady. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

„Aby byla zahrada uznána za přírodní nebo dokonce ukázkovou, musí splnit celou řadu kritérií. Pokud se tak stane, získá od Občanského sdružení Přírodní zahrada barevnou plaketu.“
Lucie Peukertová

Tradiční prkna a fošny bez chemické úpravy a syntetického nátěru jsou pro stavbu záhonů nejvhodnější. Pokud zvolíte tvrdé dubové nebo modřínové dřevo, můžete se těšit z dlouhé životnosti a zajímavé patiny, která se brzy objeví na povrchu. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Tradiční prkna a fošny bez chemické úpravy a syntetického nátěru jsou pro stavbu záhonů nejvhodnější. Pokud zvolíte tvrdé dubové nebo modřínové dřevo, můžete se těšit z dlouhé životnosti a zajímavé patiny, která se brzy objeví na povrchu. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Na vysoké noze

Pokud si říkáte, že máte příliš malou zahradu na to, aby vám pokryla alespoň část vaší spotřeby, rozhodně nemusíte házet flintu do žita. Pokud navštívíte některou z Přírodních zahrad nebo Ukázkových přírodních zahrad, určitě vás překvapí, že tito nadšenci pěstují rostliny zcela odlišným způsobem. Rádi totiž používají vyvýšené záhony, které zvětšují pěstební plochu a tím pádem jsou vhodné i na malé pozemky. Možná vás překvapí, jaké pěstební možnosti tyto výsadby skýtají a jak dobře vypadají. Vyvýšené záhony mají své výhody i díky snadné dostupnosti sklizně, zvláště je tedy ocení i starší lidé.

Příjemné posezení poskytne netradiční vyvýšený záhon v podobě drnové lavičky. Tento prvek rády využívaly hradní dámy ve středověku, ale aktuální je i dnes. Není nic příjemnějšího, než si sednout do voňavé mateřídoušky, která během několika let zcela poroste korunu lavice. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Příjemné posezení poskytne netradiční vyvýšený záhon v podobě drnové lavičky. Tento prvek rády využívaly hradní dámy ve středověku, ale aktuální je i dnes. Není nic příjemnějšího, než si sednout do voňavé mateřídoušky, která během několika let zcela poroste korunu lavice. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Vyvýšené záhony nejsou rozhodně něčím novým. V praxi se setkáte s různými typy, které se liší finální výškou a strmostí svahů. Zatímco některé jsou vysoké sotva sedmdesát centimetrů, jiné se tyčí do výšky dvou metrů. Způsob „stavby“ se liší případ od případu, ale některé znaky se velmi často opakují. To se týká hlavně tvorby jádra, které bývá tvořeno kameny nebo dřevem. Zatímco kameny záhon stabilizují a drenážují, dřevo svým postupným rozkladem uvolňuje živiny a zásobuje rostliny zčásti také vodou. Pokud se rozhodnete použít dřevo, nebojte se celých kmenů, pařezů nebo větších špalků. Pomalým rozkladem si prodloužíte životnost těchto záhonů. Jakmile vytvoříte stabilní jádro, můžete začít navršovat substrát. Ten by neměl být příliš lehký, aby nadměrně neodpařoval vodu a aby tak snadno nepodléhal erozi. Dobře poslouží kvalitní ornice s příměsí kompostu. Po navršení ji nechte nějakou dobu ulehnout a poté se pusťte do samotné výsadby. Jakmile budou rostliny v zemi, namulčujte půdní povrch slámou nebo posečenou trávou. S čím musíte určitě u vyvýšených záhonů počítat? Výška navršené půdy se postupně snižuje nejen vlivem gravitace, ale hlavně díky rozkladným procesům probíhajícím právě v půdě. Všeobecně platí, že čím víc organických látek půda obsahuje, tím je proces viditelnější a záhony tím pádem menší.

Šikovné řešení, krása i užitek. Tak se dají jednoduše charakterizovat kordony a palmety z ovocných stromů, které najdou své místo především na malých zahradách. Tyto pěstební tvary skvěle vytvoří zelenou fasádu domu nebo originálně oživí jinak fádní plot kolem vašeho pozemku. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Šikovné řešení, krása i užitek. Tak se dají jednoduše charakterizovat kordony a palmety z ovocných stromů, které najdou své místo především na malých zahradách. Tyto pěstební tvary skvěle vytvoří zelenou fasádu domu nebo originálně oživí jinak fádní plot kolem vašeho pozemku. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Brambory z listí, trávy nebo slámy
Pokud každý rok zoufáte nad množstvím spadaného listí a hromadou posečené trávy, zkuste tyto materiály využít trochu jinak. Na části pozemku vytvořte budoucí záhon pro pěstování brambor v další sezoně. V první fázi na půdní povrch rozložte tenkou vrstvu materiálu, postačí vrstva přibližně pět centimetrů. Na ni rozložte sadbu brambor, kterou přikryjete další, již mnohem silnější vrstvou. Kromě listí a trávy zkuste také slámu, která odvede práci stejně dobře. Bramborám můžete přilepšit také přídavkem kompostu, který přisypete po rozložení sadby po povrchu. Trochu netradičním materiálem pro pěstování brambor jsou také krabicové kartony. Nesmí ovšem obsahovat žádná lepidla ani jiné nebezpečné látky.

