Nové technologie a materiály u dřevostaveb

K aktuálním trendům dřevostaveb patří kombinování dřeva s dalšími přírodními materiály. Domy ze dřeva se dnes ke svému základnímu konstrukčnímu materiálu hrdě hlásí na fasádě i v interiéru – také díky tomu skutečně voní dřevem.

Dřevostavby zaznamenaly v posledních letech velké změny – k dispozici jsou nové technologie i materiály. Architekti, stavební firmy i jejich potenciální majitelé dnes přistupují ke stavbám na bázi dřeva prostě jinak. Jaké jsou aktuální trendy a novinky v této oblasti?

Přírodní = přirozené = zdravé

Předností systémů na bázi dřeva, slámy a hlíny je, že nevyužívají biologicky riskantní stavební materiály. Tato stavba je tedy v nejvyšší možné míře bez toxických látek, jako jsou formaldehyd, rozpouštědla nebo změkčovadla.

Výrazným trendem je naplno využít potenciál dřeva – jak konstrukční, tak i estetický, v exteriéru i v interiéru.

Přiznání ke dřevu. Výrazným trendem je naplno využít potenciál dřeva – jak konstrukční, tak i estetický, v exteriéru i v interiéru. Rodinný dům v Senohrabech podle návrhu Veroniky Sávové a Josefa Kociána z ateliéru Sporadical se k dřevěné konstrukci hrdě hlásí i svou fasádou. Díky průhledné skleněné podnoži jako by dřevěný kvádr levitoval, což je vskutku zajímavý pohled, navíc je takto denní prostor v intenzivním kontaktu se dřevem v jeho nejpřírodnější podobě – s lesem, který dům obklopuje. Zatímco interiér přízemí plynule přechází až ke stromům v zahradě, poschodí s ložnicemi je tichou uzavřenou zónou, z níž je přístupná střešní terasa s působivým výhledem do korun okolních stromů. FOTO Jan Kuděj

„Přírodní materiály, jako jsou hlína, sláma a samozřejmě dřevo, posouvají kvalitu a ekologičnost bydlení do úplně jiných dimenzí. Konstrukce založené právě na těchto materiálech berou v úvahu nejen normy nejvyšší energetické účinnosti, ale též poptávku po stavebním systému, jenž zanechává tak nízkou ekologickou stopu, jak je jen možné.“
Michal Dzian, ForDom

Beze stopy

Motivací k využívání přírodních materiálů není však jen zdraví, ale i ohleduplnost mnoha dnešních investorů k životnímu prostředí. Stále důležitějšími faktory při rozhodování o stavbě domu jsou recyklovatelnost a uhlíková stopa, která je všeobecně uznávaným měřítkem vlivu naší činnosti na planetu.

Ve stavebnictví jde o poměr mezi CO2 vyprodukovaným při výrobě, dopravě a zabudování stavebního materiálu, případně i při jeho likvidaci, a množstvím CO2, který materiál během svého životního cyklu spotřebuje. Protože stromy při svém růstu spotřebovávají oxid uhličitý (1 m3 dřeva v sobě váže přibližně 1 tunu CO2), považuje se dřevo za CO2 neutrální materiál (pokud se bere v úvahu i jeho likvidace), případně se u přírodních materiálů s ohledem na navázaný CO2 mluví o jeho „negativní produkci“.

Dřevěná konstrukce zateplená slámou a omítaná hlínou – potenciál přírodních materiálů, který dobře znali naši předkové, se snaží využít i dnešní dřevostavby.

Sláma i hlína. Dřevěná konstrukce zateplená slámou a omítaná hlínou – potenciál přírodních materiálů, který dobře znali naši předkové, se snaží využít i dnešní dřevostavby. Některé v tradiční, jiné v modernější formě.
AUTOR A FOTO Lukáš Čejna

Maximálně přírodně

V dnešních moderních dřevostavbách nejde jen o samotné dřevo. Na tepelnou izolaci se používá sláma, na omítky hlína, a to tak, aby se dosáhlo co nejpříznivější bilance CO2. Třešničkou na dortu jsou zelené střechy moderních dřevostaveb, které jsou ohleduplné k vodě v krajině (co se ubere ze zahrady, to se přidá na střechu), případně architektonické koncepce, díky nimž dům doslova splyne s krajinou. Velkým pozitivem je i to, že domy postavené z přírodních materiálů jsou do velké míry recyklovatelné – až 99 % hmotnosti stavby se může vrátit zpět do přírodního cyklu.

Prodyšné stěny

Při výstavbě ze dřeva se nejčastěji využívají vrstvené konstrukce. Trendem jsou přitom difuzně otevřené obvodové stěny, jejichž typickou vlastností je, že „dýchají“ – skladbu mají navrženu tak, aby do nich mohla na interiérové straně pronikat vzdušná vlhkost, plynule jimi projít a na exteriérové straně se zase odvětrat. Přirozeně tedy regulují vlhkost v interiéru a voda, která je největším nepřítelem dřeva, přitom nezůstává v konstrukci. Většinou se kombinují s fasádami na bázi minerálních vláken nebo s takzvanými provětrávanými fasádami.

