Zahrada nemá být jen krásná, ale také zábavná!

Jeho mozek hned jede na plné obrátky a chrlí další a další skvělé nápady, které by vám nikdy ani nepřišly na mysl. Inspirujte se!

Když se řekne zahradní architektura, mnoho lidí si představí především stromy, květiny, keře… Kvalitní zahradní architekt by měl určitě rozumět druhům rostlin, jejich potřebám, možnostem kombinací, zkrátka měl by umět namixovat a umístit rostliny tak, aby těšily majitele zahrady pokud možno celý rok.

Do zahradní architektury však patří další prvky, jejichž správným návrhem, řešením a zasazením do kontextu zahrady teprve vzniká jednotný duch, nebo jak s oblibou říká náš spolupracovník Ferdinand Leffler, celkový příběh zahrady.

Když se rozhodnete ponechat přechody mezi pěšinou a trávníkem jen tak, je nutné věnovat se pravidelně jejich údržbě. Foto: Flera

Plot a vstup

Mnoho lidí, nejen z řad laiků, má tendenci prvky, jako jsou plot, vstup na pozemek či příjezdové cesty, podceňovat. Přitom jsou tím prvním, co je vidět, co vytváří dojem, co vás vítá při návratu.

„Problémem soudobé výstavby je často nerespektování terénu pozemku. Můžeme to často vidět u projektů, kde se na návrzích zahrady a zejména vstupů podílejí běžní stavební projektanti. Buď neřeší příjezdovou cestu, příp. vstup pro pěší vůbec, nebo ho jednoduše bez přemýšlení vydláždí. Majitelé pak chodí domů přes parkoviště,“ posteskne si Ferdinand Leffler.

Řešení vstupu do domu a zahrady pro něj znamená dva aspekty. „Jedna kvalita, to je příjemná cesta k domovu, po které chodím každý den, druhou kvalitu představuje stání pro automobil, příp. místo pro jeho údržbu,“ říká architekt.

U zahradních staveb Ferdinand doporučuje dát přednost autorské řemeslné práci. Když už vás finanční situace donutí koupit si sériový výrobek z hobbymarketu, zkuste si ho dotvořit podle sebe. Ale s citem. Foto: Flera

Nešvary českých zahrad

Ferdinand: „Žijeme v době, kdy je nám protivné stárnutí přírodních materiálů. Dřevo stárne, sesychá, lak se loupe a my se musíme občas starat. Tak to ale přeci chodí. Copak se dá srovnat pocit z pěkné modřínové fošny a kusu umělé hmoty? Své zahrady neděláme na oko − žijeme v nich. Takto podvádíme sami sebe. Anebo si myslíme, že zapomeneme a jednou uvěříme, že je to dřevo? Praktická stránka navrhovaných řešení je v architektuře naprosto klíčová, to ano, ale nemělo by se sklouzávat k divadelním kulisám a pouťovým cetkám.“

Foto: Flera

Osvětlení

Osvětlení zahrady v sobě skrývá dvě polohy: jednou je práce se světlem jako takovým, umožňujícím akcenty siluet a prvků, navození atmosféry. Druhá poloha, tou je samotný zdroj osvětlení, jeho tvary, vzhled, což z něj dělá jeden z možných ozdobných prvků v zahradě. Rozhodně je z čeho vybírat, a není zrovna potřeba hledat mezi drahými designovými kousky třeba z Itálie.

„Někdy udělá větší službu stará lampa zakoupená ve starožitnictví, nebo oheň v podobě zajímavých svíček, loučí (dnes už se vyrábějí dezénové varianty ze skla nebo nerezové oceli). Chvění plamene je zdrojem efektů, jakých s běžným svítidlem nedocílíte,“ radí Ferdinand.