Spadané listí nepatří vždy rovnou do kompostu. Zkuste v něm vypěstovat brambory − úroda vás překvapí. Materiál plný živin na podzim uskladněte na suchém místě. Na jaře ho rozprostřete po zemi ve vrstvě několika centimetrů, rozdělte sadbu brambor a následně ji zakryjte vrstvou listí. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Spadané listí nepatří vždy rovnou do kompostu. Zkuste v něm vypěstovat brambory − úroda vás překvapí. Materiál plný živin na podzim uskladněte na suchém místě. Na jaře ho rozprostřete po zemi ve vrstvě několika centimetrů, rozdělte sadbu brambor a následně ji zakryjte vrstvou listí. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Jak a co vysazovat

Výsadby na těchto záhonech mají svá přirozená pravidla, a aby vše fungovalo, je určitě dobré je dodržet. Na patu záhonu, tedy do spodní části, vysazujte vždy rostliny náročné na dodávku vody a živin. Mezi ně patří dýně, řepa, brambory a třeba také okurky. Do středové části patří například papriky a rajčata, zcela nahoru pak použijte druhy snášející menší přísun vody.

Kompost má mnohem širší uplatnění než jako tradiční hnojivo. Již od našich babiček totiž víme, že se na něm dají pěstovat plodiny náročné na dusík. Aby nedocházelo k jednostrannému vyčerpání živin, pěstujte zeleninu v polykultuře, která navíc s některými letničkami dokáže na každé zahradě pravé zázraky. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Kompost má mnohem širší uplatnění než jako tradiční hnojivo. Již od našich babiček totiž víme, že se na něm dají pěstovat plodiny náročné na dusík. Aby nedocházelo k jednostrannému vyčerpání živin, pěstujte zeleninu v polykultuře, která navíc s některými letničkami dokáže na každé zahradě pravé zázraky. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Netradiční bylinkové výsadby

Bylinky patří mezi všeobecně oblíbené rostliny. Zaujímaly svébytné místo v historických zahradách a dnes jsou ještě populárnější díky tomu, že se výrazně podílejí na zdravém životním stylu. Kromě klasických bylinkovišť, vytvořených na vyvýšené výsadbě, si můžete vytvořit také drnovou lavičku inspirovanou středověkými rajskými zahradami. Tento záhon může mít podobu klasické lavice s vrstvou půdy na koruně. Pro výsadbu použijte především půdopokryvné druhy mateřídoušky, které snesou mechanické zatížení. Perfektně se k tomuto účelu hodí mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) nebo mateřídouška časná (T. praecox). Pokud se chcete pustit do složitějších typů bylinkového nábytku, zkuste vytvořit lavici zapuštěnou do rostlého terénu. V tomto případě můžete kromě plochy pro sezení osázet také opěrky pro záda i ruce. Takové posezení oceníte poblíž zahradního ohniště nebo grilu − zdravé bylinky budete mít přímo po ruce.

Kmeny stromů i drobné větve položí skvělý základ vyvýšeným záhonům. Dřevo postupným rozkladem zásobuje půdu důležitou organickou hmotou a navíc dodává vodu samotným rostlinám. Aby nedocházelo k půdní erozi, hned po výsadbě rostlin půdu zamulčujte slámou nebo posečenou trávou. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Kmeny stromů i drobné větve položí skvělý základ vyvýšeným záhonům. Dřevo postupným rozkladem zásobuje půdu důležitou organickou hmotou a navíc dodává vodu samotným rostlinám. Aby nedocházelo k půdní erozi, hned po výsadbě rostlin půdu zamulčujte slámou nebo posečenou trávou. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Pěstování na kompostu
Pokud si uděláte exkurzi do svého dětství a vzpomenete si na babiččinu zahrádku, možná si uvědomíte, že babička sklízela zeleninu i z kompostu. Jedná se totiž o starou metodu, která umožňuje rozšíření další pěstební plochy a pěstování plodin výrazně náročných na živiny. Na koruně kompostu se výborně daří různým druhům tykví, melounům, okurkám nebo také celeru a celé řadě brukvovitých rostlin. Pro tento účel se skvěle hodí kompost založený v kombinaci s rostlinnými zbytky a chlévského hnoje. Pokud ovšem nechováte hospodářská zvířata, vystačíte si i s kompostem z posečené trávy, kterou prosypete poměrem zahradní zeminy.

TEXT a FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ
ZDROJ časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.

Reklama
Reklama

Komentovat