Intimní loft spojuje v jednom prostoru všechno. Kdykoliv se může přizpůsobit novým požadavkům

Autoři netradičního interiéru nazvali svůj projekt: jeden člověk, jedno zvíře a „klid v duši“. Prostor ušitý na individualitu investorky překvapuje jednoduchými řešeními a nezvyklým využitím prostoru.

Původní byt byl rozčleněn na kuchyň a jednu samostatnou místnost, přičemž koupelna byla také uzavřená a od kuchyně oddělená příčkou. Architekti příčky nejprve odstranili, aby otevřeli celý prostor s plochou dvaapadesát metrů čtverečních. Avšak úplně základní změnou bylo upravení původního nízkého stropu na vysoký. Atmosféra bytu se okamžitě změnila.

Stěna mezi ložnicovou a obývací částí je z matného skla, aby i sem pronikalo přirozené světlo a odlehčilo včleněnou hmotu. Zdroj: Matej Hakár

Velké, a zároveň malé

„Původní schéma bytu nám pro toto zadání moc nesedlo. Chtěli jsme mu proto dát ve svém řešení jakousi lehkost a éteričnost. Něco, co je velké, zároveň naopak malé. Tam je toho hodně, na druhé straně naopak málo. Definovat ho, ale zároveň ne. Jak se v něm má člověk pohybovat, co kam umístit a jak ho používat?

Řešení bytu mluví o tom, že je to jedno, soustředí pozornost na pocit a jednotlivce. Některé části bytu mají pochopitelně své pevné místo, ale to je všechno. Téma prostoru a jeho možnosti diskutujeme už dlouhodobě. Jsme proto rádi, že i toto schéma ve své podstatě definuje jen velmi málo, právě jen to, co tam není. Byt je díky své hloubce intimity tím pádem otevřen jakýmkoliv změnám ve vědomém používání,“ vysvětlují svůj postup architekti z ateliéru Kilo/Honč.

Ložnice uprostřed bytu

Když otevřete dveře do bytu, vstoupíte přímo do obývacího pokoje, tedy části ohraničené kobercem s pohodlnými šedými křesly a konferenčním stolkem. V prostoru očištěném od příček a též nátěrů – architekti nechali vyznít sílu betonu na stěnách i stropě – je „pohozen“ box ukrývající ložnici.

Stěna mezi ložnicovou a obývací částí je z matného skla, aby i sem pronikalo přirozené světlo a odlehčilo včleněnou hmotu. Z vnější strany jsou na stěnách šikmo uloženého boxu úložné prostory.

Když otevřete dveře do bytu, vstoupíte přímo do obývacího pokoje. Zdroj: Matej Hakár

Jednoduchá kuchyňská linka nic neschovává

Blíže ke stěně se sérií oken autoři projektu umístili jídelní stůl s éterickými průsvitnými židlemi. K betonové zdi postavili jednoduchý kovový regál kuchyňské linky. Jeho součástí je sporák i pračka. Vedle stojí lednička. Na stěně nad jednoduchou linkou je police na odkládání hrnků. Stejně tak i jídelní stůl je z kovu.

Na stěně nad jednoduchou linkou je police na odkládání hrnků. Stejně tak i jídelní stůl je z kovu. Zdroj: Matej Hakár

Koupelna s kresbami zajíce na obkladačkách

Architekti řešili celý loftový prostor v přírodních barvách a v industriálních materiálech. Zpestřili ho vtipnými prvky, které bytu dávají umělecký nádech, například obkladačky v koupelně s motivem zajíce. Podotýkáme, že právě zajíček je jedním ze dvou obyvatelů tohoto bytu.

Vtipný motiv na obkladačkách není náhoda. Právě zajíček je jedním ze dvou obyvatel tohoto bytu. Zdroj: Matej Hakár

Žádný těžký nábytek, šatník je za závěsem

Odlehčené a zároveň přirozené atmosféry dosáhli architekti i řešením osvětlení a hlavně – byt neobsahuje žádný těžký pevný nábytek či skříně. Tvrdí, že všechno, co vlastníme, dotváří atmosféru obytného prostoru, a proto si věci nemusíme schovávat. Věšáky s oblečením prostě umístili za transparentní bílý závěs. Za ním se nacházejí též police a zrcadlo s osvětlením.

Za závěsem se nacházejí též police a zrcadlo s osvětlením. Zdroj: Matej Hakár

Celý pocit z loftu je jemný, éterický. Drsná minimalistická řešení harmonizují naturálními tóny a hravými detaily, jako je například židle se zaječíma ušima. A co je nejlepší – kdykoliv se může přizpůsobit novým požadavkům majitelky.

Text: Sabína Zavarská
Foto: Matej Hakár