Správně zvolené osvětlení pomůže podtrhnout dojem celé zahrady nebo terasy. Foto: Delta Light

„Každý máme v sobě kreativitu, potenciál k neotřelým nápadům. Musíme se jen zbavit limitů, které jsme jako děti načerpali.“

Zahradní stavby

Zahradní stavby, jako jsou altány, pergoly, zahradní domky či kůlny, dotvářejí atmosféru zahrady. Altány, pergoly či jiná oddělená zákoutí s posezením mají smysl zejména ve středně velkých a velkých zahradách, pokud jsou umístěny dále od domu. Takové sezení umožňuje majitelům domu i návštěvám užít si chvilku uprostřed zeleně a kochat se pohledem na dům nebo vilku z úplně jiného úhlu než na jeho/její terase.

„Upřednostněte originální vstup řemeslníka před typovými stavbami z hobbymarketů. A pokud už si takovou koupíte, dotvořte ji podle sebe, dejte jí nový rozměr barvou, lakem, zelenou střechou, popínavými rostlinami – skvěle vypadá třeba vistárie na lanku,“ radí Ferdinand.

foto: Flera

Další prvky – rady a tipy

Vodní pumpa – nádherný prvek, zaslouží si být vidět. Dejte mu barevný akcent.

Kompostér − není důvod ho schovávat, k zahradě přeci patří. Dubové trámy rozhodně udělají lepší službu než plastová krabice.

Drobné prvky: pítka, krmítka, květináče a kontejnery na terasách − opět se vyhněte plastu. Skvěle vypadá třeba terakota – umí stárnout, obrůst mechem… Raději počkejte, promýšlejte, dokupujte pozvolna.

Psí bouda – zvolte originální přístup. Nekupujte ji ze sériové výroby, raději si ji vymyslete sami nebo si ji nechte vyrobit od truhláře. Dejte jí třeba zelenou střechu.

Sud na dešťovou vodu – železný je lepší než plastový. Plast na slunci ztrácí rychle svůj vzhled a rozpálený navíc zapáchá.

Vodní prvek v podobě jezírka či vodopádu vyžaduje údržbu. Pokud se o něj nemůžete pravidelně starat, stejně dobře vodu v zahradě zastoupí „obyčejná“ pumpa. foto: Thinkstock

Komunikace v zahradě

Komunikace v zahradě, různé pěšiny a cestičky, dotvářejí celkový dojem a zdůrazňují promyšlenost konceptu. Štěrkové cesty, jako vodítka do různých zákoutí, zvou návštěvníka do neprobádaných koutů, propojují prvky − stačí pár chytře uložených kamenů, neostré přechody…

„U štěrků je důležité odhadnout správné množství, příliš mnoho štěrku způsobí, že se člověk do cesty boří a chůze není příjemná. Skvělou volbou pro cestičky jsou hlinito-písčité mlaty, jde o ekonomické řešení, které dostatečně zpevní komunikaci, takže se po ní dá jezdit i na koloběžkách či odrážedlech,“ upozorňuje Ferdinand.

Komunikace v zahradě, různé pěšiny a cestičky, dotvářejí celkový dojem a zdůrazňují promyšlenost konceptu. Foto: Flera

Lemy a přechody

Lemování přechodů mezi záhony, trávníkem a zpevněnými plochami mají majitelé zahrad často tendenci podceňovat.

„Plastové obrubníky prosím opravdu ne! Při prvním setkání se sekačkou končí. Zvolte například ocelovou pásovinu, která zpevní lem jednou provždy, časem sice zrezne, ale to přeci vůbec nevadí,“ doporučuje Ferdinand.

Dalším zajímavým materiálem mohou být kamenné kostky, třeba žulové, které zbyly ze stavby chodníku. Zkrátka je dobré pracovat s materiálem, který už se někde v zahradě objevuje. Když se rozhodnete ponechat přechody jen tak, tak počítejte s tím, že bude potřeba je pravidelně obrývat a věnovat se jejich údržbě.

foto: Thinkstock.cz

Zahrada na chatě

O zahradu u rodinného domu máte možnost pečovat téměř každý den, nebo alespoň víkend. Ani taková zahrada by však neměla vyžadovat, abyste se stali jejím otrokem. Má sloužit zejména k relaxaci a zábavě. A co teprve se zahradou na chatě či chalupě, kam jezdíte jednou za 14 dní či za měsíc? Určitě byste měli eliminovat prvky, které vyžadují pravidelnou a náročnou údržbu.

