13. 06. 2011
Diskuze (0)
Sdílet

Mnozí znás se jistě už stouto zapeklitou situací setkali: vjednom momentě si všichni oddechneme, že se konečně podařilo najít dům nebo byt, který vyhovuje celé rodině, avšak idylka pomine ve chvíli, kdy zakopneme odalší kámen úrazu – interiér. Tady už bývá poněkud těžší shodnout se na jedné společné vizi. Takováto situace pak často končí tragickým chaosem tvarů abarev. Jak to však dopadne, když je trocha toho chaosu záměrem designéra?

Za každými dveřmi čeká nový svět!

Každý má své potřeby, každý trochu jinak vnímá barvy aprostor kolem sebe. Při zařizování tak do hry vstupuje spousta individuálních požadavků, praktických iestetických, adiskuse obudoucím interiéru se může stát zapáleným soubojem názorů vduchu pravidla všichni proti všem. Odtud vede nemnoho cest. Buď ovládneme své vášně anajdeme složitý kompromis, nebo si přizveme na pomoc designéra, jehož úkolem je proniknout do psychického naladění jednotlivých obyvatel azároveň provést supervizi nad celkovým konceptem. Případně se uchýlíme ke zmíněné nejhorší variantě, kdy si každý trucovitě zařídí pokoj jen podle sebe aspolečnými silami tak neodvratně roztříštíme prostor celého domu.

Zcela jiným případem však je, když si domácí paní vymyslí, že chce každý pokoj trochu jiný – ovšem sama je designérka na volné noze. Pak před námi vyvstane inspirativní prostor umožňující mnoho úhlů pohledu, několik rovin interpretace anejeden pobavený úsměv. Základní idea interiéru však zůstává celistvá, pečlivě střežená rukopisem jediného autora.

Nenápadný činžovní dům, který perfektně zapadá do šedé elegance urbanismu klasicistní části pražské čtvrti Karlín, nás přinutil tiše přemítat, co inovativního by asi mohl přinést byt umístěný vtak konzervativní historické zástavbě. Po chvilce čekání nás přišla přivítat Lucka Nováková, majitelka azároveň autorka, amy začali tušit, že zdání klame. Otevřela nám mladá, pozitivně naladěná duše srozpuštěnými blonďatými vlasy vtričku smedvídkem. Prošli jsme tichým dvorem apo několika schodech do patra konečně stanuli před bytem odsouzeným knaší novinářské intervenci.

První dojem – překvapení

Kabáty jsme odložili vnenápadné chodbičce pokryté parketami, zařízené několika nejnutnějšími kusy nábytku tak, aby mohla plnit funkci předsíně, avešli do obývacího pokoje. Každý správně řešený obývák by měl kromě svých praktických funkcí plnit iroli vizitky bytu. To se vpřípadě Lucčina domova podařilo bez ztráty desítky. Zprostředkoval nám první dojem zcelého prostoru; ten se dá výstižně popsat jedním slovem – překvapení. Skravskou kůží na podlaze alavicí, jejímž původním účelem bylo sloužit jako cvičební nářadí pro gymnastickou disciplínu „kůň na šíř“, byl obývací pokoj opravdovou slepičí polévkou pro duši. Teplé barvy, kreativita vdoplňcích, příjemná sedačka, křesílka vretro designu UP závodů amedvědí tričko usměvavé majitelky uleví každému od starostí všedního dne. Aco jiného by měl mít obývací pokoj za úkol, než vzbuzovat dobrou náladu aposkytovat pohodlí přiodpočinku?

Ohniskem místnosti je velký kruhový lustr slátkovým stínítkem, který svou dominancí přirozeně sjednocuje detaily atvoří příjemný kontrast kminimalistickým rovným liniím sedačky anízkých skříněk. Základ vjednoduchosti horizontálního členění největších zařizovacích předmětů má vtomto prostoru své jednoznačné opodstatnění – relativně malá obytná plocha by nesnesla zatížení množstvím divokých křivek. Proto se fantazie majitelky vobýváku zaměřila především na doplňky, které poutají pozornost vtipem, invencí avpřípadě kovového svícnu izajímavým historizujícím detailem. Nápadem rozhodně dominuje již zmíněný originál gymnastického koně, který se po amputaci značné části nohou musel rekvalifikovat na lavici. Aby mohl sloužit skutečně na plný úvazek, přišel iomadla na zádech, avšak předchozí kariéra zasloužilého závodního koně mu propůjčila jistou patinu, která podtrhuje jeho jedinečnost adodává mu auru zapomenutého uměleckého dílka.