Difuzně otevřená konstrukce – příklad skladby

zdroj: Knauf Insulation

zdroj: Knauf Insulation

1 provětrávaná fasáda s obkladem, tepelnou izolací a větrotěsnou fólií
2 ztužující opláštění
3 nosný dřevěný rám vyplněný izolací
4 parobrzda se spoji slepenými těsnicí páskou
5 instalační předstěna– nosný rošt vyplněný tepelnou izolací
6 sádrokartonová deska se zvýšenou odolností

Dřevěné stěny.

Dřevěné stěny. Máte-li rádi dřevo, stavba z CLT panelů bude pro vás zřejmě to pravé. Nevyužít tento konstrukční prvek i jako finální povrch stěn v interiéru by totiž nedávalo smysl (interiér domu z pohledových panelů systému NOVATOP; architekt: Pascal Flammer). FOTO Ioana Marinescu

Z masivu jinak

Výrazným trendem jsou dnes domy z lepených dřevěných panelů (CLT) – protože jednotlivé vrstvy dřeva jsou lepené tak, aby měly navzájem kolmý směr vláken, mohou svými vlastnostmi konkurovat i betonu či oceli. K jejich výhodám patří pevnost, rozměrová stálost, odolnost a všestrannost, navíc jsou prostě krásné – tak jak to dokáže jen dřevo. Jsou tedy konstrukčním „supermateriálem“ a zároveň elegantní možností pro finální ztvárnění povrchu stěn v interiéru.

Montované rodinné domy RD Rýmařov jsou stavěny na bázi lehké prefabrikace dřeva.

Montované rodinné domy RD Rýmařov jsou stavěny na bázi lehké prefabrikace dřeva. Jedná se o dřevostavby, jejichž nosná konstrukce je vyrobena z kvalitního smrkového dřeva. Extrémní rychlosti výstavby se dosahuje využitím propracované stavebnicové technologie. Jednotlivými stavebními díly jsou velkoplošné panely, které se na místě smontují dohromady. Celá dřevostavba samozřejmě splňuje přísné domácí i evropské normy, ať už jde o bezpečnost, nebo o protipožární ochranu. Použitá technologie navíc zaručuje domům dlouhou životnost. FOTO RD RÝMAŘOV

Důkladná příprava

Většina dřevostaveb se dnes vyrábí a montuje – na základě projektu se v optimálních podmínkách výrobní haly připravují nejen sendvičové panely, které jsou základním prvkem montovaných dřevostaveb, ale též například panely CLT technologie. Na stavbě se potom dům smontuje doslova za pár dní. Výhodou je jednak rychlost výstavby, jednak preciznost vyhotovení jednotlivých dílů, a tím i kvalita celého domu. Trendem je stále širší využívání specializovaných programů – více času a energie investovaných do projektu a přípravy přitom znamená méně chyb při stavbě.

Nenápadná podpora.

Nenápadná podpora. V ateliéru Createrra zvyšují v případě potřeby akumulační schopnost svých dřevostaveb pomocí hliněných omítek nebo nepálených cihel nasucho upevněných v konstrukci stěn či stropů. V interiéru se tak dosáhne stabilní teploty i vlhkosti. FOTO Björn Kierulf, Createrra

S vyšší akumulací

Často zmiňovanou nevýhodou dřevostaveb je nedostatečná tepelná akumulace. Tento problém se dá vyřešit zděnou stěnou (často z nepálených cihel), případně hliněnými omítkami. Další možností je akumulační podlaha a strop. Pod nášlapnou vrstvou ze dřeva je vrstva betonu nebo cihel, což má kromě akumulace tepla i další pozitivní efekt – pocit stability při chůzi. Do třetice se akumulační schopnost přirozeně zvýší například při CLT technologii větším podílem masivního dřeva. Nízká akumulace však nemusí být nevýhodou, spíše naopak – je třeba jen zvolit vhodný systém vytápění a regulace.

Ještě úsporněji, ještě příjemněji

Stále aktuální je i téma šetření provozními náklady. Sendvičová skladba panelů na bázi dřeva, které jsou základním stavebním prvkem montovaných dřevostaveb, umožňuje dosáhnout vysokého tepelného odporu, což je základní předpoklad energetické úspornosti. Nejžádanější je v posledních letech energeticky pasivní konstrukce, protože zaručuje velmi kvalitní bydlení s nízkými provozními náklady. K témuž cíli směřují i stavby, které spojují přírodní materiály s dnešními technologiemi.

zdroj RD RÝMAŘOV

zdroj RD RÝMAŘOV

Schéma obvodové stěny s izolační předstěnou

1. Sádrovláknitá deska Fermacell 15 mm
2. Dřevěný rám (vyplněn tepelnou izolací) 40 mm
3. Parobrzda
4. Dřevěný rám 120 x 60 mm (vyplněn tepelnou izolací)
5. Sádrovláknitá deska Fermacell 15 mm
6. Termofasáda s výztužnou stěrkou, šedý polystyren 107 mm

Tloušťka celkem 297 mm
Součinitel prostupu tepla U = 0,148 W/m2.K
Požární odolnost REI 60 DP3

TEXT ERIKA KUHNOVÁ
FOTO ARCHIV FIREM
ZDROJ časopis HOME 10/2015, JAGA MEDIA, s.r.o.

Komentáře

Komentovat