„Nejvíce údržby vyžadují trávníky – snažte se proto v zahradě u rekreačního objektu eliminovat anglické trávníky, daleko sympatičtější a do prostředí vesnic mnohdy i přiléhavější je ledabyle sedmikráskový koncept. A plochy, které vůbec neobýváte, tam doporučuji zasít luční kvítí,“ radí Ferdinand.

Vyhnout byste se podle něj měli i přehnanému dohánění barevnosti, např. u dřev (natírání apod.). Dřevo bude stárnout, musíte s tím počítat, raději proto zvolte na chatu přírodní variantu a jednou za dva roky dřevěné prvky natřete olejem, nátěr se pak nikde nebude odlupovat. Vodní prvek si raději také odpusťte, jezírko nebo vodopád je potřeba hlídat, kdyby se začala kazit voda. Nebo volte takový, který nepotřebuje pravidelný dohled: pumpu, pítko, apod.

Ferdinand radí: „Nepodceňujte hodnotu obyčejných věcí.“

Zahrada má být zábavná, ale rozhodně ne laciná. I takový prvek, jako je zahradní houpačka, může být zároveň cenným řemeslným kouskem, který vydrží věky. Foto: Flera

Zahrada je zábava

Samostatnou kapitolou jsou zábavní prvky v zahradě. Tu bychom totiž neměli koncipovat jen jako prostor, který bude pastvou pro oči, ale také jako místo pro život. A především pro radostné chvilky odpočinku, hry, společně stráveného času. Zahrada nemusí obsahovat jen dětská hřiště, prolézačky, houpačky, velká pískoviště. Na zahradě mohou být úplně klidně třeba lezecké stěny, místo pro lukostřelbu (postačí k tomu třeba snop s terčem), malé fotbalové branky. Venku můžete hrát také šipky, kuželky, šachy – zkrátka, popusťte uzdu své fantazii, přemýšlejte o tom, co děláte rádi, co vás baví.

„V každém z nás se tak trochu skrývá malé dítě. Myslet jinak se dá naučit, pokud se zbavíme paradigmat, která nám vnukli ostatní. Stačí se dívat kolem sebe a vidět ve věcech to, co v nich na první pohled není,“ myslí si Ferdinand Leffler.

foto: Flera

Ferdinand: „Tady není co dodat. Umělohmotný břečťan, to je zkrátka smutné. Atrapa! Náš názor je vyhnout se napodobeninám a přetvářkám. Nechme se vést přírodou, umělá hmota do zahrady nepatří, rozhodně ne, když se má tvářit jako něco, co není.“

Ferdinand radí: „Plast do zahrady – pokud není řeč o designovém barevném křesílku, které si na nic nehraje – nepatří! V poslední době se roztrhl pytel s nabídkou různých kompozitních materiálů, tzv. dřevoplastů. Lidé mají strach z údržby a nechají se snadno přesvědčit. Přitom materiál stojí skoro stejně jako dřevo, ale majitelé mají pocit, že vydrží navěky. Přitom to není pravda, mám osobní zkušenost, že dřevoplastová terasa se stejně může poškodit, v takovém případě je oprava daleko větší problém, než u klasického dřeva.“

Ferdinand: „Tady není co dodat. Umělohmotný břečťan, to je zkrátka smutné. Atrapa! Náš názor je vyhnout se napodobeninám a přetvářkám. Nechme se vést přírodou, umělá hmota do zahrady nepatří, rozhodně ne, když se má tvářit jako něco, co není.“ zdroj: www.gardenshit.cz  

Text: Dominika Záveská ve spolupráci s Ferdinandem Lefflerem
Foto: Flera, Thinkstock, archiv firem
Zdroj: časopis HOME