Ložnice shravou atmosférou

Vložnici se knám opatrně přihlásila postmoderna. Kdekterý psycholog zabývající se barvami by se asi dost lekl, kdyby uslyšel oložnici sfialově vytapetovanými stěnami akontrastem vbezostyšně červených detailech. Ono to však není tak žhavé. Fialovou tapetu má Lucka ve velice decentním odstínu lomeném šedomodrou, takže pokoji naopak dala základní tón, který působí intimně arafinovaně. Autorka je vyrovnaná extrovertní dáma snemalými zkušenostmi vzařizování bytů, proto si mohla bez mrknutí oka dovolit ičervené povlečení astejně barevné doplňky. To však rozhodně nelze doporučit každému. Manželská postel položená na zemi je podle jejích slov spíše provizoriem, ale společně jsme všichni konstatovali, že by vlastně klidně mohla zůstat tak, jak je, avůbec by to interiéru neuškodilo. Ba naopak, svým prostým designem upomíná na východní kultury ajejich tradiční nízké sezení ispaní. Vcelkově eklektickém charakteru bytu nijak nevadí.
Na první pohled upoutá výrazně zarámované zrcadlo, které visí vřetězech nad postelí asvým tvaroslovím dobře doplňuje extravagantní korálkový lustr, tmavým dřevem rámu zase ladí smasivní podlahou, jež dává rozvernému pokoji pocit pevného zemitého základu.

Stůl ve stavu bez tíže

Zatímco náš fotograf zkoumal hledáčkem zákoutí Lucčina obývacího pokoje, posadili jsme se smajitelkou vjídelním koutě, povídali arozhlíželi se zvědavě kolem. Kuchyně je oddělena pouze barovým pultem, což umožňuje jednak snadnou komunikaci, jednak to zvětšuje prostor maličké jídelny. Je velká opravdu tak akorát, aby se do ní vešel stůl spěti židlemi avše bylo ještě pohodlné. Proto také majitelka volila opticky odlehčenou variantu nábytku od firmy Kartell, která dovolí dýchat imalému prostoru. Vzdušného dojmu je docíleno takřka nehmotnými rozměrově subtilními křesílky zprůhledného plastu. Ovšem ivjejich případě se projevil autorčin nekonformní přístup –židličky jsou sice zvelmi moderního materiálu, ovšem zhlediska formy by se daly opsat jako volná parafráze období Ludvíka XVI. Těžká deska stolu ztmavého dřeva na průhledných nohách jako by levitovala. Celkový charakter vintage podtrhuje ohnisková stěna pokrytá tapetou zParády sdominantním vzorem. Tmavé pozadí itmavá deska stolu vyžaduje důkladné osvětlení, aby hosté nehledali řízky na talíři příliš dlouho. Už naše babičky říkaly, že člověk jí iočima, adnešní odborníci by tuto tezi jistě jen potvrdili. Vždy je důležité dbát ustolu na správné světlo atoho se Lucka držela – jako pointu tohoto svébytného prostoru volila robustní bílý lustr.

Po překvapení, které nám připravil byt svým odvážným pojetím plným různorodých detailů anekonvenční barevností, jsme se při čajíku dozvěděli, odkud pramení ten divoký proud inspirace. Lucka totiž ráda cestuje aje vidět, že její zážitky jí poskytly široký rozhled nad přístupem kživotu aumění ijiných kultur než jen té naší západní materialistické, postavené na exaktnosti alogice. Sama se ráda řídí svými pocity aintuicí. Inspiraci hledá vobrazech, fotografiích ivumění obecně avelkým zdrojem pro její tvorbu je také příroda. Říká, že výtvarné pojetí interiéru silně ovlivňuje ietapa života, kterou zrovna prochází, atak jí přejeme, aby jí ivšechny další etapy života mohly poskytnout takový entuziasmus aveselí, jaké je cítit zjejího bytu dnes. Ve staré píchačce uvstupních dveří, kterou ulovila kdesi vantiku, jsme si odpíchli návštěvu avdobré náladě jsme ji opustili, aby mohla balit na svou cestu do Indie.

TEXT: Eva Grochová
FOTO: Dano Veselský

Kategorie: Design interiérů Kuchyně inspirace
Tagy: design interier
Sdílejte článek

Diskuze