Nábytek z dob socialismu, který vás vrátí v čase. Tyto poklady měl doma téměř každý

V dobách socialismu nebylo mnoho prostoru pro individualitu, a to platilo i pro zařízení bytu. Nábytek měl být funkční, unifikovaný a hlavně dostupný pro každého. Výsledkem byly ikonické kousky, které najdete dnes v každém bazaru nebo u babičky na chalupě. Přestože tehdejší masová výroba nepřála originalitě, některé z těchto kousků se zapsaly do historie a dnes slaví nečekaný comeback.

Obývací stěna: Symbol stability (a neúprosné tíhy)

Obývací stěna byla chloubou každého socialistického bytu. Tento masivní nábytek, často sahající až ke stropu, měl za úkol schovat všechno: porcelánové figurky, sadu sklenic po babičce, rodinné fotoalbum, a dokonce i televizi. Nejznámější modely jako Univerzal nebo Brusel nabízely spoustu úložného prostoru, ale přesunout je? To byla mise na úrovni stěhování tanku.

Na poličkách nesměly chybět vitríny s broušeným sklem nebo sada křišťálových váz. A kdo chtěl být opravdu „in“, vystavil si keramické jelínky nebo porcelánové labutě.

Některé z těchto kousků se zapsaly do historie a dnes slaví nečekaný comeback. Zdroj: Shutterstock

Pohovka, co vše přežije

Snad každý měl tu „legendární“ rozkládací pohovku. Ve dne sloužila jako sedací souprava, v noci se proměnila v lůžko. Komfort? Spíše adrenalinový zážitek. Jedna část příliš měkká, druhá tvrdá jak skála. Ale přežila vše – od dětských skákacích maratonů po návštěvy příbuzných z druhého konce republiky. K pohovce samozřejmě patřil „téměř nezničitelný“ přehoz z hrubé tkaniny nebo háčkovaná dečka, která ji chránila před opotřebením.

Konferenční stolek na všechno

Skleněná deska, dřevěné nohy a pod ním police, kam se vešly popelník, časopisy i mísa s oříšky. Konferenční stolky byly univerzálním doplňkem – přiměřeně malé na to, aby nepřekážely, a přitom dost velké na večírek s chlebíčky.

A nesmíme zapomenout na populární ubrusy z PVC! Barevné vzory s květinami nebo geometrickými tvary byly tak odolné, že by přežily i jadernou apokalypsu.

Sekretář s tajemstvím

Každá rodina měla „to místo“, kde se schovávalo vše důležité – dopisy, účtenky, klíče od auta i tajné rodinné recepty. Ať už to byl sekretář, nebo menší skříňka, jeho obsah byl pokladnicí socialistického života. Zásuvky často ukrývaly i nesmírně cenné poklady – například socialistické pohlednice z dovolené u Balatonu.

Každá rodina měla „to místo“, kde se schovávalo vše důležité. Zdroj: Shutterstock

Židle TON: Ikona z Bystřice pod Hostýnem

Židle s dřevěným opěradlem a jednoduchým designem byly povinnou výbavou každé kuchyně. Vyrobené z ohýbaného dřeva, nenápadné, ale praktické, sloužily desítky let. Tato nadčasová klasika přežila až do dnešních dnů a stále se vyrábí – teď už jako luxusní designový kousek.

Lustr „UFO“ a tapety jak z vesmíru

Centrum každého obýváku korunoval lustr. Oblíbený model? Kulatý bílý lustr přezdívaný „UFO“, který dodával místnosti futuristický nádech. A co stěny? Ty obvykle zdobily tapety s přírodními nebo abstraktními motivy, často v tlumených odstínech hnědé, oranžové a zelené.

Koberec, co zahřál duši i nohy

Koberce hrály klíčovou roli – nejen na podlaze, ale i na stěnách! Tradiční perské vzory, které visely v obýváku jako „umělecké dílo“, byly symbolem vkusu. Na podlaze pak ležel buď pevný linoleum koberec, nebo světlý běhoun, který se musel každý týden klepat.

Kuchyňské linky měly pastelové barvy. Zdroj: Shutterstock

Kuchyňská linka a kredenc

Kuchyně byly královstvím linolea a jednoduchosti. Kuchyňské linky měly pastelové barvy – zelená, béžová nebo světle modrá – a obsahovaly jen to nejnutnější. Kdo měl kredenc, mohl si gratulovat – byla to ideální skříňka na všechno od talířů po zavařovačky.

A právě bez zavařovaček by domácí výbava nebyla kompletní. Ty sloužily nejen na kompoty a okurky, ale také jako univerzální nádoby. A pokud jste chtěli být styloví, na stole nesměla chybět sifonová láhev. Prskající sodovka byla symbolem tehdejší domácí pohostinnosti.

Připravila: Lucia Blažiová
Foto: Shutterstock